lag; v, narobiť. II. rec. na Selat se, v. narobiť sa. 2) v. hore sa držať, horemiselním bit. Caseleňí, á, n. Verb. ex seq. nadeliť, il, ím V. P. imp. 8et, in etwas, in einem Menschen: † nadelaři, al, ám V. I. inq. valamiben, valakiben reménysegét helyheztetni. Nádeg w Bohu zakládání: spes mea nititur (posita est) in Deo; spem pono in Deo: meine Hoffnung steht auf Gott: az én reménységem Istenben vagyon. Boh gest má ráseg: Deus est spes mea: Gott ist meine Hoffnung: Isten az én reménységem. 2) spes, opinio: Vermuthung, Hoffnung, Furcht: vélekedés, itélet, félelem. a8ege, f. idem. Másegečka, i, f. dem. ex sey. Másegka, i, f. parva spes, specula, ae, f. fleine Hoffnung, das Hoffnungchen: kis reménység, reménységetske. cum accus. participem alicuius rei aliquem reddere; aliquid alicui tribuere: theilhaftig ma chen; etwas geben valakit valamiben részesíteni, valamit adni. Usus. Pán, Boh wás nadel. Nadel teho Žebrá ka, a odpraw ho: c. 2) v. požehnať. ádenňica, i, f. v. Towarichár ta. nádenňiččin, a, e, adj. poss. v. towaribárčin. Hásenňičeňí, á, n. v. Towaricháreňí. násenňičič, il, ím V. I. imp. nič, v. towarichárit. nášenňici, adv. v. towarichár fti. nášenňičí, á, é, adj. v. towa, richárstí. Hásenňictwí, á, n. v. Towarichárstwi. Másenňík, a, m. v. Towari dár. násegňe, adv. cum spe, hofft á8ennice, f. v. Cá8enňica. nungsvoll, reménységgel. 2) sperative, ut spero, speramus, etc. hoffentlich, wie ich hoffe, wie wir hoffen sc. reménylhető-képpen, a' mint reménylhetni. Usus. Wec náSegňe gest opráw8iwá: spero (speremus) rem esse veram; die Sache ist hoffentlich war: a' dolog, a' mint reménylhetni igaz. nášegní, á, é, adj. sperabilis, e, Plaut. was zu hoffen ist: reménylhető. 2) plenus spei, hoffnungsvoll, viel Hoffnung has bend: reménységgel tellyes. 3) bonae (magnae) spei: hoffnungsvoll, von dem man viel hofft: jó (nagy) reménységű. Másegnost, i, f. v. Máseg. nasekowat, sa, towal sa, tugem fa, V. I. imp. tug fa: multum, diu, saepe gratias agere: vielmals, lange, oftmals danken: sokat, sokáig, sokszor köszönni. vulg. naSakowat sa. † Nadeláňí, n. v. Nacobeňí. násenňíkow, owa, owe adj. poss. v. towarichárow. nádérať sa, al sa, ám sa V. I. imp. rag sa: valde (vehementer) clamare: sehr schrei en mod nélkül (éktelenül) kiáltani. boh. nasírati fe. Lá8efSec, Sca, m. umbella pluvialis, Paraplen, Regenschirm es-ellenző. Mádes 8ňík, u, m. idem. Nadéwać, a, m. fartor, infartor, is, m. Füller, Stopfer, Anstopfer, tömö, töltö. Syn. Macpawać. nadéwaččin, a, e, adj. poss. ex seq. NaSéwacka, i, f. fartrix; icis, f. eine Füllerinn, Stopferinn, Anstopferinn: töltöné, tömöné. Syn. Nacpáwačka. naséwacow, a, e, adj. poss. ex Nadéwać. naséwani, á, é, part. constr. fartus, infartus, impletus, a, um: gefüllt, vollgestopft: töltött. Syn. nacpaní. TaSéwání, á, n. fartio, nis, f. fartus, us, m, das Füllen, Stopfen: töltés. Syn. Facpáňí, acpáwáňí. Nadéwanina, i, f. fartura, ae,' f. fartum, i, n. das Gefüllte, töltelék. boh. Cadíwańina. nadéwat, al, ám V. I. imp. wag, farcire, infarcire, implere füllen, voll stopfen, B. Hühner, Krebse: tölteni. Syn. nacpat, nacpáwat. boh. nasiwati. 2) Rúdel naSéwat, nasát: linum (canabes) colo aptare: dem Rocken (Spinnrocken) anlegen: fonót kötni a' guzsalyra. Caséwka, i, f. fartum, i, n. fartura, ae, f. die Fülle, das Fülljel: töltelék. boh. ásiwta, na8iwka. Másewka, i, £ idem. † nadgeti, nadgel, nadgedu z v. nadist' 2. * nadgewani, á, é, v. naséwaní. * Nadgewáňí, á, n. v. Nadéwání. nadgewat, al, ám; v. nadéwat. * Nadgewka, i, f. v. Naséwta. + nadgíti, nadsel, nadegdu; v. nadist' 1. † Nadgiz8eňí, n. v. Nadiseňí 2. † nadgizseki, Sel, Sím; v. nadist 2. nadhádzaní, á, é, part. const. ex sey. nadhádzať, zal, žem V. P. imp. zag: v. nadhodit. Nadhádzka, i, f. obiectio, exceptio, oppositio, dubitatio, exprobratio, criminatio, nis, f. der Vorwurf, Einwurf, Einwendung, Beschuldigung: ellen-vetés. Syn. Nadhadzowaňí, Nadraz, Nadrážka, Náražka. boh. Namítka. 2) obiectum, i, n. materia, ae, f. Vorwurf, Gegenstand, Stoff: valaminek ellenébe vettetett tzél, matéria, alkalmatosság. 3) res adjecta, additamentum: Anwurf, was angeworfen wors den: hozzá-vettetett dolog. 4) adiectio, nis, f. Anwurf, das Anwerfen: hozzá-vetés, tévés. Syn Nadhadzowáňí. 5) res accumulata: Aufwurf, was auf geworfen worden: rakásba-gyujtetett dolog. 6) accumulatio, nis, f. Aufwerfung, Anhäufung: rakásba - gyüjtés. 7) propositio, nis, f. Aufwerfung einer Frage, x. letött summa, mellyről a' beszédnek kell lenni. nadhadzowani, á, ý, part. const. ex nadhadzowat. Nadhadzowáňí, á, n. obiectio proiectio, nis, f. Borwerfung, z. B. Brods den Hunden: eleibe-vetés, ki- vetés. 2) projectio, v. g. brachii: Borwer fung, Hervorwerfung, z. B. der Hand: elö-vetés, p. o. a' karjának elő vetése és hányása a' menés közben. 3) obiectio. exprobatio, criminatio, nis, f. Borwerfung, Borrückung: ellenvetés. 4) v. Nro. 7.adhádzka. 5) adiectio, das Anwerfen, hozzá-vetés, tévés. 6) subiectio, jactus. (proiectus), in sublime: das "Aufwerfen, die Aufwerfung : fel-vetés, felhányás. 7) subsultatio, exsultatio, nis, f. das Hüpfen, felugrálás. Syn. Podskakowání. 8) accumulatio, nis, f. die Aufwerfung, Anhäufung: rakásba-gyűjtés. nadhadzował, zowal, zugem, V. I. imp. zug: obiicere, proiicere: vorwerfen, z. B. Brod den Hunden: eleibe vetni. Syn. podhadzowat, pohodit, nahoSit, nahadzował. 2) proiicere, v. g. brachium: vorwers fen, hervor werfen, z. B. die Hand: elő-vetni, és hányni, p. o. a' karját. 3) excipere, contradicere, opponere, obiicere, exprobrare: vorwerfen, vorrücken, einwenden: ellenevetni. Syn. nahadzował, wis hadzowat. boh. namítači. 4) adiicere, anwerfen, an etwas werfen: hozzá-vetni. Syn. pris hadzował, nadhodit. 5) subiicere, iacere (proiicere) in aerem (in Sublime); aufwers fen, in die Höhe werfen: felvetni, fel-hányni. Syn. wis hadzował, pohadzował. 6) accumulare, aufwerfen, durchs Aufwerfen (durch Aufwerfung) häufen, fel-hányni, rakásba gyüjteni. Syn. nachadzował. movere, proponere: auf wwerfen, erregen, vorbringen, 3. B. Zweifel, Frage: elö-hozni, tenni; mozdítani, kérdésbe vénni. boh. nadhazowati. II. rec. nadhadzowat fa: salire, subsilire, subsultare (sussultare) Plaut. exsultare, exsilire hüpfen, in die Höhe sprins gen, fich schnell bewegen:" felugordani, ugrándozni, felugrálni. Syn. podskakowat, wistakowat, podhadzował sa. boh. mrffat febú. 2) se prorsus inclinare: fich aufwerfen, fich vorwärts liegen, z. B. das Bret: elöre-hajolni. † nadhazowaki, zowal, zugi (u), v. nadhadzował. Tom. II. Nádhera, i, f: v. 27ádhitnost'. Prov. Nádheri à Pidhi Pán Boh nenáwisi: frangit Deus omne superbum: Gott ist der Hoffart Feind: a' kevélységnek mindenkor ellent-áll az Isten. nádherňe, adv. magnifice, splendide, pompose: prächtig, pompásan. 2) superbe elate, ambitiose, fastuose: stolz, hoffärtig kevélyen. Syn. pifne, boh. Hrse. nádherní, á, é; adj. magnificus, splendidus, pomposus, a, um: prächtig, pompás. 2) superbus, elatus, ambitiosus, fastuosus, a, um arrogans, insolens, tis stolz, hoffärtig kevély fel-fuvalkodott. Syn. pifní, boh. btdi. Usus. Nádherní Ron: superbus sonipes: stola es Pferd kevély parippa. Nádhernost', i, f. magnificentia, pompa, ae, f. splendor, is, m. die Pracht, pompa, pompaság. 2), superbia, arrogantia, ae, f. ambitio elatio, nis, f. fastus, us, m. der Stolz, die Hofart, kevélység, fel-fuvalkodás. Syn. Tládbes ra, Picha, Pisnost', boh. gt8. nadhodení, ás, é, part. const. adiectus, a, um angeworfen : hozzá-vettetett. 2) accumulatus, a, um aufgeworfen: felhányattatott, rakásba-gyűjtetett. 3) sublime projectus, a. um in die Höhe geworfen, auf geworfen fel-vettetett, felhányattatott. : Nadhodeňí, á, n. adiectio, nis, f. das Anwerfen, hozzá-vetés. 2) accumulatio, nis, f. die Aufwerfung, Anhäufung, rakásba-gyűjtés, 3) proiectio in sublime, die Aufwverfung, felvetés, fcl- hányás. Ddddd nad † Nadimač, e, m. v. Nadúwać. † nadimací, adj. omn. gen. v. naduwací. nadhodiť, il, im, V. P. imp. hod: adiicere, anwerfen, an etwas, hozzávetni. 2) accumulare, aufwerfen, durch Auf- † Nadímáňí, n. v. Naduwání. werfung häufen, rakásba-gyüj- † nașímaťi, al, ám, v. nadu teni, fel-hányni. 3) proiicere in sublime: in die Höhe werfen, aufwerfen: felvetni, felhányni. II. rec. nadhosit (a: subsilire semel: hüpfen, in die Höhe springen einmal: fel-ugrani, fel- vetni magát egyszer: podskočit, wiskočiť. boh. mrstnút sebú. nadichaní, á, é, part. const. ex nadichat. Cadichání, á, n. Verb. ex seq. nadichať, al, ám, V. P. imp. dag: inflare, insufflare, intro halare (spirare): einbla sen, einhauchen, belefúni, lehelleni. Syn. naduchať, nafúkať. nadichnúť, chnul (chel ), Hňem V.P. imp. dni, de uno actu: afflare, adspirare: anblasen, anhauchen: fel-fúni, reá-lehelleni. Syn. naduchnút, nafuknut, ffutnúť. boh. nadehnútí. nadichnutí, á, é, part. const. aspiratus, afflatus, a, um: angeblasen, angehaucht: fel-fútt. Syn. naducani, naduchnutí, nafuknutí. boh. nadchnut, nadsen. Usus. Bozkim Duchem nadichnutí, Wnuknutím boztím podzbu8ení: adflatus (incitatus) spiritu divino: durch göttliche Eingebung ange= trieben: a Szent Lélek igazgatása (malasztya) által fel-indíttatott. Nadichnutí, é, n. afflatio, in spiratio, aspiratio, nis, f. das Anblasen, Anhauchen, die Eingebung: reá-fuvás, fuvallás. Syn. Naduchání, Naź Suchnutí, Nafuknutí. boh. Nadchnutí, Nadseňí. wat. † II. rec. nadimat se, v. naduwat sa. Nasírání, n. v. Waséráňí. nasirati se, al se, ám se; v. nasérať sa. nadist, nadisel, nadidem et nadeg8em, V. P. imp. nadis et nadegsi; v. nadchádzať boh. nadgeti. Usus. Trefilbi nekdo nadist': si aliquis interveniret: wenn jemand ankömme, ha valaki eljönne. 2) vehendo antevertere vorfahren, fahrend zuvorkommen: szekeren, kotsin elő-menni, meg - előzni. boh. nadgizSeti, nadgeti. našiti, sil, Segi (u); v. nasát. † nasíti et nadáči se, dál fe, degi (u) fe; v. nazdať sa. † Masiwać, e, m. v. Hadé. wać. na8iwani, á, é, v. nadé. wani. † as wání, n. v. Nadéwáňí. † asiwańing, i, f. v. Cadéwanina. † nasiwať, al, ám; v. nadéwat. nadiwať sa, al sa, ém sa V. I. imp. wag fa: multum, diu, saepe considerare, spectare: viel, lange, oft zuschauen, zusehen: sokat, sokáig, gyakran valamire nézni, tekéngetni. Syn. nachleset sa. 2) multum, satis mirari: sich sehr (genugsam) wundern, verwuns dern: sokat (eleget) tsudálni, tsudálkozni, vulg. nacu dowat fa. Usus. emožem sa dost'i nasiwat: non possum satis mirari: ich kann mich nicht genugsam wundern nem tsu dálkozhatom elegendöképpen. † nadmúti, nul, mu; v. nas Syn. na8iwit fa. dut. + Násiwka, i, f. v. Násewka. ↑ II. rec. nadmút se, v. nas † Madiwka, i, f. v. Nadéwka. nadkladaní, á, é, part. const. v. nadložení. Nadkladání, á, n. v. Nadložeňí. nadkladať, al, ám, V. I. imp. dag, v. nadložiť. Nadkladáwáňí, á, n. Verb. ex seq. nadkładáwať ,al, ám, freq. ex nakladat. Nadložek, žku, m. additamentum, i, n. accessio, nis, f. Zulage, Busah: hozzá - tétel, fólt megszerzés, nadložení, á, é, part. const. additus, adiectus adpositus, a, um: zugelegt, zugeseßt: hozzátétetett, hozzáadott. Syn. nadkladaní, nadstaweni. Madložeňí, á, n. additio, adiectio, adpositio, nis, f. Bulegung, Suseßung Dazufügung, Hinzufügung das Zulegen; hozzá-tétel, mellé-adás. Syn. Nadkladáňí Nadstaweňí, Nadstawowáňí. nadložiť, il, ím V. P. imp. lož: addere, adiicere, addere, adiicere, adponere: zulegen, zusehen, daßulegen, thun, hinzusehen, fügen: hozzá- tenni, hozza - adni. Syn. nakladať, nadstawik. nadlúžení, á, é, part. const. prolongatus, prorogatus, a, um: verlängert, meg-hoszszabbított, meg - hoszszabbí dut sa. Nádoba, i, f. vas, is, n. das Gefäß, Geschirr: edény. Syn. Rás. Usus. 5liñená Ládoba, vas fictile, irdenes Geschirr tserepes edény. Sklenná Hás doba, vas vitreum, Glafgeschirr, üveges edény. 2) instrumentum, das Werkzeug, eszkösz, szerszám. Syn. Clás strog. nasobať sa, bal sa, bem fa V. I. imp. 8ob sa: multum, diu, saepe rostro pungere (compungere, fodicare); viel, lange, oft stechen mit dem Schna bel sokat, sokáig, gyakran szúrni, gyakni, gyakdosni. Nádobečka, i, f. dem, ex ás dobka. Másobí, ά, n. collect, vasa, orum, n. pl. supellex, ctilis, f. das Geräth: házi eszköz. 2) vasa (supellex) culinaria: das Geschirr, Küchengeschirr, Küchen geräth: konyha - edény. 3) instrumenta, orum, n. plur. das Werkzeug, eszközök, mindenféle szerszámok, nádobiť, nadobil, nadobudem V. P. imp. nadobus: v. na. bit (nabusem.) nadobiti, á, é, part. constr, v. nabití ex nabu8em. Nadobiti, á, n. v. nabu8em. nadobiwani, á, é, part. const. ex nadobíwat. Nadobíwáňí, á, n. Verb. ex seq. abiti ex nadobiwat, al,ám, freq.ex nado. bit.II.rec. nadobíwať sa: diu, saepe velle, cupere, poscere, petere, conari, niti lange, oft suchen, verlangen, Willens seyn, fich bemühen: kivánni, Ddddd 2 akar |