originale, per meminit: nicht leicht beach eine böse That, der allezeit Gen vor Augen (im Sinne) hu: nem olly könnyen vétkezik. a' ki mindenkor az Istentő meg-emlékezik. met. † 5římowice, f. v. 5emowita hrifne, adv. prave, impro nefarie, criminose, pecca nose, scelerate, sceleste: f dig, sündlich, sündhaft, la haft: vétkessen, bünössen. Sy bréfňe. gonoszság, gonosz tétel. Syn. Winna, Prechreseňi, Prestu per, Prestupeňí, Prewiňeňí, zli učinek (Skutek). Syn. Grech, boh. 5řích. Ďe8ični prirodení (boh. prirozeni ) 5rich: peccatum originale, 5řích, a, et u, m. idem. die Erbsünde, eredendő bün. Srichosňatel, a, m. peccatoru Mali (wsedňí, každodenňí, redemtor (liberator) Befter odpustitedelní) 5tích: venia- der Sünden, bün váltó. le peccatum, kleine (läßli 5rička, i, f. v. 5račka. che) Sünde, botsánandó (a- † 5řička, i, m. idem. pró minden napi) vétek. † 5řídel, e, m. v. Grádel. Tazki (smrtelni) Stich: pec- † 5římáňí, n. v. hrmeňí. catum mortale (mortiferum, † hřímati, mal, má: v. þi lethale, capitale): Todsünde, halálos vétek nagy bün. Welki (rohati). Stich: nefas (n. indecl.) flagitium, scelus, crimen notorium: eine große Sünde, szarvas bûn (vétek). Os 5richow rozwázat, i. e. rozhresit: solvere (absolvere) a peccatis, losspre chen (reinigen) von Sünden; a' vétkektől fel-oldani, feloldozni. Prov. Grich žádneg Cti nesposobi: peccatum non est honoris (laudis) obiectum : die Sünde ist keine Ehre, a' vétek semuni ditséret.-Dwog násobní grich musí dwakrát potutowan bit: ad facinusdupplex, non sufficit ultio simplex: auf zweifache Mißhandlung gehört zweifache Stra† fe: kétféle vétket, kétféle büntetés illet. 5rich poti. chu cosi, welku Žalost robí: peccati fructus diri post crimina luctus: die Sünde schleicht lieblich ein, zulcht machts grosse Pein a' vétek eleintén öröm 's gyönyörűség, végtére gyötrelem keserűség. A' lassan bé-tsúszó vétek nagy bú-banatot (keserűséget) okoz, hoz. Do Srichu neupadá, kdo na Boha pamatá: non in peccatum corruit, qui Deum sem hrifní, á, é, adj. pravus, in- is, Stisnost, i, f. idem. thriti, hčil, brige (u) hrat. II. rec. htít se: v. hrát fa. Siiti, n. v. 5rátí. Sriwa, i, f. a) na krku konstém, lewowém: iuba, ae, f. die Mähne des Pferdes, und Lömen: serény, ló nyakon yaló hoszszú ször. b) na čele konstém: capronae, arum, f. pl. Roßkamm, ló üstök, ló, 4homlokán függő fürt. t Sříwa, i, f. idem. Stiwen, wňe, f. v. seq. Sriwna, i, f. sestnást Lotow wába: semilibra, marca, mina, ae, f. talentum, i, n. † Stiwna, i, f. idem. briwnatí, á, é, adj. iubatus, um: genagt, rágott, rágatta- nor Syn. Eúsaní, pokúšaní, za- † grížeňice, f. v. 5rúženica, imp. briz: rodere, nagen, nigen # nigen: furdalni, gyötörni, kinozni, mardosni. Syn. tlačiť, trápit. Swedomi ho hrize: conscientia eum angit, das Gewissen nagt ihn, a' lelki isméret furdallya ötet (kínozza). 4) torquere, torminibus affligere: grimmen 3: B. im Bauche: hasban rágni. Stize ma w Bruchu (boh. hrize mé w Brise): alvus torquetur, tormina sentio; es grimmt mich im Bauche, has rágásban vagyok. II. rec. hrizt sa: mordere se invicem, iurgari, altercari, rixari, contendere, filium contentionis ducere fich zanken, sich beißen, hadern: közköpülködni, kötekedni marakodni, pörölni, pörlekedni, egy-mást marni, veszekedni. Syn. dohadowat (wadiť, žrať) fa. Rád bi fø hrizel, ale nemá stím: ex animo rixaretur, si in quempiam virus suum exerere posset: er möchte gern zanken, es gebricht ihm aber an solchen, den er, mit seiner Rachsucht angreifen Fönnte: igen örömest pörölne, de nintsen a' kire mérgét kiöntse, ki-okádgya. 3af si sa 3 Otcem brizel? iterum cum patre altercabare? hast du wieder mit deinem Bater ges janft? ismét az atyáddal pöröltél (pörlekedtél)? hrizti, hrizl, hrizu: v. hrizt. II. rec. brist fe: v. hrist sa. 5tt, u, m. v. 5tkot. Grkač, a, m. v. 5rkawka. 2) v. Zwonček. grtačka, i, f. v. 5rkawka. 5tkání, á, n. crepitatio, nis, f. crepitus, strepitus, us, m. das Klappern, Rauschen, der Geräusch tsergés, tsengetés. Syn. Chlopání, Štrkáňí Zahrkání, Zahrtlowání, boh. Chřesteňí. hrkať, al, dm, V. I, ¿mp, ag : crepitare, crepare, strepere strepitare: flappern, rauschen tsergetni, tsengetni, zördite ni. Syn. lopat, strkať, zat Fat, zahrklowat, boh. fteti. Grkáwáňí, á, n. Nom. Veri ex seq. boh. Chřestiwćňí. hrkáwať, al, ám, freq. ex t tat, boh. teftiwati. 5rkawečka, i, f. dem. ex seq 5tkawka, i, f. crepitaculum tintinabulum, crotalum, s strum, i, n. crusma, tis. A campanula, nola, ae, f. Te lusoriae, crepundia, er n. pl. Klapper, die Schelle, & Klapperlein, Glöckchen, D werk, Kinderspiel, Spic (Spielzeug) der Kinder: t getyü, tsergelo, tsergety tsergő, gyermek-játék. S Grkač Srkačka, Stit Strkačka, Štrkáwka, ba Chřestačka, Paradlo. 5tkláč, u, m. Zelina? 3boží: numularia, ae, Linn. Pfennigkraut, pénz-kvelü fü: v. Penažniť mensi, wetsi. hrklowak, lowal, lugem V. P. imp. lug: v. brkat. hrknúť, knul (kel) kňem, V.I imp. tni, de uno actu: hrkat, Syn zahrknúť. 5tknutí, á, n. v. 5tkáňí. Sy Zahrknutí. 5tkot, u, m. strepitus, us, m der Geräusch, zörgés. Syn. 5t 5rtání, boh. Chrest. 5tkotání, á, n. v. 5rkání. Syn Zahrkotání. hrtotal, tal, cem et tám V.! imp. tag, et toc: v. hift. Syn, zahrkotať. 5rkútáňí, á, n. gemitus lumbae, turturis: das G ren, érelkedés, gerlitze (gr lamb) kesergés, sopánkodas. ga galamb (gerlitze) szó, sírás. hrmet, hrmelo, hrmí, V. I. Syn. Zahrkutáňí. 2) gemitus, us, m. Cic. nimium rei desiderium: das Seufzen, Seufzer, das Sehnen, die Sehnsucht nach etwas: valaminek felettébb való ohajtása. Syn. TúŽeňí, 5rkútal, tal, cem et tám V. I. imp. tag: gemere de columbaet turture Virg. girren, einen klagenden Ton von sich ge= ben, von Tauben, und Turteltauben; énekelni Pár. Páp. galamb, vagy gerlitze módra keseregni, sopánkodni, sírni, Syn. zahrkútat, 2) za nečím, neb nekim brkútat: gemere aliquid, vel aliquem Cic. desiderare rem, teneri desiderio rei; seufzen, beseufzen, sich sehnen (sehnsüchtig seyn, Sehn sucht haben) nach etwas: valamit, vagy valakit felettébb ohajtani, valami után. Syn. túžiť. Mnoho za tím (za tú Wecú) hrkúta: magno eius rei desiderio tenetur, nach je= ner Sache hat er große Schn= fucht, azon dolog után igen ásítozik. 5rmení, á, n. tonitrus, us, m. Liv. Virg. Juvenal. Pacuv. Gell. (Ablat. Sing. tonitru, genit. plur. tonitruum, dat. tonitribus, accus. tonitrus), tonitruum, i, n. Cic. Plin. H. N. (plur. Nom. tonitrua); tonitruus, i, m. Hieron. fulminatio, tonitruatio, nis, f. tempestas tonitralis, fragor coeli (fulminis): der Donner, das Donnern, Donnerschlagen, Donnerwetter, Krachen des Blizes; égi háború, meny-dörgés, meny - kö ütés, fergeteg, szélvész, suttyor Pár. Páp. Syn. 5tom, gromobiti, gromowání, Zahrmení, boh. Stímáňí, Sřmeňí. imp. nech hrmi: tonare, fulminare ; donnern, Donner schlagen; meny-dörögni, menydörögni. Syn. 5romowat gromem bit, boh. hřímati, himit. 2) Tropice, 3le na řeba hrmi: malo loco res tuae sunt. Magna tibi calamitas (tempestas) impendet: es steht schlecht mit dir (mit deinen Sachen): a' te dolgod nem jó állapotban vagyon. hŕmit, mělo, mí: idem. Grmíwáňí, á, n. Nom. Verb. ex seq. hrmiwat, walo, wa: freq. ex hrmet. btmiwati, walo, wá: freq. + gtmót, u, m. idem. † hrmot, 1 † hémotní, á, é, adj. idem. 5rmowica, i, f. v. 5rmot. 5rnčár, a, m. figulus, ollarius, i, m. ein Töpfer, Hafner: fazékas, boh 5tniit. Prov. Srnčár, 5rnčárowi, Pes Pfowi, Žebrák Žebrákowi zawiSí: figulus figulum, canis canem, faber fabrum, mendicum mendicus odit: ein jeder neidet seines gleichen. Einerlei Handwerk hasset einander: a' fazékas ellensége a' fazékasnak, eb az ebnek, koldus a' koldúsnak, koráts a' kovátsnak. Kováts a' kovátsra irigykedik. hrnčárčin, a, e, adj. poss. figulae, figuli uxoris: der Tpferinn (Hafnerinn) gehörig: fazékasnéé, boh. 5rnčířčin. Senčáreň, rňí, f. figlinum, i, n. officina figlina : Töpfersstube, Töpferswerkstatt, = werk= stätte, oder Laden: fazékas mühely. Syn.. 5rnčárňa, hrnčárská Izba. Hrnčáreňí, á, n. v. 5tncárstwi. hrnčáriť, il, ím, V. I. imp. hrnčar: opificium figlinum exercere, figulum esse: Hafner (Töpfer) seyn, fazékas mesterséget űzni, fazékasnak lenni. Syn. 5rnčárem bit. 5rnčárka, i, f. uxor figuli, ollaria, figula, ae, f. die Töpfe rinn, Hafnerinn: fazékasné boh. Srnčíčka. cin Srnčárňa, i, f. v. 5rnčáreň. hrnčárow, a, e, adj. poss. figuli, ollarii: dem Hafner (Tpfer) gehörig, fazékasé, boh. hrnčířů. 5rnčárowňí, á, n. v. 5rnčárstwi. hrnčárowat, rowal, rugem, freq. ex brnčáriť. hrnčársti, adv. figline, figuline, more figuli: töpferisch, hafnerisch: fazékas módon. Syn. pohrnčársti,' boh, hrnčíťsři. hencárski, á, é, adj. figliaus figulinus, a, um; figularis fictilis; e; figulos adtinens: töpferisch, hafnerisch, den Tipi (Hafner) betreffend: fazékas fazekasokat illető, boh. ht čírsti. 5rnčárská pec: forma figlina, Töpferofen, fazėka kementze. 5rnčárská Robot: opera figlina, Töpferwerk, V pferzeug: fazékás munka. 5t čárstá Robotňa: v. Slin 5rnéárské Roleso (Rolo): re ta figlina, Töpferrad, Tip fcheibe: fazékas kerék. 5rnčárstwi, á, n. figulatus, m. ars figlina (figularia) op ficium figlinum: Töpferha werk, Töpfermetier: fazék ge tó mesterség, fazékasság. 5rnčáreňí, 5rnčárowani, čársté Remeslo. boh. Sim ftwí. 4) mercatus ollarius (f gularis): Topfmarkt, - B kauf: fazék - árulás, fazékka való kereskedés. Sinčárstwo, a, n. coetus ( legium) figulorum, die Tief nerinnung, Töpfnerzunft, h nerjunft: fazékas tzéh. S Cech hrnčárstí. 5rnček, u, et nečku, m. dem. ex grnet. † 5tnčit, e, m. v. 5tniét. † Srnčírka, i Srnčírta, i, f. v. Siniste † hrnčíčski, á, é, adj. v. b čárstí. † Srnčírstwi, n. v. 5tnčárstz + hrncířů, et uw, owa, adj. poss. v. hrnčárow. Srncowání, á, n. Nom. Ver ex seq; hrncowat sa, cowal sa, cugen fa, V. I. imp. cug fa: 0lam frequenter memorare. den Topf eft nennen, a' facekat gyakran emlegetni, fazékról gyakran szóllar 2) v. dohadowatlsa, wall Fü. |