hrat: scidarum lusoriarum cumulis ludere, die Karten häu feln, kártyára kopkázni. kopnút, pnul (pel)` pňem, V. P. imp. topni, reg. accus. v. g. ho (geho): pede (calce) percutere, excutere: mit Ferse schlagen, mit Füssen stoken, Stoß geben: rúgni, megrúgni valakit. Syn. Eopat 3 Nro. W Rit ho topnul: longum valere iussit, renunciavit ei: einen Hinterstoß gab er ihm, farba rúgta (ötet) Par. Páp. kopnutí, á, é, p. c. calce (pede) percussus, a, um mit Fersen geschlagen, rúgott, megrúgott. Syn. topaní. Ropnutí, á, n. calce (pede) percussio, nis, f. das Schlagen mit Ferje, rúgás. Syn. Ropáňí. Ropow, a, m. v. Rop. kopow, a, e, adj. poss. vertagi, indagatoris (sagacis) canis: dem Spürhunde gehörig, kopóé. kopowi, á, é, adj. X. P. Pes: v. Rop, Ropow. Ropownit, a, m. v, Rop. Ropr, u, m. v. Roper. Roptiwa, i, f. v. Žihlawa. Roptňeňí, á, n. v. Brňeňí, koprnet, nel, ňím, v. brňet. Roprňík, u, m. u, m. Zelina: Athamanta meum, seseli creticum Plin. H. N. Aethusa Meum Linn. Bärwurz, Porst, eine Pflanze; medve gyökér. Syn. medwedi Roreň toprňíkowi, á, é, adj. ex Aethusa Meo: aus (von) Bärwurz, medve gyökérből való. koprowi, á, é, adj. anetheus, anethinus, a, um; ex anetho: aus (von) Dille, kaporbólvaló. Reprowi List: v. Ro. prowina. 2) anethinus, anetho mixtus (conditus) mit der Dille angemacht, kapros, kaporral tsináltt. Roprowá Rapusta: anethina (anethata) brassica, anetho conditi caules, mit der Dille angemachtes Kraut, kapros káposzta. 3) Raprowe Drewo: Laurus, sassafras: Sassafraßholz, szászáfráz-fa. Syn. Sasaftas, sasafrasowe Drewo. Roprowina, i, f. herba (folium) anethi, Dillkraut, Dillblätter: kapor levelei. Syn. koprowi List. Roprowisto, a, n. ager anethinus; terra, in qua anethum crescit: Dillfeld, kapor - föld. Roprowiste, n. idem. koprowňí, á, é, adj. v. toprowi. Ropún, a, m. ex kopit: capo, nis, m. Varr. capus, i, m. Martial. castratus gallus gallinaceus: der Kapaun, Kapphahn, der veeschnittene - Hahn: kappan Par. Páp. Syn. witopení (wirezaní) Rohút, boh. Rapún. Prov. Ropúnow to topis? gallos quid exse cas? (i. e. Čybelis sacerdotes, quia sponte sunt exsectis testibus. Quid actum agis? zu was nimmst du dir eine unnühe Sache vor? minek nyúlsz haszontalan dologhoz? Ropúnček, a, et necka, m. dem. ex Ropúnet: boh, Rapúnčeť. kopúnčekowi, á, é, adj. dem. v. topúnowi. Ropúnek, nka, m. dem. capulus, capunculus, i, m. parvus capus; ein kleiner Kapaun, das Kapphähnchen: kappanka, kappanotska, kis kappan. Syn. Ropúnček, boh. Rapúnet." kopúnkowi, á, é, adj. dem. v. Popúnowi. ne, topúnowí á, é, adj. ex capocaponaceus, caponeus, a, um: aus (von) Kapaun, den Kapaun betreffend, dahin gehörig kappani, kappanból való. Syn. topúnčékowi, topúnkowi, boh. kapúnowi, Usus. topúnowá pečenka: assum caponaceum, Kapauner braten, kappan - sültt. For adv. v. So cela. 2) v. tedás. Róra, i, f. stromowa: cortex (arboreus), icis, m. die Rinde, Baumrinde, die äußere Schale der Bäume: héj, fahéj, haj. vulg. Skwóra, boh. Roráb. 2.) chlebowá: crusta (panis) ae, f. die Rinde, Brodrinde: kenyér-héj. boh. Růra. Roráb, u, m. v. Róra 1 Nro. 2) v. Lo8 3) v. Člun, Clunet. + korábawi, á, é, adj. v. tórowi. 2) v. lodní. 3) v. člunowí, člunkowi. † Rorál, u, m. v. Galariža. † Rotalička, i, f. v. Pálenečka. Ročalka, i, f. v. Pálené, pá lenka. † Rotalňice, f. v. Páleňička. Rotalnik, a, m. v. Paleňík. Forawi, á, é, adj. rigidus, a, um: hautsteif, steif, starr, umbicgfam: kemény, Syn. neohibní, twrdí. Rorba, i, f. i. e. Rasňa kočo wa stankowaná: clathrata arca rhaedae (essedi, vehiculi), cista (cistella) vehicularia: der Wagenkasten, Wagen= korb, das Wagenkästchen: rostélyos dereka a' kotsinak. vulg. Rorba. Aliud est Rofina. 2) benna, ae, f. Cato. ein Korbwagen, rostélyos derekú kotsi. Na Rorbe sa wezt. etc. 3) bol. v. 5nogňičák. 4) boh. v. Rosina. Rorbáč, a, m. scutica, ae, f. flagrum, flagellum, i, n. eine Peitsche aus Riemen, Karbatsche: korbáts, ostor. Syn. Bič remenni, Bikowec, Wolowec, Žila, vulg. Rančuch, Rocár, boh. Rarabač, Rorák. Rorbáček, čku, m. dem. scuticula, ae, f. eine kleine Peitsche, korbátsoiska kis korbáts.. Syn. Rorbáčík, Bičíť, vulg. Rocárek, Rocárít. boh. Rarabáček. Korbáčíček, čku, m. dem. ex seq. Rorbáčík, a, m. v. Rorbáčen. Rorbáčisko, a, n. contemt. et exagger. ex Rorbác. Rorbáčňica, i, f. flagellatrix, quae scutica caedit: die mit der Peitsche schlagt, Peitscherinn: korbátsolóné, ostorozóné. Syn. Rorbáčowňička. korbáčňiččin, a, e, adj. poss. flagellatricis, der Peitscherinn gehörig, korbátsolónéé. ostorozonéé. Svn. · korbáčňičin, korbáčowniččin. korbáčňičin, a, e. adj. poss. ex Rorbáčnica: idem. Rorbáčňička, i, f. v. Rorbáčnica. Rorbáčňík, a, m. flagellator qui scutica caedit: Peitscher, Karbatscher, der mit der Karba tsche schlägt: korbátsoló, korbatstsal verö, ütö, ostorozó. Syn. Rorbáčowňít, boh. Ra= rabáčňík. 2) contemtive: officialis aeconomicus, ein Wirts schaftbeamter, aus Berachtung: urassig tiszte. korbáčňítow, a, e, adj. poss. flagellatoris, der Peitscher (Karbatscher) gehörig, korbátsolóé, ostorozóé. Syn. Syn. Forbáčownitow. korbačowani, á, é, p. c. flagel latus, flagello (scutica) caesus a, um gepeitscht, gekarbatscht: korbátsoltatott, vulg. kancuchowani, tocarowaní. Rorbačowání: á, n. flagellatio, ope scuticae caesio, f. das Peitschen, Karbatschen: korbátsolás, ostorozás, korbátstsal Rordár, a, m. chordiger, chordam gestans: Chordenträger, kordás, kordát viselő ember. kordárčin, a, e, adj. poss. ex seq. Rordárka, i, f. chordigera, chordam gestans femina: Chordenträgerinn, kordásné kordát viselőné. kordárow, a, e, adj. poss. ex Rordár. való verés, vulg. Rančucho, wání, Rocarowání. korbačowať, čowal, čugem V. I. čug: scutica caedere, flagellare: peitschen, karbatschen: korbátsolni, korbátstsal verni. vulg. Fančuchował, kocarowat, boh. Farabáčowaři. Rorbać wáwání, á, n. Nom. Verb. ex seq. vulg. RančuHowáwáňí, Roccrowdwáňí korbačowawat, al, ám, freq. ex torbáčowat. vulg. Fanču chowawat, tocarowawat. Rorbačownica, i, f. v. Rorbáčnica. korbáčowňiččin, a, e, adj. poss. Rordičkárka, i, f. dem. ex v. torbačniččin. Rordičečka, i, f. dem. ex seq. ae, f. das Chördchen, kordátska. Rordičkár, a, m. dem. ex Rordár. kordičkárčin, a, e, adj. poss. ex seq. Rordárka. Rorbacownička, i, f. v. Rot-kordičkárow, a, e, adj. poss. bačnica. Rorbačownik, a, m. v. Rot- Rorbeli, gen. bel, f. pl. w Rorbelik, u, m. dem. v. Ra newka. Rórčička, i, f. dem. ex Ró, rečka. Rord, u, m. v. Meč. Rorda, i, f. chorda, ae, f. Plaut. funiculus, quo Religiosi praecinguntur: Strick, Corda, Chorda, korda, barát kötél. Na Rordi ňekoho wzał. natáhnúť: ad cordas rapere (adtrahere) aliquem, Jemanden mit Chorden schlagen, valakit kordával (barát kötéllel) verni, útni, kordázni. dem. v. tordárow. kordičkowani, á, é, p. c. v. Fordowani. Rordičkowáňí, á, n. v. Rordowáňí. kordickowať, kowal, kugem, V. I. imp. tug: v. tordowat. Rordon, u, m. praesidium limitaneum, Cordon von Solda ten, kordon. Rordon táhnúť: ponere praesidium limitane um, Cordon ziehen, kordont húzni. Rorbowání, á, n. ope chordae caesio (percussio) das Schlagen mit Chorda, kordázás, kordával ütés, verés. Syn. Rordickowání. Rordowańíček, čku, m. dem. ex seq. Rordowanik, 11, m. v. Rotsdowanček. Rordowanňít, a, m. alutae cordubensis elaborator, vel negotiator : Corduanmacher, oder Händler: kordovány tsináló, vagy készétő (áruló) Fordowánníkow, a, e, adj. poss. ex praec. Fordowanowi, á, é, adj. ex aluta cordubensi, ex chordovana aus (von) Corduan, corduaner: kordoványból való. Syn. Rordowansti. Rordowanowé Čižmi: cothurni ex alutha cordubensi, corduaner Thischmen, kordovány tsizma. tordowansti, á, é adj. idem. tordował, dowal, dugem V. I. imp. dug: chorda caedere (percutere), mit Chorda schlagen, prügeln: kordázni, kordával ütni, verni. Syn. torSičkował. Rordowáwání, á, Nom. Verb. ex seq. tordowawat, al, ám, freq. ex forsował. kordowniččin, a, e, adj. poss. v. tordárčin. Rordowňíčka, i, f. v. Rordárka. Rordownik, a, m. v. Rordár. kordownikow, a, e, adj. poss. v. Fordárow. Rordunosič, a, m. v. Rordár. 2) boh. v. Opasek mečowi. Rorec, rca (boh. rce), m. v. Rila. Rhytmus. Rdo Korec Chmelu da, nech ho Boh požehná z Bábú, 3 Babú etc. 3 Roreček, čku, m. dem. idem. Kórečka, i, f. Stromu: corticulus, i, m. das Baumrind chen, héjatska. 2.) Chleba: crustula, ae, f. das Brodrindchen, kenyér héjatska. Syn. Rorčička, boh. Růrčička. Rorek, rku, m. Strom. suber, eris, n. Virg. Qvercus suber Linn. KorkEiche, Pantoffelbaum, igen vastag héjú tölgy fa, kéreg. Syn. korkowi (pantoflowi) Strom. 2) Drewo: cortex subereus, suber, eris, n. Gork, Kork, Pantoffelholz: pántófely-fa, kéreg-fa. Syn. Liko, korkowé (pantoflowé) Drewo, boh. etiam Lífo. Roreň, a, m. radix, cis, f. die Wurzel, gyökér. boh. Roten. Plur. Rotene (boh. Ro. teni) Bobu egiptského Roveň: colocasia, ae, f. COlocasíum, i, n. Plin. H. N. Virg. Arum Colocasia Linn. radix fabae aegyptiae: cin egyptisches Bohnenkraut, egyptomban termö vizi bab.- Čer. ni Roren: v. černí Gablč= ňík. Gelenňí Koreň : Pevcedanum officinale Linn. i, n. foeniculum porcinum: Saufenchel, Harstrang: disznó kömény. Syn. swinski Rmin— 5a8i Roren: v. 5adowec wetsi. Rostowi Roveň: v. pohanski Bederník Led. wowi (Ledwi) Roreň: bulapathum, i, n. Plin. H. N. Groß mangoltwurz: Lendenkraut: széles lapu. Medwesi Ro. reň: v. Roprňík. Sladki, Roreň: v. Sladić. Swinfti Roreň: scrofularia, scrophularia: Braunwurz, Saukraut: disznó gyökér. W sehor gični (wseligaké Beduhi hogící) Roreň: panax. cis, m. panaces, is, u. panacea, ae, f. Plin. H. N. Panacee, i. e. Kraut das für alles hilft, oder helfen soll: mindent gyó gyító fü. Rorena: radicitus: aus der Wurzel, gyökerestől fogva. S Roreňem witchnút: radicitus evellere, mit der Wurzel herausreisen, gyökerestöl ki - szaggatni, ki tépni. Stogi esče na Roceňí: adhuc est in radice, es steht noch auf der Wurzel még gyökéren áll. Rotene pústat (puftit) radices agere (mittere), radicari: wurzeln, Wurzel schlagen, treiben, bekommen: gyökerezni, gyökeret verni. Do Roreń otworit (otewret) boh. do Roreň otewčič: v. do Rolen sub Roleno. Roten, a, et e, m. v. Roreň. * Roreňa, á, n. v. Roreňí. * Roreňák, a, et u, m. v. Rorenica. † Rotenář, e, m. v. Zeliňár 2 Nro. Roreňár, a, m. negotiator aro matarius, Gewürzhändler, Gewürzkrämmer: fü szerszámos, fű szerszám áros. † kořenáččin, a,, adj. poss. v. zelinárčin 2 Nro. koreňárčin, a, e, adj. poss. negotiatricis aromatariae, den Gewürzhändlerinn (= främerinn) gehörig, fü szerszámosnéé. Roreňáreňí, á, n. v. Roreňáte stwi. toreňárit, il, ím V. I. imp. nar: negotiatorem aromatorium agere, esse: ein Gewürz händler, (krämer) seyn, fü szerszámmal kereskedni. Roreňárka, i, f. negotiatrix aromataria, Gewürzhändlerinn (-krämerinn), fü szerszámosné. + Rořenářka, i, f. v. Zelinár, fa 2 Nro. koreňárow, a, e, adj. poss. negotiatoris aromatarii dem Gewürzhändler (-krämer) gehö= rig, fű szerszámosé. koreňárski adv. aromatarie, aromatarii more: gewürzhändlerisch, gewürzkrämmerisch: fü szerszámos módon. koreňárskí, á, é, adj. aromatarios adtinens, aromatarius, a, um die Gewürzkrämmer be= treffend, fü szerszámosokat illető. Roreňárstwi, á, n. negotiatio aromataria, der Gewürzhandel, Gewürzkram: fü szerszámmal való kereskedés. † kořenářů, et ůw, owa, owo, adj. poss. v. zelinárow 2 Nro. koreñastí, á, é, adj. v. korenatí. korenatí, á, é, adj. radicosus, radicibus plenus, a, um: voll Wurzeln, viel Wurzeln ha= bend: gyökeres Syn. korena, stí. 2) fortis, e, validus robustus: potens, tis: stark, mächtig: erős, izmos. Syn. filní, mocní, pewní. Rorenaté Wino: vinum forte (validum), ein starker Wein, erös bor. 3) aromate conditus, aromaticus, aromatizatus: ges würzt, fü szerszámos, fü szerszámmal tsináltt. 4) piperatus, gepfeffert, borsos, meg borsozott, meg - borsostatott. Syn. Foreñení, korenni, boh. peční, pepční. Rorenatá Polewka: ius piperatum, Pfef fersuppen, gepfefferte Suppen, Pfefferbrüche, borsos lév. Rorenček, u, et nečku, m. dem. ex seq. Rorének, nku, m. dem. radicula, ae, f. parva (tenera) radix: das Würzelchen, gyökeretske, gyökerke, kis gyökér. Syn. Rorenčet boh. Ročínek. toreñení, á, é, p. c. aromate conditus, aromaticus, aromatizatus, a, um: gewürzt, megfü szerszámoztatott, fü szerszámos. 2) piperatus, pipere conditus: gepfeffert, borsos, meg |