Obrázky na stránke
PDF
ePub

mu zle mluwiwał, loquitari mizat, zal, zem, V. I. imp.

alicui male.

mluwne adv. affabiliter, discursive; gesprächig, beszédessen. Syn. rečne, rozpráwňe, žhoworne. 2) disserte, eloquenter: beredsam, ékessen szolva. 3) dicaciter, loquaciter Cic, dicacule Apul. garrule, ge sprächig, plauderhaft, geschwägig, schwaghaft, tsátsogva, nyelvessen, trétsölve, bö szóval. Syn. feebetňe. mluwni, á, é, adj. affabilis, e; discursivus, a, um: gesprächig gern mit andern freundschaftlich redend; beszédes, barátságos, örömest beszélgető. Syn, teč= ní, rozpráwňí, zhoworní. 2) disertus, a, um; eloquens, tis: beredsam, ékessen szólló. 3) dicax, et loquax, cis, Cic. loquaculus Lucret. dicaculus Plaut. garrulus, a, um: gesprächig, plauderhaft, geschwäßig, schwaßhaft, gern und viel redend, oder schwagend: tsátsogó, sok szavú, tsevegő, nyelves. Syn. fcebetní. Usus. Dost' si mlu wná, satis dicacula es, du bist schwaghaft genug, elég nyel

ves aszszony vagy. mluwnost', i, f. affabilitas, tis. f. Gesprächigkeit, barátságos szóllás. Syn. Rečnost', Rozprawnost', Zhowornost'. 2) eloquentia, ae, f. Beredsamkeit, ékessen szóllás. 3) loquacitas et dicacitas Cic. garrulitas, tis, f. loquentia, ae, f. Sallust. Gesprächigkeit, plauderhafte Eigenschaft, Schwazhaftigkeit, Geschwäßigkeit: tsátsogás, tsevegés, szó szaporítás, tṣéltsapóság, nyelvesség. Syn. Šibetnost'.

miz, u, m. v. Maskrčeňí. 2) v. mastrtka.

mizač, a, m. v. Mastetik. mlzáňí, á, n. v. Maskrčeňí.

mlz: v. maskrtiť. mizawáňí, á, n. v. mastetí. wáňí.

mlzáwat, al, ám, freq. ex ml. zat, v. maskrtíwat. mlznawe adv. v. mafertňe. mizawec, wca, m. v. mastrt ňít. mlznawí, á, é, adj. v. maskrt

ní.

miznawost', i, f. v. maskrt. nost'.

miznica, i, f. v. maskrtnica. 2) oprasená, neb na Praseňí Swina: scrofa, vel scropha, ae, f. Varr. porca foetum enixa: Saumutter, Sau, die Jungen geworfen hat, oder zur Zucht gehalten wird: eme diszno, mag díszno, malatzos (meg - malatzozott) disznó, magló. miznut, znul (zel), zňem V. P. imp. mlzní, v. liznúť, liznúť, obli30wat, mastrtit. miznutí, á, n. v. Liznutí, Oblizowání, mastrteňí. mňa accus. ex gá: me, mich,

engem, engemet. mňawčák, a, m. vagitator, is, vagiens, tis, m. der Quäfer, Wimmerer: nyikogó, nyivátskoló, nyivó. Syn. Mnawkać, Mrawkač, mrnčák. mňamčékow, a, e, adj. poss. vagientis, dem Wimmerer gehörig, nyivátskolóé.Syn.mnawkacow, mrawkaćow, menćá. tow.

mňawčáňí, á, n. vagitatio, nis, f. vagitus, us, m, das Quäken, Wimmern: nyikogás, nyivátskolás, nyivás. Syn. mňaw. káňí, mňawknuti Mrawtání, Mrawknutí mrnčáňí, mrčání.

mňawčať, čal, čím, V. I. imp. wii de cattis: vagire (ivi et ii, itum) Cic. vagitare Stat.

vagitúm edere Quintil. dare Ovid. quäfen, wimmern, schreien, drückt das quäfende (wimmernde) Geschrei der Kaßen aus: nyikogni, nyivátskolni. Syn. mrawkat, mrčat, mrnčať. mňawčáwání, á, n. v. mnawčáňí.

mňawčáwať, al, ám, V. I. imp. wag, freq. ex mnawiał. Syn. mrawtáwat, mrčáwat, mrnčáwat.

Mňawkač, a, m. v. mňawčák. mňawkačow, a, e, adj. poss. V. mňawčáłow.

Mňawkáňí, á, n. v. Mňawčáňí. mňawkať, al, ám, V. I. imp. Fag, v. mnawčať. mňawknúť, knul (tel), knem, V.I. imp. tni, de uno actu: v. mnawčat. Syn. mrawknúť. Mňawknúťí, á, n. de uno actu: v. mnawčání.

f.

mne Dativ et Local. ex gá. Prov. mne, i tebe: ipsis et chiis Aristoph. Mihi bona precor et tibi: mir auch, dir auch: magamnak-is (nékemis), néked-is. mňěňí, ά, n. opinio, nis, Meinung, vélekedés. Syn. Dom ňeňí, misleňí.. mnet, mñel, mním, V.I. imp. mni: opinari, putare, arbitrari, censere: meinen, vermuthen: vélekedni. Syn. domníwat sa, mislet. Mňich (mňích), a, m. Plur. nom. Mnisi, gen. Mníchow: monachus, religiosus. i, m. Coenobita, ae, m. Mönch, im Kloster: barát, szerzetes. Syn. Alásterňík, Reholňít. Prov. Rdi mnich mluwi. Ulmužnu lowi. v. Almužna. Mňich tak odpowedá, gako mu O pat fpéwá: regis ad exemplum totus componitur orbis. Qualis rex, talis grex: Man

[ocr errors]

richtet sich nach seinen Oberherrn, a' minémů a' Király, ollyan kíván lenni az alatta való nyáj. A' Király példája után az egész világ indul. A' Király' példáján az egész nép épül,

sem ez, sem amaz nem tart valan.i mostoha idötöl. Bol ges den mnich, mal mnoho Rňich, a newesel nič s ňích: non copia, sed lectio librorum doctum facit. Quid prodest bibliotheca magna, si eruditio proprietarii penes sit parva? nicht die Menge, sondern das Le= fen der Bücher macht einen ge= scheid, gelehrt: nem a' könyvek sokasága, ha nem olvasása, teszi az embert okossá. Mit használ ollyannak a' könyvek sokasága, a' kinek e mellett tsekély a' tanúltsága? mnichow, a, m, Monachium, i, n. Civitas. München, eine Statt: Monáchium, németh város,

mnichow (mňíchow), a, e, adj. poss. monachi, coenobitae, religiosi: dem Mönche gehörig, baráté, szerzetesé. Syn. reholnikow.

Mnichowice, wic, f. pl. dat. com (boh. ům): Mnichovicium, Mnichowis, ein Städtchen im Kaurzimmer Kreise: Baráti.

mňít, a, m. mugil, et mugilis, is, m. Plin. H. N. Juvenal. Gadus Lota Linn. die Rutte, der Harder: menyhal. Syn. men, mentúg, Prúdňít. Aliud est Piftor, et úbor. 2) morski mnik, v. Lampreta. Not. Prisci solebant moechorum deprehensorum podici mugilem immittere, puniendi causa. mňiséin (mñísčin), a, e, adj. poss. monialis genit. der Nonne gehörig, apátzáé.

mňisek (Mňísek), ska, m. dem.

ex mnich. mňiska (mňíska), i, f. monialis, sanctimonialis, is, f, monacha, monastria, nonna, ae, f. eine Nonne, Klosterfrau. Klosterjungfer: apátza. Syn. Elásterná Panna boh. Šeptista. mnisti (mňísti) adv. monastice, regularium more: mönchisch. barát módon (módra). Syn. pomniti, pomňísti. mňistí (mňístí), á, é, adj. monasticus, regularis, monachicus, coenobiticus, a, um: die Mönche betreffend,, mönchisch: barátí, barátokat illető, klastromi, klastromhoz való. Usus. mñifti Žiwot, vita monastica, Mönchenleben, barát élet. mňiskí (mňískí), á, é, adj. monialisticus, a, um: die Klosterjungfern betreffend, apátzai, apátzákat illető. mnistow, (mnístow), a, e, adj. poss. ex mňiset (mňífet). mnistwi (mňistwí), á, n. monachismus, vita monastica : das Mönchenleben, Möncherei : barát élet, rend-tartás. Syn. mnisti Staw, Reholnictwí. mňistwo (mňístwo), a, n. Collect. monachi, Religiosi: die Mönchen, barátok, szerzetesek. Syn. Reholnictwo. tmnohdikrát adv. v. mnohokrát,

mnohem adv. proprie instrumentalis ex mnoho; ante comparativum duntaxat adhibetur: multo, viel, sokkal. Syn. daleko, o mnoho. Usus. mnohem ináč (inakseg), mul

to

secus Cic. multo aliter Nep. viel anders, sokkal külömben. mnohem prw (skoreg), multo ante Nep. ante

multo, Cic. lange vorher, sokkal elöbb. mnohem múdregsi, multo sapientissimus, viel ge= lehrter (flüger), sokkal böltsebb, tudósabb. mnohem (0 mnoho, daleko) wetsi, multo maior, viel größer, sokkal nagyobb. Starí Řím bol mnohem wetsi, nežli ( gak ) gest dnesni (wčilegsí): vetus Řoma multo (longe, haud paulo, permulto, undequaque, non paulo) hodierna, maior fuit: die alte (ehemahlige) Stadt Rom war viel (weit) größer, als die jeßige (gegenwärtige): az ó (régi) Róma sokkal nagyobb volt, mint sem az új (mostani). mnohem wetsa Stránka, multo maxima pars, der größ= te Theil, a' leg nagyobb rész. mnohem wic, multo magis, vielmehr, sokkal inkább (több). mnohem lacnegseg predal, multo minoris vendidit, viel wohlfeiler hat ers verkauft, sokkal kevesebben (ótsóbban) adta el.

mnohí, á, é, (abs. mnoho) adj. multus, nimius, a, um, frequens, multi, ae, a: viel · viele sok, sokan. Plur. nom. mnozí, multi, viele, sokak, sokan. Usus. mnozí se mnú, multi mecum, mit mir viele sokad magammal. Mnozí f tebú, multi tecum, mit dir vlele sokad magaddal. mno= zí s ním, multi secum, viele mit ihm, sokad magával. Mnozi werá, multi (homines, hominum) credunt, Biele (viele Menschen, viele unter den Leuten) glauben: sokak hiszik, el-hitetik magokkal. mnozí newesά, multi sunt, qui nesciant: es giebt viele, die nicht wissen: sokan vannak, a' kik nem tudgyák. 2) substantinonnullus, a,

ve nonnemo,

.um:

um: mancher, manche, manches: némelly. Syn. nekteri. Plur. mnozí, nonnulli, manche, némellyek, valakik. Syn. ged ňí, nekterí.

mnoho adv. cum et sine genit. multum, viel, in der Menge: sok. Syn. nemálo, moc, vulg. wela. Usus. Mnoho Ludstwa, copia (multitudo) magna hominum : viele (eine große Menge) Menschen, sok emberek. mnoho peňazi, Rozumu: multum pecuniae rationis: viel Geld, Verstand : sok pénz, ész. Nemnoho, non multum, parum: nicht viel, wenig nem sok. Nemnoho. gest rozliční (Seli fa): non multum differt; es ist kein großer Unterschied, nem sokat külömböz. Welmi mnoho Peñazi, nimium (nimis multum pecuniae, zu viel Geld, igen sok pénz. Gat mnoho? quantum? wie viel, mennyi? melly sok?

Tat

mnoho Peñaztwa, tantum (tam multum) pecuniae, fo viel Geld, annyi sok pénz. Esče Ráz (gednúc) tak mnoho; dwakrát tolto: alterum tantum: noch einmal so viel, doppelt so viel kétszér (mégegyszer) annyi, Trikrát, stirikrát, patkrát tak mnoho (tolko): ter, quater, quinquies tantum: dreimal, vier mal, fünfmal so viel: háromszor, négyszer, ötször annyi. Mnoho stát (kostowat) constare magno, viel kosten, sokba telni. Ta Wec mnoho stogi, res est magni pretii, die Sache ist viel werth, ez drága jósszág. Mnoho na tom záleží, multum (magni) refert, es hat viel auf sich, sokat használ, igen áll azon. Temnoho (málo) zaleží, par

re,

vi refert, cs hat nicht viel auf fich, keveset használ. Mnoho si robit, 3 ňečeho: a) i. e. wážit; magni facere, aestimare; sich woraus viel machen, hochschäßen: nagyra betsülni valamit. b) i. e. o to sa wel mi starať, valde laborare de curare valde rem: fidy sehr darum bekümmern, valamin igen búsúlni, aggódni. Ne mnoho st s teho robiť; a) parvi facere, aestimare: nicht viel daraus machen, nicht hoch schäßen: nem igen betsülni. b) non multum laborare de re, non valde curare rem: aliquid non multi facere: fich nicht sehr drum bekümmern nem sokat goddolni valamivel. Gá si teho nemnoho (nič) nerobím x. - 3 ňe. kobo (3 neceho) mnoho to bit: a) multum (multa) tribuere alicui, viel aus Jeman den (aus etwas) machen, ihm viel zu schreiben: sokat hinni valaki felől. b) magnifacere, aestimare: hochschäßen, nagyra tartani, betsülni. Mnoho ze seba robí, multum sibi tribuit, sibi placet: er macht viel aus fich, nagyra tartya magát, sokat tart maga felöl. To ge mnoho, hoc est multum (magnum), daß ist viel i. e. etwas sonderliches; az már sok, valami különös dolog. Co potreba mnoho? gedním Slowem: quid multa (plura verba) Ter. quid multis? was brauchts viel Worte; was sollte ich weiters sagen? kurz, mit eis nem Worte: mit beszéllek sokat? Gá teho Čloweka mno ho potrebugem, multum utor hoc viro, ich brauche diesen Man oft, sok hasznát vészem ennek az embernek. Taf mnoho sem o tom Slowe pi fat

fať mohel, haec habui, quae de hoc verbo scriberem: so viel hatte ich von diesem Worte zu schreiben, ezeket akartam (kívántam) a' felől a' szó felöl fel- jegyezni. Prov. Čo mnoho, to mnoho. Mnoho aňi Roň (aňí Wol, ani Woz) neznese: quod multum, stultum. Omne, quod est nimium, vertitur in vitium. Ne quid nimis: Was viel ist, das ist viel. Zu wenig, und zu viel verdirbt alles Spiel: a' mi sok, az tsak sok. A' szamár is védelmezi magát, ha bántod. Érzi a' szamár-is, ha sürgeted. Mnoho neňí zdrawo. mnoho añí Woz (Roň) nezňese. Zbitnost (3bitecnost Prilisnost') x Nezdrawú slúží: multum nec currus suffert. Currus quoque sub onere fatiscit: zu viel ist allemal ungesund (schädlich). Halte Maß in Speiß, und Trank, so wirst du alt, und selten krank; a' szekér- is omlik a' nagy teher alatt. Mnoho Rucharow Polewku presolí. Medzi mnohimi Babami Ďét̃a zhiňe: inter multos iudices nulla sententia. Multi coci iusculum destruunt: viele Köche versalzen die Suppe, sok bába között a' gyermek - is el-vész. v. Baba. Mnoho Chrtow za-> gača Smrt: inter multos perit unus. Nec Hercules quidem adversus duos viele Hunde sind eines Hafens Todt, sok lúd, disznót gyöz. 2) Ironice: a) nihil, wenig, nichts: keveset, semmit, sokat. Svn. málo, nič. Usus. Gá mnoho wím, nihil scio, ich weiß viel, én sokat (semmit sem) tudok. b) non, nicht, nem. Syn. ne. Usus. Mnoho on wi; 8e gá bi

wám: non scit, ubinam habitem; er weiß viel, wo ich wohne; ő nem tudgya, hol légyen az én lakásom. 3) In comparatione. multo, longe: viel, um vieles, weit: sokkal. Syn. mnohem. Usus. Mnoho lepsi, multo (longe) melior, viel besser, sokkal jobb. 4) adj. abs. multus, a, um; multi, ae, a: viel, viele: sok, sokan, sokak. Usus. Mnoho Lusí, multi homines (hominum) viele Leute, sok emberek. mnoho Rňih, multi libri, multum librorum: viel Bücher, sok könyvek. Nemno. ho Lusi, pauci (non multi) homines; nicht viel (viele) Leus te: nem sok ember. Welmi mnoho pánow, nimis multi domini, zu viel Herren, igen sok urak. Gak mnoho? quam multi? wie viele ? mennyin? melly sokan? Tak mnoho Lu8i, tanti (tam multi) homines, so viele Leute, annyi sok ember, olly sokan. Gat mnoho Rňižek más, tolko Gabit dostanes: quot (quam multos) libros habes,

tot

(tam multa) poma feres: fo viel du Bücher hast, so viel Ac= pfel wirst du bekommen: a' mennyi könyved vagyon, annyi almát nyersz. Tat mnoho Rnih gak mnohoLusí: tot(tam multi) libri, quot (quam multi) homines: so viel Bücher, als Menschen: annyi könyv, a' mennyi ember. Gat mnoho gich o tegto Weci (o tomtó) pisali: quotquot (quotcunque) hac de re scripseruntso viele, als nur hievon geschrie ben haben: valamennyien e felöl irtak. Gat mnoho (kolto nás, waf, gich gest? quot sumus, quot estis, quot sunt illi? wie viel sind unser, euer,

« PredošláPokračovať »