hraňení, á, é, p. c. ex hranit: v. medzení. Staňení, á, n. ex hranet: putor, putror, is, m. interitus rei per situm, putredo, inis, f. putrescentia, ae, f. die Ber moderung, Verfaulung, das Verwesen, Bermodern, Berfaulen: rothadás, roshadás. Syn. 5ňití. 2) vulg. ex hranit: v. Medzeňí. hraňet, ňel, ňím, V. I. imp. hraň: putrescere, putrefieri, putrere, situ corrumpi: vers faulen, vermodern, verwesen : rothadni roshadni (-dok.) Syn. bňiť.

5táňí, á, n. lusus, us, m. ludus, i, m. lusio, nis, f. das Spielen z. B. mit Karten, oder sonst zum Beitvertreibe: játék, játszás, Syn. 5ta. 2) iocus, ludus, lusus: das Schäfern, Scherzen, Spaßen, die Schäferei: játék, tréfá, tréfás játék, tréfálódás. Syn. Žartowání. 3) na 5ufle etc. lusus (cantus) instrumentis musicis: das Spielen auf Instrumenten, muzsikálás. Syn. 5u8e= ňí etc. 4) na komedii: actus scenicus (comicus) das Spielen eines Schauspielers, komédia játszás. granica, i, f. finis, is. m. ter

minus, i, m. limes, itis, m. linea, ae, f. confinium, collimitium, i, n. die Gränze, határ, megye, határ széle, vége, vulg. gránitz. Syn. tončina, Medza, pomedza, vulg. Granica, boh. hranice. Plur. Nom. Stanice, gen. nic: fines, limites; die Gränzen, határ-szélei, végei. Na graňici traginsteg bíwá: in limitibus regni degit, er wohnt auf den Landsgränzen, ország szélén lakik. 2) 5rańica Drew, na ktereg sa za starodáwna

graňičeňí, á, n. v. Medzeni, hraňičiť, il, ím, V. I. in

C

S

hranie: v. medziť. 5tanička, i, f. dem. rogu pyrulus, parva strues lig rum: ein kleiner Scheite fen, kis rakás fa, rakásh hraňiční, á, é, adj. meta terminalis, e; confiniar limitaneus, a, um die G zen betreffend, határi mege Graniční Blud: error de fr nibus, Gränzirrung, határ velygés. Staniční kameň: » xum serviens finibus signar dis, lapis metalis: Grint. határ-kö. Staniční tol: p lus metalis (serviens finds 5 signandis), Gränzenpfahl, be tár-karó. Stanični kopec: lis metalis (serviens fini signandis), Gränzhügel, b tár-rakás. Graniční 8 8el a) finium directio, h tum defixio: Gränzscheiden Bestimmung der Gränzen: ha ki szabas. b) confinium, lime Gränzscheidung, Ort, wo kid oder mehrere Gränzen scheide határ-szél. 5ranićni S columna metalis (serviens nibus signandis): Granj határ oszlop. Staniční Sujet confinis, finitimus: Gránin bar, határos ( szomszédság ember. Staniční Wogát: les confinarias (limitaneus, confinio): Gränzsoldat, ha

H

katona. Staniční Zámek: arx in finibus, castellum in confinio: Gränzfestung, határ-vár (kastély.) 5raničná Cesta: via limitaris. Gränzweg, határ út. graničná Gama; fossa metalis (serviens finibus signandis), Gränzgraben, határ-verem. Graničná Pra: lis de finibus, processus metalis: Gränzstreit, Gränzstreitigkeit: határ-pör. 5raničná Woda: aqua limitaris, Gränzwasser, határviz.5raničné mesto: a) locus in confinio, Gränzart, határ- hely. b) urbs in finibus sila, Gränzitadt, határ-város. Staničné porownání: pactum de finibus, tractatus (transactio) metalis: Gränzvergleich, határ-alku. Graničné práwo: ius metale; ius finium regendorum: das Gränzenrecht, határi törvény. Graničné Známení: signum metale (finium, limitare): Gränzzeichen, határ - jel.

-

hranit, il, im, V. I. imp. brań: v. medzit.

m.

rant (5ránt), a, et u pre Lich wu: alveus, i, m. Liv. canalis, is, m. incile, is, n. Cato. Colum. trua, ae, f. Varr. der Trog, ein tiefes, längliches Gefäß: válú. Syn. walow, Walowec, Wálo= wek. Slab, vulg. Granár, Graner, Grant, boh. torito pro 5owada. - krmní (o= broční, ná krmu, na Obrok) 5tant: alveus pabulatorius, praesepe is, n. praesepium, i, n. praesepes, et praesepis, is. f. praesepia, ae, f. Cato. Varro. die Strippe fürs Bich, Futtertrog: abrakoló (zabló) válú, jászol.konstigrant: trua equilis. Pferdetrog, ló-válú. Tápagací (wodní, pre Wodu) grant : aqualiculus, i,

Stančík, a, et u, m. dem. a) na trmu: alveolus, i, m. Liv das Futtertrögelchen, glein: zabló válútska, kis válú. boh. korítko. b) na Wodu: trulleus, i, m. Plin. H. N. truella, et trylla Pandeci. trulla Cic. Hor, ae, f. truellum, et truillum, i, n. Varr. parva trua: das Gößchen, ein kleines Wassergefäß: itató válútska, moslék edényke. Syn. Wȧlowček, Žlabček, Žlabek. grasek, sku, m. dem. ex 5tach. † 5rásek, sku, m. dem. ex grab.

hrať, hral et hrát, hrám, vulg. hragem, V. I. imp. hrag: cum acc. nečo, negaku goru: ludere aliquem lusum, spiclen, ein Spiel: játszani valami játékot. Syn. hrať sa vulg. ihrat, boh. hrát. Spolu hrať: i. e. wespoler Porozumení mať, spolu sa rozumet: colludere, mit Spielen, véle egygyet érteni, izimborálni, egygyütt játszani. 2) cum acc. pers. vel rei agere, ludere, praesentare: spielen, spielend vor= frellen z. B. einen ehrlichen Mann: játszani, ki-ábrázolni, elő-adni. Syn. predstawit, wiobra

:

re

zowat, wipodobňit. Romediu hrat agere, comoediam producere: eine Komödie spielen, komediát játszani (tenni.) Dnes nebudú (komédiu) hrať: hodie theatrum vacat, non agitur comoedia: heute wird nicht gespielt, ma nem lesz komédia. Osobu (Stránku) ňegaku hrať: agere personam (partes) alicuius, eine Rolle spielen, valaki személlyében elő állani, valaki személlyét elő adni. Do= bre swu Osobu (Stránku) hral: partes suas bene obivit, er hat seine Rollen gut gespielt, ki-tett magáért. Pána hrať, i. e. panowát: dominum agere (repraesentare): denn Herrn fpielen, uralkodni, urat jatszani (mutatni ábrázolní.) 3) cum praep. na vel o, et acc. rei intentae seu scopi: intendere, aucupari, assequi velle rem: etwas bekommen wollen, auf etwas spielen, nach etwas trachten: valamit hajhászni, keresni, kivanni, vadászni valamin lenni (kapni, kapdosni.) Syn. hledať, žádať, po necem dichtet (túžiť.) Na to (o to) on hrá: id quaerit, dieß sucht er, azon vagyon (mesterkedik.) 4) cum praep. na, et acc. instrumenti resonantis seu musici: canere, ludere, pulsare: spielen, sich hören lassen: muzsikálni. boh. grát. Na Buben hrať, i. e. bubnowat: tympanum pulsare, auf den Paucken spielen, dobolni. a 5úsle brat, i, e. bust: fidibus (tetrachordo) canere, geigen, Biolin spielen: hegedülni a Organ hrať, i. e. organowat, boh. na War= hani hrát: organum pulsare, organo canere (ludere): die Orgel schlagen spielen, orgonálni, orgonát verni. Pesničku

na 5arfe (na klawiri eta hrat: carmen canere, vers ludere Virg. ein Lied spiele auf dem Claviere etc. éneke (nótát) a' klavíron verni. Piscal (čalú) hrať: tibia enere, auf der Flöte svicla sipolni, furuglyázni. Sam ňe (samotní, sám) hrať: sel tarium (unicum) ludere, lo spielen, magánossan mu kálni. W pezinečku na Rin ku dal si hrat etc. Prov. Ge nu Notu hrať. Stará ge: Pesnička: eadem oberra chorda. Antiqua naenia. Atiquam occinére cantile dick ist schon ein altes Lice. angenehme Wiederholung = Sache: azon regét dúdolni Páp. v. Nóta. Gaks mitt buses, tak tancował buda si tu proreta isti navi es, e gubernator ero: wie du spielen wirst, so werde ich t jen: a' mint sipolsz, úgy l tzolok Pár. Pap. Gatot hragú, tak tancowat mu circumstantiis temet accom dare debes. Temporis min ter esto. Tempora temp bus tempera: brauche das b te, und dulde das Böse, das l nicht hindern fannst: a' me hegedülnek (a' minému tát fújnak) úgy kell tánta nod: tassi swogú hra: vita de ventis, de bobus car rat arator; enumerat me vulnera, pastor oves: an der redt von seinem Handwer kiki a' magáét dalollya. — rec. brať sa: iocari, ludert. nugari: spielen, scherzen, s fern, etwas zum Zeitvertre thun: játszani, tréfálódni, tre fát úzni, magát mulatai. S zabawował sa, žartowai k Žarti robiť (prewádzať, wádzať) vulg. ihrat ja, ta

-

cowát fa, boh. hrát. 3 ňetím sa hrať (blázňiť) i. e. nekoho za Blázna mat: ludere, ludificare, ludibrio habere aliquem: spielen (seinen Spiel haben) mit Jemanden, ihn zum Narren haben: valakivel bolondozni, valakit bolondnak tartani. Prov. 5rag sa na Chwile abiti Robota isla mile (roztomile): iocandum, ut seria agas Aristoph. Interpone tuis interdum gaudia curis: spiele zuweilen, daß dir die Arbeit gut gehe von Handen: héba hóba jatszál, hogy jobban dolgozhassál. 2) ludere, volitare: spielen, gleichsam spielen, hin, und her flattern z. B. Haare: játszadozni, repdesni: repülni. Syn. poletowat. Riba sa we W0Se hra: ludit piscis in aqua Ter. der Fisch spielt im Waffer, játzsadozik a' hal a' vizben. 3) radiare, fulgere: fpic= len, strahlen: ragyogni. Syn sttwitit fa, blisčať sa. 4) cum praep. navel w, et acc. rei: ludere, spielen, játszani boh. hrát. Na karti sá hrat: ludere foliis, kártyázni, kártyára játszani. Na kodi (w kostki) sa hrat: ludere tesseris, aleis: mit Würfeln spielen, kotzkázni, kotzkara játszani. Syn. todowat sa, boh. w kost ki hrát. Na Lobdu sa hrat: pila ludere, sphaeromachiam exercere: den Ball spielen, schlagen: laptázni, laptára játszani. Syn. lobdowat fa, boh. na mič hrát. Často sa hrať, i. e. hrawat sa: lusitare, frequenter ludere: oft spielen, játszdogálni, gyakran játszani. Ce lu Noc hrat fa: aequare ludum nocti Virg. die ganze Nacht hindurch spielen, az egész éjjelt játékban tölteni. Egész

éjjel játszani. a ňečo sa hrať :
ludere
pro re, in rem: um
etwas spielen, valamire játsza-
ni. Wisoko, nízko sa hrať:
magno (parvo) ludere: hoch,
niedrig spielen, sokra, kevésre
(magossan, alatsonyan) ját-
szani. Gat wisoko sa hráte?
quanti luditis? wie hoch spielt
ihr? melly magossan játsztok?
Prov. Rdo sa hrať newí, nech
na gru hlesi: ludum qui nescit,
ludum spectando quiescat: wer
nicht spielen kann, der soll zu-
schauen: a' ki nem ért a' játék-
hoz, nézzen reá.

hrát, al, et ál, hragi (u),
et brám: v. hrať 4. Nro. 2) v.
hrať sa 1. Nro. 3) v. hrať sa
4. Nro. II. rec. hrat se: v.
behat (honit, horowať, hú-
tat (fa.

hrát, hrál, hregem V. I. imp. breg: calefacere, fovere. fomentare: wärmen, melegíteni. Syn. ohriwat, zahriwať, ze hriwat, boh. hríti. Rachle bregú: fornax dat calorem, est. calida: der Ofen ist warm, meleg a' kályha. II. rec. hrát fa: calescere, calefieri, se calefacere: fich wärmen, melegedni, melegülni, magát melegíteni. Syn. ohriwať sa, zehriwat sa boh. hčiť se. gratí, á gretí, á, n. v. 5ráňí. hrati, á, é, p. c. calefactus, fomentatus, a, um: gewärmt, melegíttetett, melegültt. Syn. obriwani, zehriwani. 5rátí, á, n. calefactio, fomentatio nis, f. das Wärmen, die Wärmung: melegülés, melegítés. Syn. Ohríwáňí, Zehriwání.

5rawáňí, á, n. Nom. Verb.

ex seq. hráwať, al, ám: freq. ex hrát. prawe adv. ludibunde, iocose,

ioculariter, nugaciter: spielend, scher