meg borsostatott, borsoltt, borsoltatott, boh. pepření. Roreňeňí, á, n. conditio aromatica, das Würzen, die Würzung: meg-fü szerszamozás, fü szerszám belé adás. 2) piperatio, das Pfeffern, borsolás, meg-borsozás, borsostatás. boh. Pepření. korení, á, é, p. c. ex korit: demulsus mitigatus, placatus, lenitus, a, um: besänftigt, le- tsillapíttatott, meg tsendesíttetett, meg engeszteltetett. Syn. kogení, boh. chlacholení. 2) humiliatus, gedemüthigt, megaláztatott. Syn zñízení. Roveni, á, n. Nom. Verb. ex forit: demulsio, mitigatio, placatio, nis, f. Besänftigung, le - tsillapítás, meg tsendesítés, engesztelés Syn. Rogení. 2) humiliatio, depressio: Demüthigung meg alázas. Syn. 3ňižeňí. 3) ex korit sa: sui demissio, humiliatio: der Demuth Demüthigung, Ernies drigung seiner selbsten: maga meg-alázása, le ereszkedés. Syn. Upoňízeňí. Roveňí, á, n. aroma, atis, n. condimentum, i, n. das Ges würz, Gewürze: alles womit man die Speisen schmackhaft macht: fü szerszám. boh. Ročeňí. Cerné Rorení: a) piper, is, n. Piper Nigrum Linn. Piper rotundum officin. der Pfef= fer, bors, fekete bors. b) v. Richawka. Čerwené (indianté, turecké) Rorení, i. e. Paprika: piperitis, idis, f. Plin. H. N. Capsicum annuum Linn. türkischer (rether indianis scher) Pfeffer, Pfefferoni, Pfefferkraut, paprika, seretsen (vörös, török) bors. boh. Pept tučecki. Gelenné Rorení: v. geleňni Roren. 5 ro mowé Roreňí, i. e. Šparga: v. Rtámské (drahé) Rotení: aroma, atis, n. aromata, tum, n. pl. Spezerei, Gewürz: fü szerszámok. Rr w= né Rorení, v. Będerňík. Rúpowé Rorení: v. Rrwawňík mensí. Turecké Rorehi (boh. Pept turecki): a) Solanum Pseudo Capsicum Linn. der falsche Indianische Pfeffer. Adelung. b) v. Paprika, čer= wené Roreni. Wsebogi cé (wseligaté eduhi hogicé) Rorení: v. wfehogični Roren. 3agemné Rorení: v. Chlupáček 2 Nro. 3 a bradné Roreňí: v. zeli. 2) collect. radices, cum, herbae, arum, f. pl. die Kräuter, Wurzeln: füvek, gyökerek. Syn. Zelini, Zelinki boh. Bilini, Roření. Rořeňí, n. v. Roreňí per 2 Nros. Roreňica, i, f. vasculum aromatarium, pixis piperis: Ge würzfaf, Pfefferbüchse fü szerszám tartó edény. Syn. Rotennit. vulg. Rorenňák. korenit, il, im V. I. imp. toren: fercula aromate condire, aromatizare: würzen die Speise, fü szerszámozni, fü szerszámmal tsinálni az étkeket. Syn. otoreňi. 2) piperare, pipere condire: pfeffern, borsozni, meg borsozni meg borsolni. Syn. čérním Koreňím koreňiť. boh. pepčiči. Roreňíwáňí, á, n. Nom. Verb. ex seq., koreňiwat, al, ám, freq. ex korenit. * Rorenňák, a, m Rorenňák, a, m v. Roreňica. korenni, á, é, adj. e radice, radicalis, e von der Würzel, gyökeres gyökérből való. boh. Fotenni. 2) v. totenatí 3 Nro. 3) v. koreňowi. † to. † fořenni, á, é, adj. v. korenní 1 Nro. Forenňí, á, é, adj. v. tore nowi. Rorenník, u, m. mola aromataria (molendo piperi) Pfefs fermühle, Gewürzmühle : fü szerszám malmotska. Syn. Forenni Mlinček. 2) taberna aromataria, Gewürzkram, Ge-. würzladen: fü szerszámos bólt. 3) torta (placentula) piperata, libum piperatum: Pfeffer, fuchen, borsos kaláts. Syn. torenni (koreňowi) Roláč, Perňík. boh. Pepčňíť. 1) v. Ro renica Foreňowi, á, é, adj. ex pipere, von Pfeffer, borsból-való. Syn. torenní, boh. peptowi. Roreňowi Strom: piper, is, f. arbor piperis (ferens piper): der Pfefferbaum, borsfa.-Roreňowi Balsan: mentha piperita Linn. Pfeffermünze, bors-ménta.Ro reňowi Roláč: v. Rorenňíť 3 Nro. Roreňowi mlinček: v. Rorennit 1 Nro. koreňowi Orech nux mellita piperata, Pfeffernuß, bors-dió.-Rore= nowá huba. a) agaricus piperatus Linn. Pfefferschwami, Galambitza b) agaricus cantharellus Linn. gelber Pfefferfing, bors gomba. renowa Rrowina (koreňowé Rrowi): frutex ferens piper, Pfefferstaude, bors - tsemete. - RO Roreňowá Oharka: cucumis piperatus (a pipere nomen gerens): Pfeffergurke, bors uborka. Roreňowá Zelina: a) planta ferens piper, Pfefferpflanze, hors- fü. b) lepidium latifolium Linn. breitblätterige Kresse, széles mustár fü. c) satureia hortensis Linn. Gartenfaturei, Pfeffer= fraut: kerti bors-fü, Rore nowé Zrno: granum piperis, Pfefferkorn, bors szem (mag Rorhel, a, m. potator, potor, vinipotor, is, m. poto, nis, m. bibulus, merobibus, i, m. meropota, ae, m. madusa Plaut. ein Säufer, korhely, részeges, iszák, bor iszák. Syn. Chlastač, Lokag, Luchač, Opilec, Ožralec, Ožran, Pigák, winowi mol, Brat 3 mokreg Stwrti (z Mokra8i) boh. Zráč, Rwasitel, Rwasnik, Rwasownik, Rwa= sownik. 2) compotor, compotator, combibo: Säufbru der, Säufcämmerade, Mittrinfer: ivó társ. Syn. Rorhelsti Towaris. forhelčin, a, e, adj. poss. potatricis, bibulae: der Säuferinn gehörig, korhelynéé, bor iszák aszszonyé. Syn. lofagčin, luchaččin, ožralčin, oŽ= talkinin, pigačin. Rorbelení, á, n. v. Rorhelo= wání. Rorbelica, i, f. ganeum, i, n. Saufgelag, korhely ház. 2) compotatio, nis, f. Saufges sellschaft, das zusammensaufen: együtt ivás. korhelykedés. Syn. Chlastačka, Lokaňica, Luchanica, Pigatika. 3) Obecná Izba w Senku: v. Rorhelnica. 4) v. Rorhelstwi. korbelit, il, im V. Í. imp. hel: v. torbelowat. Rorhelka, i, f. potatrix, potrix, vinipotatrix, cis, f. bibula fem. eine Säuferinn, Saufschwester: korhely (részeges) aszszony. Syn. Grğula, Grğulka, Líchačka, Rorhelkina, Ožralka, Ožralkiňa, Pigačka, boh. Rwafitel tine, Rwasnice, Rwasowni ce. 2) compotrix, Mitfäuferinn Saufschwester: együtt iddogálóné. Rot Rorhelkiňa, i, f. idem. Rorhelnica, i, f. domus (cubiculum) serviens potationi, bibulum conclave: Saufhaus, Saufzimmer: korhely ház (szoba) Syn. Rorhelski Dom, korheliká Izba (Swetlica), Rorbelica, Rorhelowňa. forhelow, a, e, adj. poss. potatoris, bibonis, bibuli: dem Säufer gehörig, bor iszáké, korhelyé. Syn. chlastačow, lokagow, luchačow, opilcow, ožralcow. boh. twasitelů, Ewasniku, kwasowňíků et ůw. Rorhelowáňí, á, n. potatio, compotatio, nis, f. das Saufen: korhelykodás. Syn. Lotáňí, Lúcháňí, Rorheleňí. torhelowat, lowal, lugem, V. I. imp. lug: potare, compotare: saufen, sehr trinken: korhelykedni. Syn. lokať, lúchať, Forhelik. Rorhelowna, i, f. v. Rorhelnica. forhelowne adv. v. torhelski. korbelowni, á, é, adj. v. torhelski. torhelsti adv. more potatorum, potatorie fauferisch, faufbrüderisch korhely módon, korhelyek modgyára. Syn. lokagfi, luchački, korhelowňe, oz. ralski, pokorhelski. torhelfti, á, é, adj. potatori us, a, um: potatores adtinens fäuferisch, die Säufer (Säufbrüdern) betreffend: korhelyi, korhelyeket illető Syn. lokagsti, luchački, korhelowní, ožralsti. Rorhelsti Dom: v. Rorhelnica: Rorhelsti To= waris v. Rorhel 2 Nro. Ror belsti Ziwot: vita potoria, Saufleben, korhely élet, korhelykedés. Rorbelská Izba, v. Rorhelnica. Rorhelsta Pes= nička: canticum potorium, Sauflied, korhely dal. Rorist', i, f. praeda, rapina, ae, f. manubiae, arum, f. pl. die Beute, was dem Feinde oder andern abgenommen wird, der Raub, die Plünderung: préda, ragadomány, zsákmány. Syn. Lúpež. Steg Weci uči nil si Rorist': ea res cessit ei in praedam, dieses hat er zur Beute gemacht, ö ragadta el-azt. uffa temer na Krku, bi Rorist'i (Lúpeže) robili (prewádzali): imminent praedae, exeunt praedatum: fie gehen auf Beute aus, fie find nächst daran, auf die Beute los zu gehen; sie schnappen nach dem Raub: igen kapnak a' prédán, prédálni ki mennek. Rotist, i, f. idem. toristne adv. pracdatorie, praedabunde, manubialiter: râuberisch, prédálva, ragadozva. Syn. lúpežne, koristowne. toristní, a, é, adj. manubialis e; praedaceus, praedatitius, a, um, von dem Raub Beute: zsákmányi, prédai, prédábol való. 2) praedatorius, praedabundus, praedativus, rapax cis: räuberisch, prédáló, zsákmányos, ragadozó. Syn. lúpežní, koristowní. Roristňíť, a, m. praedator populator, raptor, ereptor, is, m. praedo, nis, m. Rauber, toristowani, á, é, p. c. raptus, miliare, deprimere, deponere: demüthigen, erniedrigen: alázni, meg alázní, le tenni. Syn. upoňížiť, zňížíť, dolu zložiť (skládat). II. rec. Ros rit sa pred ňetím se demittere, se humiliare apud aliquem, coram aliquo: fich demüthigen bei Jemand, megalázni magát valaki elött. Syn. pokorit (ponížiť) sa boh. točiti fe. Roritan, a, m. Carinthus, i, m. ein Kärnther, karinthiai ember. Roritančan, a, m. idem. Roritančanka, i, f. v. Roti tanta. " I. imp. tug: rapere, diripere, compilare, expilare, praedari, latrocinari, spoliare: rauben, plündern, Beute ma= chen, Rauberei begehen, entreiken, berauben: prédálni, tolvajkodni, zsákmánylani (-lom) zsákmányt vetni , ragadni, ragadozni, fosztani. Syn. [úpežiť, rabował. 2) populari, de populari, vastare, devastare: plündern, verheeren: elpusztítani, pusztítani, Syn. lúpežit, raboweť. + kotistowati, owal, ugí (u), idem. Roristowáwání, ά, n. Nom. Verb. ex seq. koristowawat, at, ám, freq. ex toristowať. toristowne, -ní: v. koristňení. Roristownik, a, m. v. Koristník. torit, il, ím, V. I. imp. for: demulcere, mitigare, placare, lenire, pacare: besänftigen, le - tsillapítani, meg - tsendesíteni, meg- engesztelni. Syn. togit, boh. clacholiki. 2) hu koritančin, a, e, adj. poss. Carinthae, der Kärntherinn gehörig, korinthiai aszszonyé. Roritani f. pl. gen. tan, dat. tanom (boh. tanům), loc ta, noch (boh. tanech): carinthia, Kärntchen, eine Landschaft: karintia, tartomány. Syn. toritanská Zem. Aliud est. Rarniol (u) Rotitanka, i, f. carintha, ae, f. die Kärntherinn, karintiai aszszony. e, adj. poss. Carinthi, dem Kärnther gehdrig, karintiai emberé. Foritanski adv. carinthice, ca koritanow, a, rinthiace farnthisch, karintiai módon. Syn. pokoritanfti. koritanski, á, é, adj. carinthicus, carinthiacus, a, um. kärnthisch, kärnther: karintiai karintiából való. Foritanská 3em: v. Roritani. Roritár, a, m. lintrarius (opifex), scapharius, i, m. Trogmacher, Multrermacher: tekenö tsináló. Syn. Brdar. toritárčin, a, e, adj. poss. lintrariae opificis, der Trogs macherinn (Multermacherinn) gehörig, tekenö tsinálónéé, te tekenő tsináló feleségéé. Syn. brdárčin. Roritáreňí, á, n. v. Roritárstwi. toritárit, il, ím, V. I. imp. tar: opificium lintrarium (scapharium) esse, agere; conficere lintres, scaphas: ein Trogmacher seyn, tekenö mesterséget üzni. Syn. brdáriť. Roritárta, i, f. lintraria, scapharia, ae, f. uxor lintrificis: die Trogmacherinn, Multermacherinn, des Multermachers Weib tekenö tsinálóné, tekenö tsináló felesége. Syn. Brdárka. toritárow, a, e, adj. poss. lintrarii, lintrificis, scapharii; dem Trogiacher (Multerma= cher) gehörig, tekenö tsinálóé. Syn. brdárow. Roritárowání, á, n. v. Roritárstwi. toritárowat, rowal, rugem, freq. ex toritáriť. Foritarsti adv. more lintrificum, trogmacherisch, tekenö tsinálo módon. Syn. brdárski, poKoritársti. toritársti, á, é, adj. lintrifices (scapharios) adtinens, die Trogmacher oder das Trog= macherhandwerk (Multerhandwerk) betreffend: tekenő tsináló mesterséghez való, tekenő tsinálokat illető. Syn. brdárski. Roritárstwi, á, n. lintrificium, opificium lintrarium (scapharium): die Trogmacherei, Mul-, termacherei, das Trogmacherhandwerk, Multermacherhandwerf: tekenö tsináló mesterség. Syn. Brdarstwi, Roritáreňí, Roritárowáňí, Roritárské Remeslo. Roritečko, a, n. dem. ex Roritto + točiti se, il se, im fe: v. toriť sa. Roritisko, a, n. contemt. et exagger. ex Rorito. Roritto, a, n. dem. lintriculus, alveolus pistorius (panarius, lotorius) das Tröglein Multerchen, eine kleine Mulde, ein kleiner Multer: tekenötske. boh. Rorestto, Nečički. 2) boh. v. Wálowček. Roritnačka, i, f. testudo, chelis, is, f. die Schildkröte, tekenös béka. boh. Žaba třepatná. Prov. Res Roritnačka 3agáca prebehne. Na Swa= tého Wida, čo nebude nikda. Na psé Letnički, i. e. ňikdí: Cum testudo leporem praeverterit. Anno magno Platonis. Ad calendas (kalendas) Graecas Svet. i. e. nunquam; quia Graeci nullas calendas habuerunt: niemals, auf SanctNimmerstag, zu Pfingsten auf dem Eise: mikor a' tekenös béka a nyúlat meg-előzi a' futásban. Soha napján Par. Páp. 1 m. Rorito, a, n. linter, tris, scapha, ae, f. alveus pistorius (pannarius, lotorius), cymbium, capisterium, labrum, i, n. trulla, ae, f. der Trog, Backtrog, Waschtrog, Mulde: tekeno Par. Páp. tekno. boh. etiam ecki, Trutí. Sawárské Rorito: trulla, ae, f. die Kelle in Bergwerke, szurkos métset égető serpenyö. Gaworowé Rorito, čo tu robis Doroto? etc. 2) boh. Rorito pro 5owada: v. 5rant. 3) boh. Rorito u Studnice, v. Garat studniční. 4) boh. Rorito wčelní: v. Rlát wcelní. Rórta, i, f. dem. ex Róra: corticulus, i, m. crustula, ae, f. das Rindlein, Rindchen : héjatska. vulg. Skwórka boh. Růrka. |