nehezen, szomorán szenvedni. Par. Pap. Compar. lú tost'iwegseg: dolentius. 2) misericorditer, commiseranter, compassive, condolenter, miseranter: mitleidig, szánakodva, szánva. Syn. polutowne, zlutowne, utrpňe. lútosť'iwi, á, é, adj. dolens, moerens, lugens, poenitens, tis; tristis, e; acerbus, dolorosus, moestus, a, um: schmerzlich, schmerzhaft, traurig, betrübt, Schmerz empfindend: bánkodó, bánó, fájdalmas, keserves, nehéz, SZOmorú. Syn.. bolestní, lútost= ní, smutní, truchliwí, žaloftní, boh. lítost'iwi, lítostní. Usus. Welmi lútost'iwí: plus nimio dolens, sehr schmerzhaft, igen felette bánkodó. Par. Páp. 2) misericors, dis: compatiens, condolens, tis; compassivus, miseratus, a, um: mitleidig, mást meg-szánó Par. Páp. másokon szánakodó, könyörületes. Syn. polutowni, zlutowni, utrpní. Lútost'iwost, i, f. dolens (moerens etc) conditio, schmerzliche (schmerzhafte, traurige sc. Beschaffenheit: bánkodó (fájdalmas, keserves etc.) állapot. Syn. Bolestnost, Lútostnost, Smutnost, Truchli, wost, Žalostnost, boh. Litost'iwost, Litostnost. 2) societas doloris, misericordia condolentia, miseratio, compassio : Mitempfindung des Schmerzes, das Mitleiden: keserülés, szánakodás, szánakozás, egygyütt - való bánkodás. Syn. Lútost, polutownost', Zlutownost, utrpnost. Usus. R Lútost'iwost'i natim Sudcow pohnút, w03busit, podzbu8it: miseratione mens Judicum permoven da est, die Richter muß man zum Meitleiden bewegen, szánakozásra indítani kell a' Birákat. Par. Páp. lútostne, adv. miserande, miserationem movendo: auf ei= ne Mitleid verursachende Art, szánakodásra indítóképen. 2) v. lútost'iwe per 2 Nros. boh. lítostne. lútostní, á, é, adj. miserandus, a um miseratione mentes permovens, tis: era bärmlich, Mitleid verursachend: szánakozásra inditó, nyomorúlt. Syn. mizerná, lecigatí, ledagaki, chudobní. Úsus. Lútostňá Reč, Rázeň: miseranda oratio Cic. eine erbärm= liche Rede, szánakozásra inditó beszéd. 2) v. lútost'iwi per 2 Nros. boh. lítostní. Lútostňica, í, f. misericors (condolens, compatiens etc.) fem. eine Mitleiderinn, szánakodo (irgalmas) aszszony. Syn. Polutownica, Zlutownica, utrpňica. Pútostničin, a, e, adj. poss. ex praec. Syn. polutowničin, utrpňičin, zlutowničín. Lútostňík, a, m. compatiens (condolens, compassivus etc.) homo, ein Mitleider, szánakodó (irgalmas) ember. Syn. Polutownik, Utrpňík, Zlutownit. ae, lútostníkom, a, e, adj. poss. ex praec. Lutowání, á, n. poenitentia, f. moeror, dolor, is, m. das Bereuen, Bedauern, die Bereung, Bedauerung: szánás, bánás, bánat, keserűlés, kesergés. Syn. Truchlení, Zálení. 2) miseratio, commiseratio: das Bedauern, Mitleidhaben, die Bedauerung: szánakodás, keserülés, szánás. Syn. Syn. Polutowání, Šanowáňí, 3lutowání, vulg. Banowání. lutowat, towal, tugem V. I. imp. tug, cum et sine acc. rei, vel pers. nečo, nekoho ( apud Bohemos genit. ňečeho, nekoho): dolere, poenitere, moveri (irritari) re, moerere, moestum esse: be= reuen, bedauern, sich worüber betrüben: bánni, szánni valamit, valamin bánkodni, keseregni, szomorkodni, valamit fájlalni (lom.) Syn. truchlit, žáliť, boh. pitati, žez leti, vulg. banowat. Usus. Gá budem lutowat (mňe bu Se lúto) gestliže ňečo bláz niwého učiním; mihi dolebit, si quid stulte fecero: mir wirds leid seyn, wenn ich etwas närrisches anstellen werde: én bánom - meg, ha gorombáskodom Par. Páp, ha valami bolondságot (roszszat) teszek. Wfak ona to bu 8e lutowat (boh. wsat ona toho bude litowat): certe poenitebit illam rei, fie wird es schon bereuen, majd meg-bánnya ö azt. Lutugem, že: doleo, quod (quia) Cic. mir ist es leid, daß: bánom, hogy. Lutugem, že sem to učinil (že sem sa toho dopost'il): doleo delicio Cic. ich bereue meine That; mir ist es leid, daß ich es gethan habe: bánom, hogy ezt tselekedtem. Par. Páp. Urazitli a Rdo? prehledni (bled skrz Prsti), a zahanbis ho, lutugeli, že to učinil? odpust' mu, a welice fi ho (hosebe) zawážef. Comen. NB. In hac significatione non raro praepositio 3a cum accusativo vel sociali casu adhibetur. 3a ňetím lutował: a.) nekoho lutowat: de aliquo dolere, Jemanden bedauern, um Jemanden leid feyn: valaki miatt bánkodni. Par, Páp. Lutuges (lúto, ti ge) zaňím? defles (deploras) illum? doles post illum ?-ist es dir leid um ihn? úgy é, siratod őtet bánkodól utánna)? 3a 5tii lutowat: dolere de peccatis, feine Sünden bereuen, meg-bánni a' vétkeit, b.) dolere interitum alicuius, Je= mandes Tod beweinen, valaki 'halálán bánkodni. Par. Páp. Syn. ňekoho Smrť (Upad) oplakáwat. Lutugem (lútó mi ge) za ním: moereo mortem (casum) illius: über seis nem Tod bin ich betrübt, mir ist leid um ihn: az ö halálán bánkodom. Par. Páp, 2) Itidem cum acc. apud Bohemos genit. miseret impers. miserari aliquem, misereri vel miserescere alicuius (misereor, misertus et miseritus sum), dolere vicem alicuius, condolere (indolere, compati) alicui: einem bedauern, mit Je manden mitleiden, Mitleid haben: valakin szánakodni (dom) keserülni (löm), valaki sorsản búsulni Par, Páp. sa nálni, szánni valakit. Syn. polutowat, sanowat ňekoho, zlutowat sa nad ňekim, utrp nost mat 3 ňetím. Usus. Rrála lutowat: miserescere Regis, den König bedauern : szánni a' királyt. Par. Páp. Lu towal sem ho (lúto mi ho bolo) me eius misertum est Plaut. ich bedauerte ihn, megszántam ötet. Lutugem (lús tomi ge) ho: miseret me illius. Sortem eius miseror. Vicem eius doleo: ich bedaue= re ihn, szánom dolgát (sorsat); szánom ölet Par. Páp. Lutugem ta; ge mi ta tú. to misereor te; miseret me tui; vicem tuam doleo: ich bereue dich, szánlak, sajnállak. Lutug ti seba, ne mňa: tuam, non meam vicem doleas: du sollst dich, nicht mich be= dauern: szándd magadat, nem engemet. mňa nikdo nelutu= ge: mei miseretur nemo, mich bedauert niemand, senki sem szán engemet Par. Páp. Dus fa moga tutuges ma: ic. Putugící, á, é, part. praes. ex Putowat moerens, bereuend, bedaurend, sich worüber betrü bend: bánatos, kesergó szomorú. Bratra lutugící, moerens fratrem, senen Bruder beweinend, báttyát kesergö. Luz, i, f. (ex luhat, luhal, lužem, luzes) mendacium, i, n. die Lüge, unwahrheit, der Lug, das Lügen, hazugság, hamisság. Syn. Cigánstwi, Sales, Riam, Luhání, Lužoba, Neprawda, boh. Lež Ūsus. Luž Howorit, mluwit, powedat: v. luhať. Luž druhého wipráwat: narrare mendacium alicuius, eines andern Lüge ers zählen, valaki hazugságát elöhozni, el-beszéllni. To ge Luž: a) hoc est mendacium, hoc est falsum (fictum): das ist eine Lüge, ez hazugság. b) i. e. to ge luhané, zluhané: hoc est mentitum, hoc est falso dictum das ist erlogen (gelogen), ez nem igaz, ez költemény. Na poctiwého Cloweka Lúz nepadá,, Luž fa neswedčí. Poctiwi Clowek neluže, neklame: non cadit in virum bonum mentiri; in virum honestum non cadit mendacium: ein ehrlicher Mann lügt nicht; keine Lüge hört man von ehrlichem Manne : nem hallani a' jó embertöl hazugságot, nem szokott a' jó (emberséges) ember hazudni. ! Luži sa citit: v. na Ln, hání sa dat. Proverbium. Luž fama seba tresce (trestá). Luz gest ona Chiba, která inich desať za sebú ťahá : mendacium se ipsum punit, die Lüge ist ein Fehler der zehn andre nach sich zicht: hazugság maga magát bünteti. lužawe, wi, - wost: v. luhawe, wi, = wost. † Lůže, n. v. Loža. † Luže, f. v. Raluža. † Lužeňí, n. v. Ludeňí. Lužičan, a, m. Lusatus, i, m. ein Lausiber, luzatziai ember. lužičančin, a, e, adj. poss. Lusatae fem. der Laufigerinn ge hörig, luzatziai aszszonyé. Lužičanka, i, f. Lusata, ae, f. die Lausigerinn, luzatziai aszszony, személy. lužičanow, a, e, adj. poss. lusati (genit.), dem Laufiger gehörig, luzatziai emberé. Lužice, žic, f. pl. Lusatia, ae, f. Laufih, eine Landschaft: Luzátzia, tartomány. Dolné (boh. Solegfi) Lužice: Inferior Lusatia, Niederlaufig, Alsó Luzátziai. 5orné (boh. horegsi) Lužice: Lusatia superior, Oberlausit, Felsö Luzátzia. Lužicka, i, f. dem. ex Lužka: boh. žička (dem. ex 25ta). Luzitan, a, m. Lusitanus Cic. Portugallus, i, m. ein einer in, oder aus Lufitanien (Portu gall), Lufitaner, Lusitanier, Portugiefe: Portugallus, Luzitánus, luzitaniai ember. Syn. Portugal. Plur. nom. Luzi tani, gen. now: v. Luzitanstwo. luzitančín, a, e, adj. poss. Lusatae, Portugallae fem. der Portugiesinn gehörig, portugallusnéé, luzitaniai aszszonyé. Syn. portuğalčin. “ Lu Luzitania, e, f. Částka spa- zet. Syn. Luzitani, luzitán stí Národ. lužiwcow, a, e, adj. poss. v. Luhawcow. lužiwe adv. v. luhawe. Lužiwec, wca, m. v. Luhawec. lužiwí, á, é, adj. v. luhawi. Lužiwost, i, f. v. Lubawost. Lužka, i, f. dem. ex Luž: mendaciolum, mendaciunculum Cic. i, n. fleine Lü ge, kis hazugság ParizPáp. hazugságotska. Syn. Lužička, Lihutka, boh. Lzi, čka, Lžka. gallusné, luzitaniai (portu- † Lůžko, a, n. v. Ložka. † lůžňí, adj. omn. gen. v. g. + Qwice, ete, n. v. Lewita. + ewow, 11 m. v. Lewow. tlwowi, á, é, adj. v. lewo. wí. Lžička, i, dem. ex praec.. + Tzžiční, adj. omn. gen. v. li. 1 Nro. + Lžka, i, f. dem. ex Lež: V. Lužka. portugalski Usus. Luzitan- † Lžičňíť, u, m. v. Ližičňíť. fti Rragan, Obiwatel: v. Luzitan. Luzitanstwo, a, n. collect. Lusitani Cic. orum, m. pl. die † lziw'e adv. luhawe. Portugieser, die Einwohner des † ĺžiwi, á, é, adj. v. luha. Portugalls: Luzitánusok, Por- wi. tugallusok, portugálliai nem-† Lžiwost, i, f. v. Luhawosť. m. Mať, u, m. v. Máčání. 2) v, Omáčka. mača, ata, n. Plur. ata, v. Roča. mačačí, á, é, adj. v. točačí. macaní, á, é, p. c. v. mataní. Macáňí, á, n. v. Matáňí. máčaní, á, á, é, p. c. humectatus, madefactus, a, um ge= feuchtet, angefeuchtet, geneßt, nafgemacht: áztatott, vizezett, nedvesíttetett, nedvesített. Syn. močení. 2) tinctus, getaucht, getunkt, beneßt: mártott, mártatott, mártogatott, belé mártatott. Máčáňí, á, n. humectatio, madefactio, nis, f. das Negen, Feuchten, anfeuchten, Naßmas chen, die Negung, Feuchtung, Anfeuchtung: áztatás, vizezés, nedvesítés. Syn. Močeňí, boh. máčení. 2) tinctio, tinctus, us, m. das Tauchen, Eintau chen, Tunken, Benehen, die Eintauchung, Tunkung, Benehung: mártás, mártogátás, belé-mártás. mačať, al, ám, V. I. imp. cag, v. matat. máčať, al, ám, V. I. imp. čag: humectare, madefactare, madefacere: negen, feuchten, anfeuchten, naßmachen: áztatni, vizezni, nedvesíteni. Syn. mo cit, boh. máčeři. 2) tingere, tauchen, tunken, beneßen, z. B. das Brod in die Brühe: mártani, mártogatni, belé - mártani. Syn. zamáčať. Usus. Swić. ti máčat, fundere, (formare) candelas, die Kerzen tunken, gyertyát mártani, mártogatni. II. rec. máčať sa, movere, motare, (a moto) funditare (to), manibus tractare liquorem: manschen, im Naffen, lotsogatni (tom) a' vizet, mártani magát. boh. machat se, máčet se. 2) 3 Wo. dú sc. sa máčat: aqua etc. se humectare, madefacere : fich mit Wasser beneßen, megvizezni (vizzel meg-hinteni, meg-lotsolni) magát. Mačátečko, a, n. dem. ex seq. Mačátko, a, n. dem. ex máča. v. Ročátko. Mačáwání, a, n. v. Matáwáňí. Máčáwáňí, a, n. v. Máčáňí. mačáwať, al, ám, freq. ex mačat, v. matáwał. máčawat, al, ám freq. ex más čat. II. rec. máčawat sa freq. ex máčať sa. |