† Máčeňí, n. v. Máčáňí. mačesin, a, o, adj. poss. v. mačosin. 1 + macesta, i, f. v. mačosta. † máčeči, čel, čím, v. máčať. II. rec. máčet se, v. máčať sa. mačģaní, á, é, p. c. pressus, compressus, ursus, strictus, arctatus, coarctatus, coangustatus, a, um: gedrückt, ge= drängt, gequetscht: öszve -nyomott, szoríttatott, szorított, szorongatott, öszve szorittatott, gyúrtt. Syn.. dláwení, šňáweni stiskaní, boh. mačs Faní. Mačģání, a, n. pressura, ae, f. pressio, compressio, ursio, arctatio; coarctatio, coangustatio, nis. f. Das Drücken, Drängen, Quetschen, Berdrücken: öszve nyomás, szorítás, gyúrás: Syn. Dláweňí, Gňáweňí, Stistání, boh. Mačkáňí. Mačģaňica, i, f. idem. 2) v. Stift. Machan, a m. contemt. pro contem. Machanček, a, et nečka, dem. v. Pláchání. machanka, i, f. contemt, pro Hemtina. machanow, a, e, adj. poss. contemt, pro nemcow. máchati, al, am, v. plácať. II. rec. machat se. v. máčať. sa. *macher, a, m. v. Siglár, Surtár. * * Macherka, i, f. v. Fiģlárka. macherski, adv. v. figlársti. *macherski, á, é, adj. v. figlát stí. * Macherstwo, a, n. v. Siglárstwi, Surtactwí. mačģat, al, ám, V. I. imp. gag: premere, urgere, quassare, stringere, torquere, arctare, angustare, drücken, drån gen, quetschen, zerdrücken: szorítani, szorongatni, nyomni, * Machler, a, m. v. Macher. öszve nyomni. Syn. dláwiť, * Machlerka, i, f. v. Macherka. ģňáwit, stistat. boh. mačka- *machlersti, adv. v. figlársti. ti, máčknúti. II. pass. mač* machlersti, á, é, adj. v. fiģ. gat sa, mačģaním bit: pre- lárstí. ftwí. machlowáňí, á, n. v. Figlo, mi, comprimi, urgeri, strin-Machlerstwo, a, n. v. Fiģlátgi, torqueri, arctari: getrückt (gedrängt) werden: szorítkoz-* ni, szorólni, szoríttatni, szorongattatni, szorongani. Syn. stiftat sa. Mačģáwání, á, n. Nom. Verb. * machlowat, lowal, Pugem, v. figlowat. Machňa, i, f. v. Swiňa Siwoka. máčik, u, m. dem. ex Mat. Prov. Opili ge, gako Máčik: est insigniter tinctus, er ist brav besoffen, höchst betrunken: igen nagyon részeg. v. 3mok. Mačina, i, f. molle brassicae caput, ein weiches Krauthäppel chen chen (Krauthappel): puha káposzta fej. mačinka, i, f. dem. ex praec. Mačisčo, a, n. folia intima (cor, corculum) plantarum, das Herz (Herzchen) an den Pflanzen, die Herzblätter: palánta széke. mačiste, n, idem. Mačka, i, f. v. Ročka. 2) Rot» wa. máčka, i, f. v. Rocurňik. mačkáňí, n. v. Mačģáňí. + Mačkanice, n. v. Mačģanica. Mačkár, a, m. v. Rotwičar. † mačkati, al, ám, v. mačģať. + mačkáwati, al, ám, v. mačģawat. * máčknúti, mál, máænu fut. v. mačģať. Maco m. v. Macek. Macocha, ́i, f. noverca, ac, f. Cic. Stiefmutter, mostaha anya, mostoha - anya. Syn. Newlastná matka. boh. macecha. Usus. Macose (u ma= cochi) sa zalowat: apud novercam queri Plaut. fich vergeblich beklagen, haszontalanul panaszolkodni Prov. Otčim na Ozim, a Macocha čertowa Rasocha (tés slába poteca): a) vitricus, vitricus, et noverca parva sunt solatia: der Stiefvater, und die Stiefmutter machen felten einen munter (machen Fleine Freude) mostaha Atya, és mostoha Anya a' gyermekeknek tsekély vígazsága. * macochin, a, o, adj. poss. V. seq. macofin, a, e, adj. poss novercae, der Stiefmutter gehörig : mostaha Anyáé. vulg. macochin, boh. macesin. macosta, i, f. dem. novercula, ae, f. Stiefmütterchen, mostaha anyátska. dem. macesta. macofne adv. novercaliter, no verce: stiefmütterlich, mostaha anyául, mostaha - anya módon. macosní, á, é, adj. novercalis, e, stiefmütterlich, mostahaanyai, mostaha. mas, u, m. mel, is, n. der Honig, méz. boh. Med, Stred. Usus. mad robit boh. med delati): mellificare, mel facere. (conficere): Den Honig machen, mézet gyüjteni, tsinálni. Madu Robeňí (boh. Medu Delání): mellificatio, mellificium Varr. das Honig machen, Honigbau: méz gyüjtés (tsinálás madar, a, m. negotiator mellarius, Honighändler, méz áros (áruló), mézzel kereskedő. 2) mellificator, mellarius, melliturgus (meliturgus) Plin H. N. mellifex, icis, m. Colum. Honigbauer, Ho nigmacher, der Honig baut: mézes, méz-tsináló mézzelbánó, méz - eresztő. Wčelar, boh. medať. * Madarka, i, f. v. Sadzar. Madek, dku, m. dem. mellu 3) v. lum, i, n. Hönigchen, mézetske. boh. medek maseni, á, é, p. c. madoweni. maseňí, á, n. v. Madoweňí. madit, il, ím, V. I. imp. mad, v. madowit. madlení, á, é, p. c. fractus, a, um: gebrochen, tiloltt. Syn. trepani. Madlení, a, n. fractio lini, canabum: das Brechen, tilolás, len, vagy kender törés. Syn. Trepáňí. Madlica, i, f. machina frangendo lino, frangibulum cannabinum, malleus stuparius : Breche zum Flachse, Hanfe: tiló. Syn. Trepačka, Trlica. boh. M'edlice. madlik, il, ím, V. I. imp. mad. fi: frangere (frangibulo elaborare) cannabes, linum : brechen, zerbrechen, Flachs, Hanf: tilolni, tilóval törni kendert, lent. Syn. trepat Len, Ronope. Madlíwáňí, a, n. Nom. Verb. ex seq; madliwäť, al, am, freq. ex mad Pit. Madoged, u, m. mellarius, a- masogedra, i, f. fucus, i, m. melle conditio : Verfüßung kenés) Syn. mašeňí, Ma- madowi, a, e, adj. melleus ma madow: mellire, melle condire (tingere, imbuere) mit Honigbeschmiern, versüßen, anmachen: meg-mézezni, mézzel tsinálni (meg-kenni). Syn.. masit, madem potret. Madowka, i, f. mulsum (melleum) pirum Colum. die Honigbirne, méz körtvély. Syn. maduňka madownica, boh. Medowka, Meduňka. Madowńica, i, f. pelvis mellea, (mellaria), Honigbecken, Honigkorb, Honigfaß: méz edény. 2) Zelina, v. Maduňica. 3) v. madunka. 4) v. Madowka. Madowńíček, čka, m. dem. ex seq. madownik, a, m. libum (mel- masownikár, a, m. v. Perňi, táreňí. madowňikárskí, á, é, adj. v. perňíkárstí. Madowňikárstwi, á, n. v. Pernikárstwí. Madrác, u, m. culcita (culcitra), ae, f. et stragulum, vánkos, madrátz. boh. mod race. Madráca, i, f. idem. madracáreňí, á, n. v. Masra- madracáriť, il, ím, V. I. imp. árósne. Madracárstwi, á, n. negotiatio stragularia, Matraßenhandlerei, madrátzal-való kereskedés. Madracek, čku, m. dem. ex madráč Madráčisko, a, n. contemt. et Madunica, i, f. Zelina: v. Maduňka, i, f. prunum mel- mág, a, m. mefác: Maius men- Cic. sagum, i. n. Veget. † magazín, u, m. Sklad. Tom. II. Nann mag Mağdalena, i, f. Magdalena, mage, gow, m. pl. v. mág, ae, f. Magdalena, Magdolna. vulg. Léna, mağda, Manca, manda, mara, marena, boh. Máťa, Mačena. magdalenčin, a, e, adj. poss. magdalenulae, der Lehnchen gehörig, magdolnátskáé, vulg. lénčin, mancičin, mareňčin. Magdalenka, i, f. magdalenula, ae, f. Lehnchen, magdolnátska. vuig. Marenta, Lén. ta, mancita. magdaleňin, a, e, adj. poss Magdalenae, der Magdalena gehörig, magdolnáé. vulg. lénin, mag8in, mareňin, mancin, mandin, marin, mariñin. Magdeburek, rfu, m. Magdeburgum, Messovium, i, n. Parthenope, es, f. Parthenopolis, Civitas Germaniae: Magdeburg, eine Stadt in Deutsch land: Magdeburg, Német Ország béli Város. Magdeburčan, a, m. magdeburgensis homo, ein Magde burger, magdeburgi ember. magdeburčančin, a, e, adj. poss. magdeburgensis feminae, der Magdeburgerinn gehdrig, magdeburgi aszszonyé. Magdeburčanka, i, f. magde burgensis femina, eine Magdeburgerinn, magdeburgi asz 2. Nro. Maģel, ğlu, m. v. Manģel. magelček, u, m. dem. ex mağlik. Mager, a, m. villa, ae, f. allodium, i, n. Meierhof, Vorwerk: major. 2) praedium, Maiergut, Landgut, Maierei : majorság, major. Syn. Magir. Magerán, u, m. amaracus. i, m. et amaracum, i, n. Virg. sampsuchum, ¡, n. Plin. H. N. Origanum maiorana Linn, maiorana, ae, f. Majoran, majoránna, kerti majoránna fü. Syn. mageránek. vulg. Magorán, Marián, boh. Ma. goránka, mariánka. magerančet, u, m. dem, ex Mageránek. mageránčekowi, é, é, adj. mageránowí: Mageránek, ntu, m. dem. ex magerán. mageráňkowi, á, é, adj. v. seq. mageránowí, á, é, adj. ama racinus et sampsuchinus a, (von) Majoran : majoránni, majoránnás, majoránnábol való. Syn. mageránčeko wi, magerankowi. vulg. magoránowí, mačiánowí. boh. magoránkowi. Usus. Mage. ránkowi Oleg, amaracinum, i, n. Majoranol, majoránna olaj. Mageránowe Plewi apludae (appludae) amaracinae, Majoranfpreu, Majoranfaff: majoránna polyva, Magerčet, rečka, u, m. dem. ex mageret. villula, ae, f. allodiolum, i, f. das Maier. höfchen, majorotska, majorka. ma. |