Küchenmagb, konyha - szolgáló. Syn. tuchinská Ďéwka. kuchinski (kuchinfti) adv. culinarie, culinariter, vulgariter: küchisch, küchenmäßig (kuchelmäßig): konyháúl, konyháson, közönséges módon, parasztóson. Syn. obecne, potuchinski. kuchinski (kuchinskí), á, é, adj. culinaris, e; culinarius, a, um: zur Küche gehörig, konyhai, konyhás, konyhához való. Usus. Ruchinstí gák: v. Rutač. Ruchinstí Rád: supellex (vasa) culinaria, das Kuchengeräth, die Küchengeräthe: konyha-edény. Ruchinská Ciá. doba: coculum, i, n. Cato. vas (instrumentum) culinarium: Kuchengeschirr, Kuchge[chir: konyha - eszköz. Buchinsko, a, n. contemt. et exaggerat. ex Ruchiňa. Ruchmagster, stra, m. archicoquus, archimagirus; coquinae (culinae) praefectus: Kuchen. meister, Erzkoch: fő-szakáts, konyha - mester. Syn. prední Kuchar. boh. Ruchmistr. Tuchmagsterčin, a, e, adj. poss. ex seq. Ruchmagsterka, i, f. archicoqua, archimagira, coquinae (culinae) praefecta: Kuchenmeisterinn, Erzföchinn: fő-szakátsné, konyha-mesterné. Syn. predňá Rucharka, boh. Ruch mistrka. Luchmagstrow, a, e, adj. poss. ex tuchmagster. Ruchno, a, n. v. Ruch. kuchnowi, á, é, adj. v. seq. tuchowi, á, é, adj. e fracibus, fracinus, a, um: aus (von) dem Delkuchen, szakos, olajseprős, olaj-seprőlékből való. Syn. tudnowi. Usus. Rucho. wi Oleg: oleum fracinum, Trösterol, szak - olaj, seprőlékes olaj. Ruchta, i, m. v. Ruchtík. Ruchtać, a, m. idem. 2) v. Ru tač. Ruchteňí, á, n. v. Ruchtictwi. Ruchtictwí, á, n. lixatus, us, m. tyrocinium coquinarium: die Kochjungschaft, der Stand (die Stelle) eines Kochjunges: kukiaság, szakáts-inasság. Syn. Ruc teni, Ruchtikowání, Ruchtowání. 2) ministerium (servitium) culinarium, die Küchenbedinterei, Küchenknechtschaft, Kuchelknechtschaft: konyhában-való szolgálat. Ruchinská Služ ba, Ruchinské Posluhowáňí. Ruchtít, à, m. lixa, ae, m. Liv. puer coquinarius, tyro artis coquinariae: Kochjunge, Küchenjunge: kukta, szakátsinás. Syn. Ruchta, Ruchtać, Rucharski učeň. 2) culinarius (scil. servus), i, m. Scrib. Larg. focarius, mediastinus, minister culinarius, cinerarius Varr. Catull. ciniflo., onis, m. Horat. Küchenbedien ter, Küchenknecht, Kuchelknecht, Hausknecht: konyha-szolga, tüz-rakó, tüzzel bánó szolga. Syn. Rúchinski Sluha (Pacolet, Posluhowňík.) Ruchtikowání, á, n. v. Ruchtictwi. Ruchtowáňí, á, n. v. Ruchtic, twi. kuchtowát, towal, tugem V. I. imp.. tug: v. tuchtit. * Ručírowání, á, n. v. Ročis sowání. * tučírowat rowal, rugem V. I.imp. tug: v. točisowát. * Ručicowáwáňí, n. v. Ročisowáwáňí. Fucitowawat, al, ám, v. kočisowawat. Ruđáňí, á, n. v. Rasláňí, 2) v. Dáweňí 4. Nro. kuckat, al, ám V. I. imp. ag: v. kaflat. 2) v. dáwiť sa 2. Nro. Rudáwáňí, án. Nom. Verb. ex sey. kuckawat, al, ám, freq. ex kudať: v. tasláwak. 2) v. dawiwat sa. tudtawe adv. v. kastawe. 2) v. dáwiwe. Rudawee, wea, m. v. Rasla wec. 2) v. Dawić. kuckawi, á, é, adj. v. kaflawí. 2) v. dáwiwi. Ruckawost, i, f. v. Ráslawost. 2) v. Dawiwost. Ručma, i, f. v. kožend Čáp fa. Ručmička, í, f. dem. ex praec. Rućmisto, a, n. n. contemt. ex exagger. ex Ručma. Syn ávčisto. tucowani, á, è, p. c. v. Elčo. wání. Ručowáňí, á, n. v. Rĺčowáňí. tučowat, čowal, čugem V. I. imp. čug: v. Elcował. Ručowáwání, á, n. Nom. Verb. ex seq. kutowawat, al, ám, freq. ex tucowat: v. klučowáwat. Ručownica, i, f. v. Rlcownica. Ručwala, i, m. v. Držibabka. + Rúdel, e, f. v. Rusel 1. et Nris. Rusel, e, f. stuppa (stupa), ae, f. Caes. Liv. feces (floc ci) lini vel canabum: das Werg (Werk), unausgearbeite ter (der schlechtere gehechelte) Flachs oder Hanf, Abgang (Stopwerk) vom Flachse oder Hanfe: kótz, tsepű, szösz-tsepü. Syn. Rlak, Klaki, Mechowina Wrecowina, Očesti, Počes ti, Wičesti, 3hrebi, vulg. Ğığ, Ğiği, RIH, Rlhi, AlĚ, Riti, Pačesti, Pačgesti, boh. Rúdel, Pačesi. Usus. 3a Rú Sel fi wážit. flocci facere Terent. parviducere Cic. parvi (flocci) pendere Ter. ducere, aestimare: gering (einiger maken) schäßen, nicht achten: kitsinynek álítani (tom), keveset gondolni véle, nem nagyra (valamire) betsülni. Za Sunt Rúsele (za Rúdel) si newážiť: flocci facere (aestimare) Plaut. non flocci facere Cic. pendere Ter. floccifacere, nihil pensi habere Sallust. für nichts achten, nichts darnach fragen: semmire betsülni, semminek tartani. 3a Rúdel si newážím: flocci facio, nihili pendo, nihil (nec quidquam) pensi habeo Sallust. nihil pensi mihi est Liv. ich achte nicht darauf, frage, nicht darnach, bekümmere mich nicht darum, habe keine Rücksicht, erwäge nicht, ist mir gleichgültig etc. semmire betsülöm, semminek tartom, semmit sem gondolók véle, semmit sem hajtokreá. - Wiru si za Rúsel newáží: flocci facit fidem, den Glauben achtet er für nichts, semminek tartya a' hitet, semmit sem hajt a' hitre. 3a Funt Rusele nestogi (newáží): res nauci, flocci: eine geringe (nichtswerthige) Sache, semmire kellő dolog, melly melly egy pipa dohányt sem ir. 2. česaná, naṣéwaná, t Prasenú prichistaná Rúsel, fame čiste Wlátno: pensum, i, n. Virg. Iustin. stamen, inis, n. Spinenwerg (werk), szösz, fonó, fonni-való szösz. Rúsel na praslicų priprawo= wat, priwazował: pensum (linum) adaptare colo, das Spinnenwerg auf dem Rocken zurichten, anbinden: fonót kötni a' guzsalyra Par. Páp. Cif rowaná Rúsel: colus comta, ein schöner Rocfen, tzifra rokka (guzsaly.) Rúdel prásť: stamina ducere (torquere) Ovid. nectere, nere spinnen, szöszt fonni. Rúselá Sen prebrať, prebirať, zaháňať: stamine fallere somnum Prop. mit dem Spinnen den Schlaf ver treiben, szösz-fonással el-kergetni az álmot. Prašená Ru Sel: stupa, neta, gesponnenes Werg, len-fonal kender-fonal. Syn. Pradza, Prasenko RúSel Sesat neb dwangst' Pafem, na Wreca: v. Desátňica, Dwanástnica, Wrecowina. 3) colus, i, et colus, us, f. Cic. Virg. masc. Catull. der Rocken, Spinnrocken: guzsaly, rokka. Syn. Praflica, boh. Ružel, Přeslice. Usus. Rudel sprást, wiprást: plenas exonerare colos, den gansen Rocken abspinnen, le-fonni a' guzsalyról. S Rúdelú fa giwit: colo tolerare vitam Virg. mit Spinnen sein Brod gewinnen (fuchen), fonással táplálni életét, fonásból élni. ́ Rüdelka, i, m. cognomen bohemicum, ein böhmischer Zuname, tseh vezeték - név. 2). dem. ex Rúdel: v. seq. Rúdelta, i, f. dem. ex Rú8el. kúdelní, á, é, adj. stupparius (stupa ), a, um. Plin. H. N. das Werg betreffend, kótzhoz (tsepühez)- való. † kúdelowi, á, é, adj. v. seq. tubelowí, á, é, adj. stuppeus (stupeus), a, um: aus Werg (Werk), kótzból (tsepüből) való. túselowé Puta, i. e. Štrantí: stuppea vincula Virg. † tudi adv. v. kase. † kudikoli, kudižkoli adv. v. kasekolwer. Rudla, i, f. villas, i, m. Cic. longus pilus: Bote, Botte, Bottel, langes Thierhaar: gyapjufürt, hozszsú ször, fürt, guba. Syn. Guba. boh. v. Rriwáčisto, Rriwár. kudlatí, á, é, adj. hirsutus Cic. hirtuosus Apul. hirtus Varr. pilosus, villosus Virg. a, umjottelig, zottig, zotig, voll Botteln, langhaarig, rauch, struppig: gubás, szőrös, gyapjas, bojtos, sertés, borzas, bajas. Syn. chlpati, chlupati, guba. tí, kostrubati. Usus. Fudlati Pef: canis villaticus, Schaf hund, komondor (juhász) kutya. Fúdlaté (podrúňené) Owce: hirtae oves Varr. 3ottige Schafe, gyapjas júh. Rudla. té Wlasi: hirsutae comae Ovid. hirtus capillus Apul. Magkudlategsé 3wira: animal villosissimum Plin. H. N. Listi Eudlategsé: folia hirsutiora Plin. H. N. hirtiora Apul. Rudlatost, i, f. hirsutia, f. Solin. die zottelige (rauche, struppige) Gestalt, gubaság, bojtosság, sertésség, szőrösség gyapjasság, borzasság. Rudlička, i, f. dem. ex Rudla. Syn. Gubecka. 2) boh. v. Rriwáček. † Rudrlinki, net, f. plur. v. hanebliwé Reči, sub hane b= ĺiwi 2. Nro. + Ruf + Ruf, u, m. v. Ras. Eugem, praes. ex tút. † Rutaita, i, f. v. Rukučka. Rukačka, † Rukane, f. v. Rloň. Rukáňí, á, n. cuculatio, nis, f. das Schreien des Guckgucks, kakukolás; kakuk madár szó (szava.) Syn. Rukučkowáňí, Zakukání. Rúkáňí, á, n. aspectatio (adspectio prospectatio, spectatio, adspectus) per rimam, cuculatio: das Gucken, Sehen: kakútsálás, kakukolás, nézés, tekéntés. Syn. Rukučkowání, Zakúkáňí, gleseňí (Naziráňí) pref Ďéru, Zizáňí, Zízáňí. kukať, al, ám V. I. imp. ag: cuculare, fchreien, wie ein Guck guf: kak ukolni.Syn. tutuc kował, zakukat. kúkať, al, ám V. I. imp. ag: adspectare (aspectare, adspicere, spectare, prospectare) per rimam, cuculare: gucken, sehen, schauen: kakútsalni, kakukolni, nézni, tekenteni, nézegetni, tekéngetni. Syn. kufudowat, túknút, zakú. tat, zakútnút, hleset (nazirat) pres Diru, zizať, žízał. Rukáwáňí, á, n. Nom. Verb. ex kukáwat. Rútávání, á, n. Nom. Verb. ex kúráwat. kukáwať, al, ám, freq. ex tutat. kútáwať, al, ám, freq. ex tú tat. + Rukawka, i, f. v. Rukučka. * Rútel, e, f. v. Rútol. * Rúkelka, i, f. dem. v. RúFolta. * kútelnatí, á, é, adj. v. tú tolnatí. * kúkelní, á, é, adj. v. kúkoľní. * tútelowí, á, é, adj. v. tú fowi: Rukla, i, f. v. Rapa. Prov. 3wonec a Ruklu a Ruklu, noft i.e. blázniť sa: delirare, stultum esse, mente turbari, vesanum fieri: närrisch seyn (wers den), bolondozni, megbolondúlni, elméjében tébolgodni. Ruklica, i, f. idem. Rutlice, f. idem. Ruklička, i, f. dem. v. Rapička. tutnúť, knul (kel), tňem V. P. imp. tni, de uno actu: v. Eukat. Syn. zakuknúť. túknúť, knul (kel), kňem V. I. imp. tni, de uno actu: v. kúkať. Syn. zakúknúť. † kúknutí, El, knu fut. idem. Rutnutí, á, n. v. Rutání. Syn. Zakuknutí. Rúknuťí, á, v. v. Rúťáňí. Syn. Zakúknutí. Rútor, e, f. githago, inis, f. Agrostema githago Linn. der Korn Raden, die Kornrose: konkoly. Syn. plani černí Rmín, zbožná červená Ružička. Aliud est. Sinotweť, et opilec, ac Musec. neus: Kornradenkoll: konkolyos, vulg. túkelnatí. tútolní, á, é, adj. ad githaginem pertinens, loliarius, a, um: Lolch betreffend, konkolyhoz való. túkolná Réčica: cribrum loliarium Colum. vulg. kútelní. kúkolowi, á, é, adj. e githagine: dus (von) Kornraden, konkolyból való. vulg. kútelowi. kúkelowi Chleb: githagineus panis, Kornradenbrod, konkoly-kenyér. tútolowá múka: Joliaria farina, Lolchmehl, konkoly - liszt. Rutsa, i, f. pars fodinae centesima vigesima octava: Kufs, Kux, ein hundert acht und zwan= zigster Theil an einem Bergwers fe: álly-lyuk, száz része a' bányának. Syn. sto osem a dwacáta částka Bani, boh. Tále. w Dolich, Kus. Rukučka, i, f. Ptát: cuculus, i, m. Plin H. N. cocyx, is, m.. Cuculus canorus Linn. Guckguck, Kucker, ein Bogel : kakuk, madár. Rutut, boh. Rutačka, Rukawka, Zezhul, Žežhule, Zezhulka. 2) Zeli. na: Lychnis Flosculi Linn. Guckgucksblume. kakukszegfű. Aliud est w stawać. Rukučkowani, á, n. v. Ruřáňí. 2) v. Rúkáňí. kukučkowat, kowal, rugem V. I. imp. tug: v. kukat. 2) v. túrať. Rutut, a, m. v. Rukučka. Rukurica, i, f. Zea Mays Linn. Kukuruz, der türkische Weizen, kukuritza, török búza. Syn. turecké (žlté) Žito. Pukuriční, á, é, adj. v. tutu ricowí. Rukurichisco, a, n. ager Zeae mays. der Kukuruzacker, kukuritza-föld. 2) stramen fagopyraceum, das Kukurußstroh, kukuritza-kóró. Rórowi, Žit ňisco, Žitnisko. kukuricowi, é, é, adj. e zea mays: aus (von) Kukuruz, kukuritzából - való. Rukuricowi Chléb: panis e zea mays, Kukuruzbrod, kukuritzaskenyér. Rufuricowá múka: farina zeae mays, Kukuruzmehl, kukuritza - liszt. Syn. tukuríční. † Růl, Rolu et Růlu, m. v. Rol. † Rulasa, i, f. v. múčná Rasà. † Rulestra, i, f. v. Mledziwo. † tulatí, á, é, adj. v. gulatí. † Rulatost, i, f. v. Gulatost. Rule, et Rule, f. v. Gula. † Ruleňí, n. v. Šúláňí. † kuleži, lel, lím, freq. ex gúlat. Rulháňí, é, n. claudicatio, nis, f. das Hinken, sántítás, sántikálás. Syn. Rríwáňí, Chrá mání. er tulhat, al, ám, V. I. imp. ag: procedere pedetentim, ambulare restitando claudicare, claudum esse: hinken: kullogni, sántálni, sántikálni sántitani. Syn. drámat, kríwat, túlhám ambulo restilans, ich hinke, kullogok. Rulhá pre Ranu, ex vulnere accepto (ob vulnus) claudicat, hinkt wegen der Wunde, a' seb miatt sántál, sántit. Rufbá na prawn (lewu) Nohu, claudus est dextro (sinistro) pede, er hinkt am rechten (linken) Suke, jobbig (bal) lábára sánta, sántit, sántikál. 2) erroneum esse, claudicare: hinken, fehlerhaft seyn: hibázni, hibásnak lenni, sántitani, sántálni. Syn. dibowat. Usus. Reč kulha, claudicat oratio, die Rede binkt, hibázik a' beszéd.. Prátelstwi kulha, amicitia claudicat, vacillat: es hinft mit der Freundschaft, meg-veszett a' barátság, tarsaság. PoSobenstwi tulbá, claudicat similitudo, das Gleichniß hinft, hibás (sántál) a' hasonlatosság. Rulhá, není s ním do. bre: res eius claudicant, cô hinkt (es steht nicht gut) mit ihm, nem jól (ebül) vagyon. dolga. Rulháwání, á, n. Nom. Verb. ex seq; kulháwať, al, ám, freq. ex kul. hat. Eul. |