-(esse): klug (vernünftig) werden, zu Berstande kommen: okosodni, eszéhez (magához) térni, okosnak lenni. Syn. múdrím bit (zostat).

† mudřeči et múdřeči, čel, čím,

idem.

múdrí, á, é, adj. sapiens, pru-
dens, tis; peritus, doctus, a,
um: klug, weise, einfichtsvoll,
vorsichtig, mit Ueberlegung han-
delnd, erfahren, Kenntniß has
bend, gelehrt: bölts, okos,
eszes. Syn. učeňí, umeli, ro
3umní. Usus. múdrím bit
prudentem esse, sapere: flug
feyn, okosnak lenni, eszével
birni. Nebiť múbrím, desipe-
re, nicht klug seyn, esztelen-
kedni (- dem). Welmi múdrí,
sciolus, nasutus: zu flug, fu=
perflug: túdóska, túdósotska,
igen elmés, a' dolgot hamar
el-találó. Bu8 us Ráz múdri;
mag us gednúc Rozum: disce
sapere, werde doch klug, lé-
gyen már egyszer eszed: légy,
mar egyszer okos. Rediže uf
buses gednúc múdri? Rediže
us Ráz mozģow nabu8es?
quando iam tandem sapies ?
wann wirst du denn einmal ge=
scheid werden? ugyan mikor lesz
már egyszer eszed? Hedržím
sa za tak múdrého; taki Wřip
(taku Múdrosť) fi nepripisu-
gem: non istam adscisco mihi
sapientiam, so viel Klugheit darf
ich mir nicht zu meßen (zu eig=
nen), olly böltsnek nem tar-
tom magamat. O Bože! gat
mnoho (gak weliká Wec) gest,
múdtím biti! Deus immorta-
lis quanti est sapere Ter.
ewiger Gott! wie ein großes Ding
ist, weise feyn! örök Isten!
melly szép dolog a' bölt-
sesség. Prov. Rdo ce
bit múdri nech sa múd.
rich drží. Pri múdrich 30.

stañes múdri: sapientes tyranni sapientium congressu Plato, commercio sapientium homo (princeps) sapit. 3e swogú Škodu bíwá Tlower múdrí: quae nocent, docent: mit Schaden wird man klug, - kárával okosodik a' bolond. Múdri wsecko ze sebú nosi, sapiens sua bona secum fert Suidas. itdo neňi wždíci múdri, nemo omnibus horis sapit, niemand ist allezeit klug, senki sem bölts mindenkor. mnoho múdri nedobre mu druge, subito qui sapit, non tute sapit: viel zu klügeln ist nicht gut, a' ki sokat okoskodik.

nem jól böltselkedik. Posli (posles) múdrého, nepowec (nepowis, nerek ňes) mu ani Slowa gedného: sapientem miseris, nihil illi dixeris. Prudentes prudenter negotia exequuntur. Glúpi múdrého (učí), sus docet Minervam (docet, monet) Cic. ein Dummer will einen Klugen unterrichten: farkasnak mutat berket. múdrebo premudrował. Šibala pretáhnút. Wrani prekwákat. Wranám Oči witlat: cornicum oculos configere Cic. kluge (listige) Leute überlisten, oder hintergehen: megmutatni, hogy a' ki túdósabbaknak tartyák magokat, melly igen hibáznak. Rdo chce múdrim bit, musi starsím bit: non venit ante suos prudentia nobilis annos, Wig, und Verstand kömmt nicht vor der Zeit; idővel okosodik az ember. Čím starsi, tím mús dregsi: aetate reddimur prudentiores, man wird täglich flüger, napról napra okossabb az ember. D'eň od Ďňa múdregst, dies diem docet, kömmt Zeit, kömmt Rath: az

egyik nap a' másiknak tanùsága. múdri, gako salomunowa Rit: in canis podicem inspiciens Aristoph. homo hebes, caecutiens, cerebrum in podice habens: ein Tölpel, der die Vernunft hinten hat: az esze lába száraba mentt. múdrost, i, f. prudentia, ae, f. die Klugheit, Borsicht, Ein ficht, der Berstand: eszesség, okosság. Syn. Rozumnost. 2) prudentia, peritia, intelligentia: Klugheit, Kenntniß: túdás, tudomány. Syn. Wedomost. 3) sapientia, ae, f. die Weis. heit, böltsesség. Syn. Mudr etwi. Usus. Bozká múdrosť, Theologia, göttliche Weisheit: isteni böltsesség (tudomány). Swetská múdrosť, Philosophia, Weltweisheit, világi böltsesség. Prov. múdrosť Winem zastiňená bíwá, vinum sapientes corrumpit (obfuscat cerebrum), der Wein verduns felt die Weisheit, verdirbt die Weisen: a' bor meg-vesztegeti a' böltseket; homályosíttya az észt; a' bor az erőseketis meg-erőtleníti. Pri Leni. wosti nehledag múdrosti; Zaden Clowek leniwi nebol a nebuse múdrí: non cubat (iacet) in molli vaneranda seientia lecto. Dii laboribus omnia vendunt. Fiunt, non nascuntur sapientes: bei der Faulheit findet man keine Weisheit; ein fauler Mensch wird nie gefcheid: lomha ember ostoba ember; a' tunyaság mellett böltsesség nem lehet. Mudrowáňí, á, n. v. Mudračeňí.

mudrowawat, al, ám, freq.
ex mudrował.
t mufle, f. v. Tehla.
mufti, m. indecl. Turecí Rňaz:
turcicus Sacerdos, ein türkischer
Pfaff, Mufti: török pap, mufti.
můg, må et moge, me et
moge, v. mog.

muka, i, f. cruciatus, us, m.
tortura, ae, f. tormentum,
i, n. Dein, 9arter: kín, kín
zás. Syn. Trápení, mučeňí,
Usus. Boža muta, vulg.
Rgepa: imago (figura) cru-
cifixi: Krucifix, Kreuz: feszü-
let, kereszt, Kristus képe
(keresztye, feszülettyc.) Prov.
Gako na Mukách pleťe, vi-
gilans, somniat, somnium
somniat Plaut: er träumt ;
ist nicht recht klug; bildet sich
etwas ohne Grund ein, oder ver-
muthet, oder redet albern: éb-
ren álmodoz.

múka, i, f. farina, ae, f. das Mehl vom Getreide liszt. Usus. Bílá múka, v. Ber. Fizulowá múka: v. fizulowi. Gačmenná múka, farina hordeacea, Gerstenmehl, árpa liszt. Lenowá múka: v. lenowi. Owsená múka, farina avenacea, Habermehl, Zab liszt. Pred ňá (muntmelowá, žemlowá) múta, ináč Bel, munt mel: simila, ae, f. similago, inis, f. pollen, inis, n. Sem melmehl, sehr feines Mehl, Mundmehl : semlye liszt liszt' lángja. Pfeňičná (žitná) múka, farina triticea, Waizenmehl: buza liszt. Stótowά múka, v. Rrupica, Srot. Wirazkowa (pozadňá) Mú. ta, secundaria (grossa) farina, Aftermehl, grobes Mehl: fekete liszt. 3adňá múka, postrema farina, das leßte Meht, liszt allya. Prov. Prw Aaaaaž gest zasmažená muta;

V.

mudrowať, rowál, rugem,
I. imp. tug, v. mudračiť.
Mudrowáwání, á, n.
á, n. Nom.
Verb. ex seq.

pro

bé - hordott, bé - töltött. Syn. zamúleni. múleňí, á, n. obductio (agri, prati) limo, obductio limi, oblimatio, nis, f. das Uebers schlämmen, Ueberschlämmung : iszappal való bé - töltés, béhordás.

Mulica, i, f. mula, ae, f. die Mauleselinn, (nöstény) nöstény-öszyér. boh. Mezkine. Muliča, ata, n. dem. pullus mulinus, ein junger Maulesel, öszvér fi.

Mulićár, a, m. mulio, nis, m. Caes. der mit Maulthieren fich abgiebt, Maulefeltreiber : ösz vérrel bánó. boh. meztáť. muličárčin, a, e, adj. poss.

ni, hé- hordani, bé - fedni. Syn. zamúlit. II rec. múliť fa, limo, vel sabulo obduci: überschlämmt (verschlammt) werden, meg - iszaposodni. mulítánečki, nečet, f. pl. dem. ex seq.

Mulitánki, nek, f. pl. lyripi-
piolum (suave) fistula utri-
cularis: fleine Sackpfeife: tsen-
des szavu kis duda. Na Mu-
Litánki, dudat, heat: minu
rizare, modulari lyripipiolo;
kleine Sackpfeife spielen, kis
dudán dúdolni (lok.)
múlíwáňí, á, n. Nom. Verb.
ex seq.
muliwaf, al, ám, freq, ex
múlit. II rec. múliwat sa,
freq. ex múlit sa.
Mumáček, čta, m. dem. ex
mumát, v. Mamlas.
Mumáčisko, a, n. contemt et

lenni, meg-némülni. 2) v.
Dupet.
mumkowati, á, é, adj. elin-
quis effectus, a, um: sprach-
los geworden, meg-némültt.
2) v. mamlasti.
mumkowski adv. v. mamlasti.
mumkowski, á, é, adj. v. mam,
lastí.

Mumlač, a, m. v. Dudlač,
Štamrač.

mumlaččin, a, e, adj. poss. ex
seq. v. dudlaččin, skamrač-
čin.
Mumlačka, i, f. v. Dudlačka,
Škamračka.

mumlacow, a, e, adj. poss.
ex Mumlač, v. dudlačow
skamracow.

Mumlák, a, m. v. Mumlač. mumlání, á, n. v. Dudláňí, Stamrání.

mumlat, lal, lem, V. I. imp.

mumli, v. dudlať, skamrať. Mumláwáňí, á, n. Nom. Verb. ex seq.

mumláwať, al, ám, freq. ex mumlat. Syn. dudlawat stamráwat.

mumlawe adv. v. dudlawe, skam

rawe.

Mumlawec, wca, m. v. Mums lač.

exagger. ex Mumát. mumaci adv. v. mamlasti. mumaði, á, é, adj. v. mamlastí. mumactwi, á, n. v. Mamlastwi. Mumák, a, m. v. Mamlas. mumátaw, a, e, adj. poss. ex praec. v. mamlasow. Mumica, i, f. bitumen, inis, n. Iustin. pissasphaltus, i, f. Plin. H. N. Bergwachs, Judenpech, mit Harz vermischter Pech: enyves szurok. Syn. Mummia, Smola 3 legem mesaná boh. mummie, Smost las Reim smísená. 2) mumia, corpus duratum: Mumie, kövé-váltt test. Mumko, a, m. dem. ex Mumák, v. Mamlas. Mumkowateňí, á, n. Nom. Verb. ex seq; mumkowatet, tel, tim, V. I. imp. teg: elinguem fieri, sprachlos werden, nyelvetlenné

mumlawi, á, é, adj. v. dus,
lawi, skamrawi.
Mumlawost', i, f. v. Dudla-
wost', Skamrawost.
Mummia, e, f. v. mumica.
mummie, f. idem.
† muña, i, f. v. mamlas,
Mumák, nemi glúpi Clowek.
Mundloch, u, m. os cuniculi,
Mundloch des Stohlens in Berg-
werfen all-lik (lyuk.) Syn.
3hlawi Stolní.

+ Munssent, a, m. v. Krčmár,
Sentár.

† Mundstuk, u, m. v. seq.
Mundstuk, u, m. orea,
f. orificium tubae, quod ori

ad

ae,