owo Gänsehändler ( Gänsverkaufer) gehörig lúd-árosé boh. husarů. Husarsti adv. more Husari (equitis Hungarici), husarisch, hufarmäffig: Hurzárossan, huszár-módon. Syn. pobufarsti. husárstí, á, é, adj. Husarum adlinens, hufarisch, den Husaren betreffend: huszári, Huszárt illető, a' hoz való Gusarstwi, á, n. conditio Husari, Husarstelle, huszár állapot, huszári élet. Sufarů et růw, owa, adj. poss v husarow 1. Nro. þufařů, et čůw, owa, owo adj. poss. v. husarow 3. Nro. Sufatecto, a, n. dem. ex seq. Súfatto, a, n. dem. ex 5úsa. 5úsč, a, m. saltus, us, m. densa sylva, frutetum, fruticetum, i, n. der Forst, Hain, ein mit Sträuchern bewachsener Ort, ein Gebüsch: sürő erdö, bokros (tserés, tsemetés) hely, tsere. Syn. hustí (zahust'eni) Ság neb Les, Prutím za rostnuté Mesto, Susčí, krowina. vulg. 5úst, 'gúst'í. 5úsčí, á, n. idem + Súfe. ete, n. v. 5úsa. * Zúfelnica, i, f. v. seq. Súfenica, i, f. eruca, ae, f. campe, es, f. die Raupe: hernyó Syn. Súfenka, zelení Čerwit. vulg. 5úselňica. boh. Rup zelení. Súfeňička, i, f. dem. parva eruca, kleine Raupe, das Raupchen: hernyótska, kis hernyó. þúseňiční, á, é, adj. erucosus, a, um voller Raupe, hernyós. Súsenta, i, f. v. 5úfeňica. Súfer, a, m. anser mas, der Ganserich, Ganauser, das månnliche Geschlecht der Gänse: gunár, hém-lúd. Syn. Gunár vulg. únor boh. Susát. husí, é, é, adj. anserinus, a 5 5 um: die Gänse betreffend, m den Gänsen, oder von einer Gan lúdi, lúdbúl-való, ludba való lúdas. Syn. Huseci. 5 fi Gágor: anserinus bronct (iugulus), Gänseschlucke, gége. Sufá koža: cutis an rina, Gänsehaut, lud bor. Sh sá (husacá) Mast: pinge do anserina, Gänsefette, & feschmalz lúd-zsic.-5 Nozta, 3 elina a) chete pus, odis Plin. H. N. c nopodium: Gänsefuf, eine Ha zen Gattung, lud-jáb füi alchimilla, ae, f. pes leonis: chemilla vulgaris Linn.t nau,Lowenfuß, Löwentappe fer Frauen Mantel: orest talpú fú. Syn. Lewowam HusáŠčetka, Zelina: so (os), i, m. Plin. H. N. chus oleraceus Linn. Gi stel Saudistel: lúd (diszno te Susé Drobi, hufacé Erot acrocolia, orum, n. intest anserina cum extremitati Gänségekrose, Gänseklein: aprólék (-kja.) Sufe M v. Susacina. Sufe (bis) cě) Midlo i. e. Strib Zelina a) anserina, p tillla anserina Linn. det ferich, lúd pipe fi, lud-pa Syn. Rozkročník, Aliud Strébernit. boh. bufi mid Sufé Perí: plumae anseri Gänsefedern, lúd - toll. Sadlo: adeps anserinus seschmeer, Gänsefette: lúdSusička, i, f. dem, ex 5 anserculus, i. m. das G lein, Ginschen: lúdatska, bátska. Syn. 5úsa. Suska, i, f. dem. ex guf: 5úfa. 5ústa, i, £ torta oblonga, nis oblongus triticeus: 5 usta, a, m. incitator eoncitator, immissor, impulsor, is, m. Heher, Anhezer: huszító, fel-indító, fel- háborító, lázító, ingerlö. Syn. Badtač, Nabadkač, Nawadzać boh.postiwač, postíwáček. ustani, á, é, p. c. incitatus, concitatus, immissus, a, um: angehcht, gehegt: huszított, huszittatott, fel-indított, felháboríttatott, fel- lázíttatott, fel ingerlett. Syn. badtani, nabadkaní, nawe8ení. uskáňí, a, n. incitatio, concitatio, immissio, impulsio: das Heßen, Anbezen: huszitás, fel-indítás, fel-háborítás, fellázítás. Syn. Badkáňí, Na. = badkání, Nawešeňí. Cawesení. vulg. Sartání boh. Postiwání. 2) tropice instigatio, concitatio, incitatio: das Heßen, Anhe Ben, ung: ingerlés, késztetés, fellázítás. uskať, al, ám, V. I. imp. tag, na nekoho Psa: immittere, incitare, instigare, incendere, concitare in aliquem canes: hegen, anhezen wider Jemand z. B. den Hund, jemanden auf einen losjagen oder laufen lassen z. B. Hunde auf das Wilde etc. huszitani, fel-inditani, felháborítani. Syn. badkať, nabadkať, nahus rat, pohustáwat. vulg. hartat. boh. ftwati, postwati, postíwati. 2) tropice. incitare, concitare, instigare v. g. aliquem in aliquem, homines adversus se invicem: hehen, anreißen z. B. Leute gegen einander: ingerleni, késztetni, fel- lázítani. Sustávání, á, n. Nom. Verb. ex fabricator, fidium opifex, fidifex, cis, m. Geigenmacher, hegedü tsináló. 2) tetrachordicen, fidicea, inis, m. Geiger, hegedüs. Syn. 5u8eč. † 5usláč, e, m. idem. Sufle, gen. Susel et Sufli, f. pl. fides, ium, f. pl. tetrachordum, i, n. die Geige, das Bioline: hegedü. † 5úfle, i, f. pl. idem. Sustički, čet, f. pl. dem. fidiculae, arum, f. pl. fidicula, ae, f. parvum tetrachordum, tetrachordulum, parvae fides, eine kleine Geige, die Fiedel: hegdütske, karvas. Syn tar wase, karwasti, Oktáwli. Na Sustički brat: parvas fides pulsare, tetrachordulo ludere: auf fleiner Geige spielen geigen: karvasra hegedülni. 2) ustné gulički: v. Drumbla. 3) Temnične (boh. žalářňí) guslički: v. Škripec. † Sústički, ček, f. pl. idem. Suspeňina, i, f. ius gelatum f. coagulum, gelatina, ae, die Sulze, Sülze, gerounene Brüche: kotsonya, hideg étek, vulg. Studenɔ, boh. Gicha stidlá, Rosol. húst, hudel, husem, imp. hus na 5ufle: fidibus ludere, tetrachordo canere: geigen, Bioline spielen: hegedülni, muzsikálni. Syn. hrať, zahrať. zahust. Prov. Bodag ti Psi budli, trúbili, witrubowali: abi in malam crucem! daß dich der Geier (Schinder) hole. akaszszanak fel! Akasztó- fán szá Susteňí, á, n. densatio, densificatio, coudensatio, spissatio, conspissatio, nis, f. das Dichten, Dichtmachen: meg süröi tés. hustí, á, é, (abs. husts) adj. comp. hustfi. sup. naghustsi: densus, spissus, condensus, a, um: dick, dicht: sürü. Syn. neridki. Gusti Les. v. 5ús. Zustá trw: cruor, dickes (jusammen geronnenes) Blut: sürü vér. War nahusto Sosowicu: densos coque lentes, foche die Linsen dicht, a' lentsét sürüen főzdd - meg. + Sústí, á, n. v. 5úsi. Sustina, i, f. v. Gustost. hustit, it, im, V. I. imp. bust: densare, condensare, spissare, conspissare. densificare, crassare: dick (dicht) machen, dichten: sürüileni. Sustíwáňí, á, n. Nom. Verb. ex seq; hust'iwat, al, ám: freq. ex huftit. hustnúť, tnul (tel), tňem, V. I. imp. ftni: spissescere, densificari, densari, condensari: densere, crassescere : dicht (dick) werden: sürödni. Sustnutí, a, n. conspissatio, nis, f. das Dichtwerden, sürödés. husto, v. húst'e et hustí. Sustoft, i, f. densitas, spissitas, tis, f. densitudo, spissitudo, inis, f. die Dicke, Dichte, z. B. des Blutes, Waldes: sűrűség. Smelzhütte: olvasztó műhel vas koh Par. Páp. Syn. 51 vulg. Smelćárňa, Smellin Smelcowňa. Stlenné Set: officina vitraria, Glas him üveg hámor, üveg tsindo m hely. Zelezná Suta: offici (moletrina) feraria: die Cr hütte, vas hámor. Na Sat robí: in officinis metalls laborat, er arbeitet in den Hi ten, a' hamorokban dolgozik 5utár, a, m. v. 5utňík. hutárčin, a, e, adj poss. v.bat niččin. Sutárka, i, f. v. 5utnice hutarow, a, e, adj. post. hutnikow. 5uti, gen. 5ut, f. pl. v. 5utmagster, stra, m. v. ňíť. 5utmagsterka, i, f. v. Suth hutní, á, é, adj. officinalis, t ad officinas metallicas spectat die Hüte betreffend, hámon, hámorokhoz - való. þutňiččin, a, e, adj. p ex seq. Syn. hutátčín, magsterčin. 5utnička, i, f. magistra off nae metallicae, Hutmannin Hutmeisterinn: hámor mesterné. Syn. 5amerňicka, Sat ta, Sutmagsterka. Sutňík, a, m. magister (pr ses) officinae metallicae: tenmeister: hámor tiszt, b mor mester. Syn. 5ament Sutár, Sutmagster. hútorení, á, é, p. c. v. 5 woren'. * Sútoreňí, á, n. v. bútor: v. howoriť. 5úzew, zwe, f. v. Súzwa. húžewni, á, é, adj. flexilis. gut, i, f. v. seq. 5uta, i, f. tabernaculum, tuGowor gurium, i, n. scena, ae, f.* hútorit, il, ím, V. I. imp die Hütte, das Gezelt: karám, kaliha: hajlék, sátor. Syn. 5uť, Búda drewená, Chalupa, koliba, Stan, Stanek, Šátor. 2) Topná (vulg. smelcowná) 5uta: ustrina ae, f. officina metallica: die Hütte, flexibilis, e: flexuosus, 4, um: biegsam, meg-hajthat, tekergös. 2) tenax, acis: he, ragadós, enyves. S ftební. 3) tenax, avarus, stipticus, a,'um: sparsam karg: fösvény, szoros markú, takarikos. Syn. stúpí. Dúžowití, á, é, adj. idem. Suzwa, i, f. vimen, inis, n. die Winde, ein schwankes Reis: gúzs. Syn. 5úžew. Weslowá Súzwa boh. krúžet: scalmus, i, m. Ruckring, evező, gúzs # ragasztója. Na Zuźwi fúcé Prútí: virgulta viminibus apta, zu Winden taugliches Reis, ágúzsnak - való veszsző. úžweni, á, é, p. c. flexus, tortus, contortus, a, um: gebogen, tekertt, tekertetett. Syn. trútení. ¡úžweňí, á, n. flexio, torsio, contorsio, nis. f. das Biegen, tekerés. Syn. krúteňí. Zúžwička, i, f. dem. ex 5úžewta. 2) v. Držibabka. juzwiť, il, ím, V. I. imp. húžwi: flectere, torquere, contorquere: biegen, tekerni. Syn. trutit. Zužwíwáňí, á, n. Nom. Verb. ex seq. huzwiwał, al, ám: freq. ex Húzwiť. kát lógató tsillag. Padagiča. (boh. padúcé) na Zem 5wez da: i. e. Osčáňí Oscáňí gwézdi: traiectio stellae, stella cadens: Sternschuß, hulló tsillag. Pfá 5wézda: sirius, i, m. Virg. canicula, stella caniculae: Hundsstern, eb-tsillagzat az égen. v. pfé Letnici Ranňá 5wézda: Ďenňica. Wes černá 5wézda i. e. Zwiradnica: vesper, vesperus, hesperus, i, m. venus, eris, f. stella veneris: Abendstern, est hajnal tsillag, vénus tsillag. boh. Zwičednice. Wlasatá 5wézda: cometes, cincinnata (crinita) stella: Komet, Haarstern: üstökös tsillag. Prov. Uní Ščast'i nemat ani 5wézdi, esse infelicem, wes der Glück noch Stern haben: szerentsétlennek lenni. 5wézdi na Nebe klast: sidera coelo addere Ovid. Adiungere, quibus ipsis summa est copia. 2) Očná 5wézda i. e. Zrênica: pupilla (pupula) oculi: das Augapfel, der Augstern: szemfény. Syn. 3retedelnica. boh. Zřítedlnice. † gwezda, i, f. idem. 5wezdár, a, m v. sey. 5wézdár, a, m. astrologus Cic. 5wezda, i, f. v. seq.. Swézda, i, f. stella, ae, f. astrum, i. n. sidus, eris. n. der Stern am Himmel, tsillag, tsillagzat. boh. 5wézda. Bis kowa (na Biku) hwézda: v.. turátka. Bradatá 5wézda: pogonias, ae, m. Senec. cometa barbatus: ein Bart habender Komet: szakállos tsillag. Medwe8d 5wézda wetsä mensa: arctos (arctus) i, f. Cic. ursa maior, minor: der Bär, ein doppeltes mitternachti† ges Gestirn, der große, und flei ne: göntzöl szekere, kis és nagy. Ocasatá (chwostnatá, (Chwostem, 3 Ocasem) 5wézSa: cometa, cometes caudatus: Komet, Schwanzstern: far astronomus, i, m. Sternfündiger, Sternseher, Sterngucker, Sterndeuter, Planetenseher, Kalendermacher: tsilag visgáló, ég nézésből jövendölő, ég forgásában tudós, kalendáriomiró. Syn. Planetnik, hwézdariti gadač. boh. Planetňít, Pranostíkáč. 5w'ezdář, e, m. idem. wezdaren, et 5wézdáreň, ňe, f. v. 5wézdárňa. 5wezdáreňí, et gwězdáreňí, á, n. v. 5wézdárstwi. 5wezdárka, i, f. v. seq. 5wézdárka, i, f. uxor astrono mi, astrologa, astronoma, ae, f. die Sterndeuterin, tsillag visgáló felesége. + 5w'ezdarna, i, f. v. 5wéz dárňa. 5wezdárňa, i, f. v. seq. Swězdárňa, i, f. specula astronomica, die Sternwarte, tsillag néző torony (várta.) Syn. 5wezdáreň, Swézdáren, Swez dárňa, Weža hwězdárska (matematická) boh. 5w'ezdárna. Hwezdárow, a, e, adj. poss. v. seq. Hwézdárow, a, e, adj. poss. astrologi, astronomi: dem Sternkundiger gehörig, tsillag visgálóé. Syn. wezdárow.boh. Hw'ezdarů. hwezdariti adv. v. þwězdársti. hwezdárski, á, é, adj. v. hwéz. dárski. hwézdárfti adv. astronomice, astrologice, astronomisch, sterndeuterifch: tsillag visgáló módon. Syn. hwezdarski, pohwézdarski boh. hw'ezdarski. hwézdárski, á, é, adj. astronomicus Ma nil. astrologicus, a, um: astronomisch, sterndeu terisch, die Sternkunde betreffend: tsillag- visgálókat illető, tsillag forgási tudományhoz való. Syn. hwezdárski, boh. hw'ez. dářstí. † hw'ezdářski adv. v. hwézdár. fti. † hw'ezdářstí, a, é, adj. hwézdáčiki. v. gwezdárstwi, á, n. v. seq. Swézdárstwi, á, n. astrologia Cic. astronomia, ae, f. Senec. die Sternkunde, Gestirnkunst, Sterndeutkunst, Sternwissenschaft Sternseherkunst, Astronomie, Sterndeuterei, Sterndeutung als eine Kunst: ég forgásának tudománnya, égi nézesböl jövendölő tudomány. Syn. 5wez dáreňí, Swézdáreňí, Swę dárstwf. + Swézdářství, n. idem. gwizdatnost, i, f. v. Swip dnatost. 5wez8ička, i, f. v. seq. SwézSida, i, f. dem. stellula. ae, f. das Sternchen, Ste lein: tsillagotska. Syn. Suy Sička. 2) 5wézSička w krizę, w Pisme: asteriscus, i, Hieron. stellula, ae, f. is Sternchen, ein kritisches Zeichn z. B. das etwas fehle im Bus am Rande, oder in der Schrift: tsillagotska (kis tsilag) a rásban, a' könyvben. † 5w'ezdička, i, f. dem. ide 5wezdka, i, f. v. 5wezdička Swézdka, i f. dem. ex 5ws v. 5wézSička. hwezdnati, á, é, adj. v. s hwézdnatí, á, é, adj. stellatus. stellis interstinctus, a, um: ler Stern, tsillagos. Syn.b dowiti, hwézdnatí. † 5w'ezdnatí, á, é, adj. idem wezdnatost, i, f. f. v. seq. 5wézdnatosť, i, f. constellatio nis, f. astrum, coeleste sig num, sidus. eris, n.das Ster bild, das Gestirn: tsillagzat Syn. 5wezdnatost gwizdat nost, znamení nebesté. † 5w'ezdnatost, i, f. idem. wezdohled, u, m. v. Ctástrog hwezdowiti, á, é, adj. · hwézdnatí. Swizd, u, m. nux vermiculose. cariosa, vitiosa: eine wurm ge (volle Würmer) Nuk: ferge. (rosz) dió. Syn. ćerwiwi Ord. * 5wízda, i, f. v. 5wézda. Swizdač, a, m. sibilator, fistu lator, is, m. sibilans: fer, der pfeift mit dem Mund: fütyülő. wízdání, á, n. sibilatio, fistulatio, nis, f. sibilus, i, . sibilum, i, n. Cic. Liv. |