superior, tabulatum superius: der obere Stock, emelet, felsöbb padlás. Naghorňegsi, i. e. nagwissi: supremus, oberfte, leg-föbb, leg-felsőbb. 2) v. horní.

Zornička, i, f. magistra montana, Bergmeisterinn, hegy mesterné. Syn. Perečka, Pe. - reģćka, Peregmagsterka.

ornici adv. more magistri montani, bergmeisterisch, hegymester - módgyára. Corňicí, á, é, adj. magistros montanos adtinens, die Bergmeister betreffend, hegy-mestereket illető. Syn. perecí, pereğæi, peregmagstersti. ornictwí, à, n. officium magistri (praefectura) montium, Bergmeisterschaft, Bergmeistes

rei hegy mesterség. vulg. Pe reģmagsterstwo, Peregstwo. Sorník, a, m. v. 5orní, 2) w kartách: v. Filet. 3) boh. v. gawár.

hornikow, a, e, adj. poss. magistri montani, dem Bergmeister gehörig, hegy - mesteré. vulg. peregow, pereģmagstrow. Sorowání, á, n. pruritus cabalae, adpetitio coitus, das Rossen, Hengsten, Begattungstrieb der Stuten, Brunst, Brunft: sárlás ménló után nyerités. horowat sa, rowal sa, rugem fa, V. I. imp. tug fa: equire (equio, is) Plin. H. N. adpetere coitum, venerem adpetere (de caballa, equa): rossen, von Stuten, wenn sie zum Hengste wollen, hengsten, brunsten, in der Brunst seyn: mén lovat kiváni, mén ló után járni (nyeríteni) sárlani. horseni, á, é, p. c. irritatus,

commotus, a, um: geärgert, erzürnt, zornig gemacht: boszszontatott, búsíttatott, haragra gerjesztetett. Syn. Hňewa

ní, nahňewaní. 2) offensus (vulg. scandalisatus): geärgert, botránkoztatott. Syn. pohorsení. 5orseňí, á, n. irritatio, irae alicuius commotio: das Aergern, Zornigmachen, Erzürnen : boszszontás, búsítás, haragra gyerjesztés. Syn. 5ňewáňí Hahnewání. 2) ira, indignanatio, stomachus, i, m. das Aergerniß, der Zorn, Unwille: boszszonkodás, harag. Syn. 5ňew. 3) malum exemplum, scandalum, offendiculum, offensio, vulg. scandalisatio: das Aergerniß, der Anstoß, bdses Beispiel, das Aergernißgeben : botránkoztatás. Syn. Pohor feňí, Pohorsowáňí. horsi, á, é, comp. ex zlí: peior, deterior, vilior, is: böser, ärger, schlimmer, schlechter: roszszabb, alább való. Syn. podlegfi. Prov. 5orst od kata (od Certa): carnifice immanior, über den Scharfrichter grausam; ärger, als der Teufel: hóhérnál - is kegyetlenebb.

horsit, it, im, V. I. imp. horfi: irritare, iram alicuius movere, stomachum alicui movere: ärgern, erzürnen, zor nig machen, aufbringen, Zorn (Unwille) machen, verursachen boszszontani, haragra ger→ jeszteni (inditani), meg-haragítani valakit. Syn. hñewat, na bňewat, rozhňewat. Kies toho na Smrt (do Smrti, na emoc, do Nemoci) horfit: iracundia movenda alicui mortem (morbum) accelerare: einen zu Tode, oder krank ärgernen: valakinek haraggal halált, betegséget okozni. 2) offendere aliquem, esse offenSioni (scandalo, offendiculo) alicui: ärgern, Anstoß (Aerger

nif) geben; valakit botránkoztatni. Syn. pohorsit, Pohorfeňí čiňit (dáwať), pohorfowat. II. rec. horsit sa: indignari, irasci, stomachari: fich ärgern, fich ereifern, sich ers zürnen, aufgebracht werden, braufen: haragudni, meg-mérgelödni. Syn. hňewať (nahňewat, rozhňewat) sa. 2) offendi re, scandalum accipere (pati) vulg. scandalisari : Aergerniß nehmen, sich ärgern: megbotránkozni. Syn. pohorsit sa. Sorsíwáňí, á, n. Nom. Verb. ex

seq.

horsiwat, al, ám, freq. ex horsit sa. horfiwe adv. irate, stomachose, cum indignatione: ärgerlich, zornig, unwillig: boszszonkodva, haragossan. Syn. hnewli we. 2) moleste: ingrate, odiose, graviter: ärgerlich, beleis digend, verdrießlich: boszszontva. Syn. neprigemne, nepriležiče, obřažňe, ťazko. 3) cum offensione aliorum, scandalose: ärgerlich, anstößig: botránkozva, botránkoztatva. Syn. pohorsiwe. 4) male, improbe: ärgerlich, schlecht, böse: roszszúl: istentelenül. Syn. bezbožňe, zle. horsiwi, á, é, adj. molestus, ingratus, odiosus, a, um: gravis, e: ärgerlich, Verdruß machend: boszszontó. Syn. neprigemni, nepriležití, mrzutí, oblažní, tažťí. To mi ge horfiwé est mihi molestum, aegre (moleste) fero: es ist mir ärgerlich, ez boszszont engemet: 2) iracundus, ad iram proclivis ärgerlich, leicht sich erzürnend: haragos, könnyen haragra fakadó. Syn. hnew liwi. 3) iratus, stomachosus: ärgerlich, zornig: haragos, boszszonkodó. Syn. nahňewani.

M

4) offendens alios, scandalsus: ärgerlich, anstċfig; botrán kozó, botránkoztató. Syn. po horsiwí. 5) malus, improbus: ärgerlich, gottlos, bôje: rosz, istentelen. Syn. bezbojni,

mrcha, zlí.

borúci, adj. omn. gen. ider. horúci, á, é, (abs. Horúce adj. ardens, flagrans, aest ans, tis, calidus, fervidas a, um: brennend, heiß: ég forró, meleg. Syn. wreli, to lí. boh. horící, et hot Horúcά Nemoc: v. 5orúčka 5orúdka, i, f. calida febris, b higes Fieber, forró betegs forróság. Syn. Horúcá (Sodonka) Slawńica, & Glawňice.

† 5orúčnost, i, f. v. 5otis horúco adv. ardenter, ferver ter, fervide, calide: bei, big, brennend: forrón, me legen, heven. Syn. wrele, tep Sorúčost' (Slunka), i, í ætus, us, m. ardor, calor. fervor, is, m die Hise ( Sonne), forróság, hévség, legség. Wedro, Gorúčnost. 5orwát, a, m. Croata, ae, Illyrus, i, m. ein Croat, Hor vát.

Horwátčin, a, e, adj. poss.

atae fem. Illyrae: der C tinn gehörig, Horvát assnyé, Horvátnéé. gorwátka, i, f. Croata fem.

ra: die Croatinn, Horvát as szony, Horvátné. horwátow, a, e, adj. poss.c atae, dem Croate gehörig, he

váté.

horwatsti adv. croatice, ill

ce: croatisch, horvátúl. S pohorwatski. horwatsti,.á, é, adj. cros cus, illyricus, a, um; cr tas adtinens: croatisch, hor ti, horvát országi. Borwar

3em: Croatia, Illyria, Illyricum: die Croatien, Horvát ország.

hosa! hofasa! interj. v. hopsa. * 5ofcinec, nca, m. v. 5oft'inec. gospoda, i, f. hospitium, diversorium, diverticulum, i, n. die Herberge, Einkehrung, Aufenthalt, das Quartier: szállás. Syn. Bidleňí, Bidlo, Biwání. Na gedneg 50spose bíwáme. Spolu máme 5ospo. du: cum eo mihi est hospitium, ich habe mit ihm eine ges wöhnliche Herberge, Einkehr, wir logiren mit einander in cinem Quartier: véle lakom, egy szállásunk vagyon. 5ofpo du (vulg. 5ofpodow) biwat: diversari, herbergen, als Gast wo logiren: szálláson lenni. 2) 5oferstwi. 3) boh. v. 5oft'inec. Sospodár, a, m. hospes, itis, m. Oeconomus, i, m. der Wirth im Hause, ein Wirthschafter: gazda (szántó-vető) ember. vulg. Gazda boh. 5ospodáť. Dobri gospodár: bonus aeconomus, diligens in re familiari, adtentus ad rem aeconomicam: guter Wirth, jó (szorgalmatos) gazda. 2) dominus domus (aedium), Wirth, Herr vom Hause Hausherr Hauswirth: háznak úra, házi gazda. 3) pater familias (familiae), herus: Wirth, Hausvater: tselédes gazda. 4) administrator rei familiaris, aeconomus: Wirthschaftsverwalter, gazdálkodó, gazdaságra vigyázó. boh. 5ospodářsti.

† gospodář, e, m. idem per 3 Nros. 4) v. 5oft'insti. 5) ewestet. 6) v. Serba. Hospodárčin, a, e, adj. poss. ex 5ospodárka boh. gospo Siňin.

Sospodáreňí, i, n. administra

tio rei familiaris, occonomia,

ae, f. das Wirthschaften, gazdálkodás. Syn. gospodarstwi. vulg. Gazdowáňí.

† 5ospodařeňí, n. idem. 5ospodaríček, čka, m., dem. ex gospodárít. vulg. Gazsičer. t† gospodaříček, čta, m. dem. ex gospodařík. hospodarickow, a, e, adj. poss. ex gospodaříček. vulg. gaz Sičkow, boh. hospodaříčků, et ůw.

5ospodáriť, a, m. lar, is, m.

numen domesticum: Haus gott (bei den Alten), nach dem Begriffe des abergläubischen Bol. kes, ein kleiner Geist, den man gut pflegen muß, um Wohltha= ten von ihm zu empfangen: házi isten. Pl. Nom. 5ospodá rici, gen. titow: v. domowi Božcí. 2) dem. ex gospodár. vulg. Gazsir.

† 5ospodáriť, a, m. v. idem.. hospodárit, it, im, V. I. imp. Sar: administrare (curare) rem familiarem, aeconomiam ducere vulg. aeconomisare: wirth schaften, gazdálkodni, gazdáságot folytatni, vulg. ğazdo wat. Gato budes hospodárit, tar ti busem gest'i was rit: na poludňa Sofowicu, a na Wečer Riselicu. hospodariti, il, im praes. idem. 5ospodárka, i, f. hospes, itis, f. hospita, aeconoma, ae, f. die Wirthinn, Wirthschafterinn: gazda aszszony. vulg. Bazsi. na, boh. gospodine. 2) domina domus, Wirthinn, Hauswirthinn, Hausfrau, Frau vom Haufe: ház aszszonya. 3) mater familias (familiae), hera: Wirthinn, Hausfrau, Hausmutter: tselédes aszszony. Syn. čeladňá Matka. Prov. Gatá gospodárka, takowa kucharta: qualis hera, talis pedissequa: wie die Frau, so die Magd:

a'

Sost'ow pod Stol fádzagú : retro sedet ianuam, non invitatus ad aulam. Assideat valvae non invitatus honeste. Non invitatus hospes minime est gratus: ungeladene Gäste sezt man hinter die Thüre. Un geladener Gast gehöret hinter die Thüre; hivatlan vendégnek ajtó megett helye. 3) ženitá Ósoba: conviva, hospes fem. epulatrix, icis, f. die Gastfrau, - Schmauserinn, ein Frauenzimmer zur Mahlzeit gehörig: vendégné, vendég aszszony. Syn. 5odownica boh. 5odownice. ostačan, a, m. v. 5ostaťár. ostačančin, a, e, adj. poss. v. hostakárčin.

ostačanka, i, f. v. 5ostakárka. ostačanow, a, e, adj. poss. v. hostakárom.

ostací, á, é, adj. suburbanus, a, um vorstädtisch, hostáti, városon kivül-való, város videki.

ostaťňiččin, a, e, adj. poss. v. =hostaťárčin. Sostačnička, i, f. v. hosta

= tárta.

ostačnici, adv. v. hostalársti. ostačňidí, á, é, adj. v. hof takárití.

oftačnictví, á, n. v. 5ostakarstwí. oftačník, a, m. v. m. v. 5ostakár. ostaiňikow, a, e, adj. poss. v. hostakárow.

oftačnitowání, á, n. v. 50stakáreňí.

oftačnitowat, kowal, kugem, V.I. imp. tug: v. hostatarit. Softát, u, m. suburbium Cic. suburbanum, i, n. suburbana, orum, n. pl. die Vorstadt, hóstád, hóstát, külső város. Syn. Predmesti. 2) locus (fundus) inquilinaris: Häuslers grund, boden: zsellér hely. Sostakár, a, m. suburbanus, Tom. I.

i, m. Vorstädter, külső városban lakó, hostátos (hostáti, hostáton lakozó) ember, polgár. Syn. 5oftačan, 50stačnik, Predmestan Predmestnít. 2) v. Domkár, 5ofer. hostakárčin, a, e, adj. poss. suburbanae fem. der Vorstädterinn gehörig, külső városban lakó aszszonyé. Syn. hostačančin, hostatniččin, predme= fčančin, predmestniččin. 2) v. domtárčin, hoferčin. 5ostaťáreňí, á, n. v. 5ostatárstwo. hostaťárit, il, im, V. I. imp. tat: suburbanum esse,

in suburbio habitare: ein Vorstädter seyn, in der Vorstadt logiren, wohnen: külső városban lakni. 2) v. domkárit, hoferit. 5ostaťárka, i, f. suburbana fem. die Vorstädterinn, külső városban lakó (hostáti, hostátos) aszszony. Syn. 5ostačanka, gostačnída. 2) v. Domkárka, Soferta. hostakárow, a, e, adj. poss. suburbani, dem Vorstädter ges hörig, hostálon (külső- városban, várason kivül) lakóé. Syn. hostačanów, hostačníkow

predmescanow,predmestňítow. 2) v. domtárow, hoferow. hostakársti adv. more suburbano, vorstädtischy, vorstadtmåfig: hostátossan, hostáti módon, városon kivül lakók módgyára. Syn. hostačnici, predmescansti. 2) v. domkárski, hofersti.

hostakárski, á, é, adj. suburbanos adtinens, die Vorstädter betreffend, hostáti (városon kivül lakó) embereket illető. 2) v. domkárstí, hofersti. 5ostatarstwi, á, n. surburba5ostakárstwi, nitas, tis, f. Cic. Borstädtersstelle, hostáti állapot. 2) v. Domkárstwi, 5oferstwi. gof

Ccc