sokaig gyakran nyikogui, mint a' róka.

nableptani, é, é, part. const, ex seq. nableptat, tal, cem et tám V. I. imp. pci et ptag, cum genit. multum garrire: viel schwä hen, plaudern: sokat tsátsogni, tsevegni, trétsölni. II rec. nableptat sa : diu • saepe garrire: lange, oft schwäßen; sokáig, gyakran tsátsogni. nablisčať sa, čal sa, čim sa V. I. imp. lifci fa; multum, diu, saepe fulgere, radiare; viel, lange, oft gränzen, flinken, schimmern, leichtern: soka, sokaig, gyakran tündökleni, tsilámlani, fényeskedni, ragyogni. nablískať sa, al sa, ám sa V. I. imp. tag fa: idem. 2) multum, diu, saepe fulgurare, corruscare: viel, lange, oft bligen sokat, sokáig, sokáig, gyakran villámlani.

nabliskáwať sa, al sa, ám sa freq. ex praec. nablížiť sa, il fa, im sa V. I. imp. nablis fa: multum, diu, sape propinguare, appropinguare, approximare: fich viel, lange, oft nähern: sokat, sokáig, gyakran közelgetni, közelíteni, 2) v. pris blížit sa.

nablúsiť sa, il fa, ím sa V. I, imp. nablús sa: multum, diu, saepe errare: viel, lans ge, oft irren: sokat, sokáig, gyakran híbázni, véteni. 2) multum, diu, saepe vagari, circuire: viel, lange, oft he, rumschweifen, herumstreifen: sokat, sokaig, gyakran vándorlani, kóborlani, kószalni. nabobčení, á, é, part. const.

ex seq.

nabobčič, il, ím V. I. imp. bči:

minute (luride) quidpiam

exarare, scripto apponere: aufkrakeln: fel - firkálni. nabobření, á, é, part. const.

ex seq.

nabobteť, tel, tím V. P. imp. bfi intumescere, aufschwellen, fel-dagadni, fel-fakadni.

nabočiť sa, il sa, ím sa V. P. imp. boc fa, cum et sine gen. multum, diu, saepe vitare, declinare: viel lange, oft fliehen, meiden: sokat, sokaig, gyakran kerülni, távozni. 2) diu, saepe spectare rem ex obliquo: lange, ofe Seitenblick thun, geben auf ets was: sokat, gyakran farolni, félre (fél-szemmel) nézni. 3) diu, saepe lateris summas in unam cogere; lange, oft fummiren sokáig, gyakran az egy oldalon lévő summákat egybe szedni (számlálni. ) 4) diu, saepe obiecto laters reniti: fich lange, oft stemmen: sokáig, gyakran oldalát fordítva ellene állani, tusakod-ni.

nabodnúť, Snul (del), dnem V. P. imp. dni, cum accus. modicum pungere, ein wenig stechen, kleinen Stich geben: meg-szúrni, gyakni. v. na pichnút.

nabodnutí, á, é, part. const. ex praec.

abodnutí, á, n. Verb. ex codem.

nabogowani, á, é, part. const.

ex seq. nabogował, gowal, gugem V. P. imp. gug, cum genit. multum, multa bellando (praeliando) comparare: viel durch den Krieg bekommen, erwerben, verschaffen hadakozással sokat keresni, meg - szerzeni, II. rec. nabogowat fa: din, saepe bellare, praeliari, pug

na

nare: lange,oft kriegen, Kriege führen, streiten: sokáig, gyakran hadak ozni, hartzolni, tsalázui. nabohatnút, tnul (tel), tňem V. P. imp. tni, v. obohat núť, zbohatnúť.

nabolet sa, let fa, tím sa V. I. imp. bol fa, cum accus. personae multum, diu, saepe dolere: viel, lange, oft wehe thun, schmerzen: sokat, sokáig, gyakran fájni. Nabolí sa ho Glawa. Nabolá sa ho Zubi: c. náborģowani, á, é, part const. ex seq. naborgował, gowal, gugem V. P. imp. gug, cum genit. rei, et dat. pers. nečeho ňekomu: multum vendere pecunia non numerata: viel borgen Jemanden sokat hitelbe (hitelre) adni. 2) cum genit. rei, et Locali pers. cum praep. od, nečeho od nekobo; multas sumere (emere) merces sine pecunia praesenti, erga creditum accipere: viel borgen von Jemanden: sokat hitelre (hitelbe) felvenni: Syn. na Weru mnoho nabrat. II rec. naborģowať sa, ňečeho ňeFomu diu, saepe erga creditum dare: lange, oft borgen Jemanden: sokáig: gyakran hitelbe valamit valakinek adni. 2) ňečeho od nekoho: diu, saepe erga creditum accipere: lange, oft borgen von Jemanden sokáig, gyakran hitelre valamit valakitől felvenni.

naboskáwať sa, al sa, ám sa V. I. imp. wag fa, cum. genit. multum diu, saepe osculari, exosculari: viel, lange, oft füßen; sokat, sokáig, gyakran tsókolni, meg-tsókolni.

nabosorowani, á, é, part const. ex seq. nabosorował,” rowal, rugem V. P. imp. rug, cum dat. pers. ňetomu: incantare, excantare, infascinare aliquem: jemand bezaubern: valakit meg - babonázni. Syn. načarowat, zaboforował, začarowat. I rec. nabosoro wat sa: multum: diu: saepe fascinare, incantare: viel, lange, oft zaubern sokat, sokáig, gyakran babonáskodni, Syn. načarował sa. nabozáwať sa, al sa, ám fa V. I. imp. wag sa, w Rit nekomu multum, diu, saepe iubere, padicem sibi per quempiam lingi: fich viel, lange, oft den Arsch lecken_hei, fen: sokat, sokáig, gyakran valakit segbe bujattatui. Háboženstwi, á, n. religio, nis, f. die Religion, hit, hitbéli vallás. Syn, Wíra. 2) diuina, orum, n. pl. der Gottes, dienst isteni szolgálat. Náboženstwo, a, n. idem. nabožiť sa, il sa, ím sa V. I. imp. boz fa: multum, diu, saepe per Deum in testem vocare: viel, lange, oft Gott zum Zeugen ruffen, durch Gott etwas betheuern: sokat, sokáig, gyakran valamit az Istennel bizonyitani.

Nábožka, i, f. v. Bohomisels nost, Bohomluwnost. nábožňe, adv. religiose, pie: religios, gottesfürchtig istenessen, jámborúl. Syn. pobož ňe.

nábožní, á, é, adj. religiosus, pius, a, um; Deo obsequens: religiös, gottesfürchtig; istenes, istenfélő, jámbor. Syn. pobožní. Nábožňica, i, f. religiosa, pia fem. ein religiöses Weibe

bild: isten félő aszszonyság. Nábožňíť, a, m. religiosus, devotus vir : ein religiöser Menfch: istenfélö ember. 2) v. Bohomiselnik, Bohomluw

á, é, part.

nít. nábožňíťow, à, e, adj. poss. religiosi viri dem religiösen Menschen gehörig: isten - félőé. Tábožnosť, i, f. probitas pietas, tis, devotio, nis, f. Frömmigkeit, isteni - félelem, ájtatosság, jámborság. Syn. Pobožnost'. nabrakowani, á const. ex seq. nabrakował towal, tugem V. P. imp. tug, cum genit. multum rejicere, reprobare: viel ausmerzen, sokat ki- vetni, ki-mustrálni. II rec. nabrakował sa diu, saepe rejicere, elustrare: lange oft ausmerzen sokáig, gyakran bihányni, vetni. nabráňení, á, é, part. const.

ex nabránit, et nabrániť sa. nabrani, á, é, part, const. ex nabrat. v. naberaní 2-do. nabráňiť, il, ím V. P. imp. braň, cum et sine genit. multum occare viel egen, sokat boronálni. Il rec. nas bráňít fa, cum genit. multum, diu, saepe defendere, tueri, tutari: viel, lange, oft wehren sokat, sokáig, gyakran oltalmazni. 2) cum dat. a) multum, diu, saepe defendere se, resistere: fich viel, lange, oft wehren: sokat, sokáig, gyakran videlmezni (nem hagyni) magát, ellenkedni; nem engedni. b) satis (multum, diu, saepe) vetare, inhibere: genug (viel lange, oft (wehren, verbieten: eleget (sokat, sokáig, gyakran) til

tani, tilalmazni, nemengedni. c) multum, diu, saepe reprimere, coercere viel lange oft wehren, steuern, dümplen: sokat, sokáig, gyakran sanyargatni, nyomorgatni. d) multum, diu, saepe impedire, prohibere: viel, lange, oft wehren, verhindern: sokat, sokaig, gyakran gátolni, gátlást tenni.

nabrat, bral, berem V. P. imp. ber, cum genit. multum sumere, accipere: viel nehmen, sokat venni. 2) haurire, schö= pfen, z. B. Waffer, meríteni. Syn. nabérat," načret. II. rec. nabrat fa, cum genit. advenire, comparere: sich einfinden, herbeikommen: meg-jelenni, megjönni. Usus. Rde sa tich much tolko nabete? unde tam copiosae muscae? wo fommen nur so viele Fliegen her? honnan jön az a' sok légy? 2) Impersonaliter cum genit. incurere, influere: hineinlaufen, hineinfließen: belé menni, futni, folyni. abralo sa mi Wodi do Črewie, x.

*

nabrati, á, é, v. nabraní. nabráwani, á, é, part. const. ex seq; nabrawat, al, ám freq, ex na brat. II. rec. nabčáwat sa, freq. ex nabrať sa. nabrawčáriť sa, il sa, ím sa, V. P. imp. car sa: multum, diu, saepe negotiari porcis, carne suilla: viel, lange, oft ein Schweinhändler, Schweindler seyn: sokat, sokáig, gyakran sertéssel, disznó hússal kereskedni. henteskedni. nabrázSení, á, é, part, const.

ex seq. nabrázdiť, il, ím V. P. imp. 381 suleis distinquere: fura

chen,

chen, Furcheu machen! fel-barázdolni.

nabrechať sa, al sa, ám fa; v. nas čekať sa. nabrepotať sa, al sa, ám sa; v. naj leptul sa.

nabreptat sa, al fa, ám fa; idem. nabridit, il, im; v. nabrúfit. † Nabčisek, sku, m. V. 17a= bruset.

nabrnčať sa, čal sa, čím sa; v. nawrnčať sa. nabrosiť sa, il fa, im fa V. I. imp. bros sa: multum, diu, saepe vadare: viel, lange, oft watten, durch watten: sokat, sokáig, gyakran gázolni, lábbolni; vizben, gázlóban menni. nabrogeni, á, é, part. const.

ex seq.

nabrogit, il, ím V. P. imp. brog; cum accus. stimulare, instigare, concitare, incitare: aufhchen: fel- ingerleni, fellázitani. II. rec. nabrogit sa, v. nabogowat fa. Nabrusek, sku, m. ventrale, is, n. Bauchgurt, Bauchgurt, heveder. boh. Nabriser.

nabrúsení, á, é, part. const.

ex seq. nabrúsit, il, im V. P. imp. brus, cum accus. acuere,' exacuere, acrefacere: schleifen, schärfen, z. B. Messer: élesiteui, köszörülni. Syn. naostrit, boh. nabriditi. II. rec. nabrúsiť sa: multum, diu saepe acrefacere: viel, lange, oft schleifen: sokat, sokáig, gyakran köszörülni. 2) multum vagari: viel herumschleifen, he= rumschweifen: sokat kószálni, ide 's tova járni. nabubnowať sa, nowal sa, nugem sa, V. I. imp. nug sa: multum, diu, saepe tympanum pulsare, tympanisare: viel, lange oft, trommeln, pau

fen: sokat, sokáig, gyakran dobolni.

nabučať sa, čal sa, čím sa V. I. imp. buč fa: multum, diu, saepe boare, mugire: viel, lange, oft brüllen: sokat, sokáig, gyakran bögni, ordítani. nabúchaní, á, é, part. const. ex seq.

nabúchat, al, ám V. P. imp. dag, cum genit. multum, multa effutire, enunciare : viel plaudern, schwagen, ausplaudern, herplaudern :sokat kitsevegni, beszélni, mondani. II. rec. nabúchať sa, cum genit. multum, diu, saepe pulsare, verberare, caedere aliquem: viel, lange oft schlagen, prügeln Jemand: sokat, sokáig, gyakran verni, útni valakit. 2) sine genit. multum, diu, saepe strepitare, tumultuari: viel, lange, oft poltern, lermen: sokat, sokáig, gyakran zörgetni, zörögni, háborgani. 2) diu, saepe garrire: lange, oft plaus dern, schwaßen: sokáig, gyakran tsátsogni, tsevegni, trétsölni.

nabusiť sa, il fa, im sa V. I.

imp. nabu8 fa, cum genit. multum, diu, saepe excitare aliquem: viel, lange, oft wecken aus dem Schlafe: sokat, sokáig, gyakran fel-kelteni, fel-ébreszteni, fel-verni valakit az álomból. 2) sine genit. saepe expergisci, evigilare: oft aufwachen aus dem Schlafe : gyakran fel-ébredni. nabugňení, á, é, part. const.

ex se

nabugňeť, ňel, ňím V. P. imp. ňi: v. bugňeť. nabúraní, á, e, part. const. ex seq. nabúrať”, al', ám V. P. imp tag, cum genit. multum, mul

nabúriť, il, ím V. P. imp. bur, cum genit. multos incitare, concitare, instigare, excita

re,

sollicitare, commovere : viele empören, aufheßen, aufrührisch machen, aufwiegeln: sokakat fel-háborítani, fellázítani. Syn. nabrogit, nas parchat. 2) multos conturbare, perturbare: viele beunru, higen, bestürzt machen: sokakat fel-háborítani, zúrni, zavarni. II. rec. nabúriť sa: diu, saepe seditionem movere: lange, oft fich empören: sokáig, gyakran fel-zendülni. 2) diu, saepe turbare lange, oft beunruhigen, bestürzen; sokáig, gyakran háborítani, fel-háborítani.

nabzSet, del, Sím V. P. imp. 38i: multum visire, pedere: viel farzen sokat fingani. 2) intro bombisare: hinein farjen bele - fingani. 1. rec. nabz8et fa: diu, saepe pede re: lange oft farzen sokáig, gyakran fingani. nabziť sa, il sa, ím sa V. P. imp. nabzi fa: multum, diu, saepe petulcire: viel, lange, oft muthwillig handeln: sokat, sokáig, gyakran tsintalankodni. Syn. napsiť sa. nač, contractum ex na čo, qua re, in qua re, pro qua re: worauf, auf was, auf welches mire. Usus. Nač sa za nechať má? qua re, in qua re nitatur? worauf mag er sich verlassen? mire tartsa magát?

Powec, nač sa drží? dic, qua re nitatur? fag, worauf er sich verläßt? mondd-meg, miben bizik? ač čekat má? quid exspectet? worauf mag er war. ten? mire várakozzék? mit várjon? Wčil bude mať nač pit: nunc habebit, pro qua re bibat: jest wird er haben worauf zu trinfen:. most lészen nékie, mire igyék. 2) ad quid, quo, quorsum, cui usui, cui bono: woju, worzu, zu was, zu welchem Gebrauche, Nußen: minek. Usus. Mac ge to? cui usui hoc est? wozu dient das? minek az? Powec, nač ge to? dic, cui usui sit? fag, wozu es dient? mondd-meg, minek az? Nač ge Wino? ad quid (quo, cui usui) est vinum? wozu ist der Wein? minek a' bor? ač fú mi peñáze? quo mihi pecunia? wozu soll mir das Geld? minek nékem a' pénz? ač si tam ifel? cui bono eorsum profectus es? wozu bist denn du hingegangen? minek mentél oda? načabraní, á, é, part const, ex seq.

nacabrak, bral, brem V. P. imp. bri, v. naćarbať. II. rec. načabrať sa, v. načarbať sa. načabrinkať sa, al sa, ám sa V. I. imp. tag sa, v. nablú. Sit sa.

načachrení, á, é, part. const. ex seq. načachriť, il, im V. P. imp. cri, v. načarowať, nakup, čit. II. rec. načachriť sa, v. načarował sa, nakupčiť sa. nacadení, á, é, part. const. v. časení.

Nača8eňí, ¿, n. v. Čašeňí. načasit, il, ím V. P. imp. načad, cum accus. v. čašiť. 2) cum genit. multum, multa fumificare; viel räuchern: 50

kat