kat emelni, fel- emelni, kiásni. II. rec. nadwihat fa: diu, saepe levare, tollere etc. lange, oft heben: sokáig, gyakran emelni: emelgetni, fel - emelni. nadwihnúť, hnul (hel), hňem V. P. imp. ni, cum accus. adtollere, erigere: erheben, empor heben, in die Höhe heben, aufrichten, in die Höhe richten fel- emelni, fel-állatni, fel- támasztani. padwihnutí, á, é, part. const. ex praec. nadwogiť sa, il sa, ím fa V. I. imp. nadwog fa: diu, saepe duplicare: lange, oft doppeln; sokáig, gyakran kendezni,

f.

Mádworí, á, 'n. area, ae, der Hof, der Plah im Hofe: udvar helye.

† Nádwoří, n. idem. nadworiť sa, il fa, im fa V. I. imp. dwor fa: diu in aula versari, lange beim Hofe seyn: sokáig udvarnál lenni. 2) multum, diu, saepe gesticalari, gestus facere: fich viel, lange, oft gebärden, Ges bärde machen: sokat, sokáig gyakran gyestálni. nádworní, á, é, adj. domesticus, a. um; allodialis, e; häuflich, házi, udvari, maglo. Usus. Nadworné Swis ne, sc. Mádwornica, i, f. uxor mediastini, des Hausknechtsweib, Hausknechtinn: házi-köz-szolgá felesége. 2) v. Magerňička. + Cádwornice, f. idem. Rádworník, a, m. mediastinus, servus domesticus: Hausknecht, házi szolga. 2) v. Ma gerňít, magerčík. nakafraní, á, é, part. const. ex seq.

nafafrať, rál, rem V. P. imp. fri, v. naskamrat. II. rec. nafafrat, sa, v. naskamrat sa. nafagčiť sa, il sa, ím sa V. P. imp. či fa, multum, diu, saepe fumigare: viel lange, oft Taback rauchen: sokat, sokáig, gyakran dohányozni, nafátani, á, é

part. const. v. ňadristaní, napluhaweni, nasraní. nafákat, kal, čem (kám) V. P. imp. tag, v. nadristať, napluhawit, nasrať.

nafalsowani, á, é, part. const. ex seq.

nafalsowat, sowal, sugem V. P. imp. fug, cum genit. multum (multa) falsare, adulterare: viel fälschen, verfälschen: sokat hamisítani, meg-hamísitani.

nafaráriť sa, il fa, ím sa V. I. imp. rar fa: diu Parochum agere, lange ein Pfarrer seyn: sokáig plébánoskodni. nafarbení, á, é, part. const. ex seq.

nafarbiť, il, ím V.P. imp. bi cum genit. multum (multa) colorare, tingere, incolorare: viel färben: sokat festeni, megfesteni. II. rec. nafarbiť sa: diu saepe colorare; fange, oft färben; sokáig, gyakran festeni.

nafafangowat fa, v. seq. nafasankowat fa, kowal sa,

Eugem sa V. I. imp. Eug sa: diu bachari, bachanalia celebrare: lange den Fasching, halten: sokáig fársangolni. nafaslowat, lowal, lugem V. P. imp. lug, v. zawinúť, zawigat. nafatinkowať sa, kowal sa, kugem fa, V. P. imp. tug fa: multum, diu, saepe adulari; viel, lange, oft schmeicheln: so

kat

saepe sternuere Plin. H. N. sternutare Colum, de equis: sokat, sokáig, gyakran ptrüszenteni: viel, lange, oft niesen. nafrndžať sa, žal sa, žím sa V. P. imp. dži sa: multum. diu, saepe murmullare; sokat, sokáig, gyakran dunogni, zúgni.

naftnkať sa, al fa, ám fa V. I. imp. tag fa: v. nafikať sa, et fentat.

nafučať, čal, čím V. P. imp. fuc: v. nadut. II. rec. nafu čať sa, v. naduť sa. 2) diu, saepe anhelare: langé, oft schnauben sokáig, gyakran fuladozni.

nafúkaní, á, é, part. const. v. nadutí. nafúkať, al, ám V.P. imp. tag, v. nadut. Usus. Med nafútat: inflare utrem Horat. den Schlauch aufblasen: a' fúvót fel-fúní. II. rec. nafútat fa, v. naduť sa. 2) v. nahnewat sa. nafuknút, knul (tel), tňem V. P. imp. kňi, v. nedut. II. rec. nafuknúť sa, v. naduť sa. nafuknutí, á, é, part. const. v. nadutí.

Nafuknutí, á, n. v. Claduťí. nafukowání, á, é, part. const.

ex seq. nafukował, kowal, kugem V. I. imp. tug, v. naduwat. II. rec, nafukowat sa, v. nadu, wat sa, nafurmaňit sa, il sa, ím 'sa.V. I. imp. man fa: multum, diu, saepe aurigari, vectorem agere: viel, lange, oft, ein Fuhrmann feyn: sokat, sokáig, gyakran fuvarozni. nag, ex nad, nota superlativi. boh. neg. nagačať sa, čal sa, čím sa V. I. imp. gač sa: multum, diu, saepe vagire, vagitare: viel,

lange, oft quäfen, wimmern: sokat, sokáig, gyakran nyivni, nyifogni. Syn. nafikať sa. nagáģať sa, al sa, ám sa V. I. imp. gag fa: multum, diu, saepe gingrire: viel lange, oft gacken, schnattern: sokat, sokáig, gyakran gágogni. nağagdował sa, dowal sa, dugem fa V. I. imp. dug sa: multum, diu, saepe utriculari, lyripipio ludere: viel, lange, oft die Sackpfeife spielen: sokat, sokáig, gyakran dudálni. Svn. nadudať sa.

nagagkať sa, al sa, ám sa V. I. imp. tag fa: multum, diu, saepe lamentari, ejulare: viel, lange, oft weheklagen: sokat, sokáig, gyakran jajgatni. nagarieni, á, é, part. const. ex seq. v. garčení. nagarčiť, il, ím V. I. imp. rči, cum accus. v. garčiť. ÎI rec. nagarčiť sa: diu, saepe alveare: lange, oft vertiefen: sokáig, gyakran árkolni. nagasení, á, é, part. const. ex

seq.

nagasit, il, im V.P. imp. gas,

cum accus. perterrere, exterrere, terrorem injicere alicui: erschrecken, in Schrecken sezen; meg-éjeszteni. Syn. pogafit. II. rec. nagasit sa: exterreri, perterreri: erschrecken, meg-íjedni.

nagať, nagal, nagmem V. P. imp. nagmi, conducere, suscipere, mercede (pretio) conducere: miethen, Dingen: fogadni, meg-fogadni, fel-fogadni. Usus. Ragat Robot ňítow, Rofcowa. 2) redimere, conducere, vulg. arendare, in arendam accipere (summere): pachten, árendálni, áréndába fel-venni. Syn. nagímat, nagmat, arendowať, do Urendi wzat, úročiť.

nas

nagati, á, é, part. const.conductus, a, um: gedungen, fogadott, megfogadott. Syn. nagemní, nagimani, nagmaní, boh. nagat, nagmut. Nagati, á, n. conductio, nis, f. das Dingen: fogadás, megfogadás. Syn. Magímáňí, Nagmani. nağazdowani, á, e, part. const.

ex seq.

najazdował, dowal, dugem V. I. imp. dug, v. nahofpoz dárit. II. rec. naģazdował fa, v. nahofpodáriť sa. nagbliž, superlat, ex blízko, blizo: proxime, proximum: zum Nächsten, legközelebb. * nágební, á, é; v. nágemní. nagešení, á, é, part. const. 1) ex nagest' sa: satiatus, saturatus, a, um: fatt, ersät= tigt; jol-lakott, a' ki eleget evett. 2) ex nagesit, v. nahnewani. Nageseňí, á, n. Verb. 1) ex nagest' fa; comestio ad satietatem, das Satteffen, jó lakás. Usus. To není pee Cageseňí. 2) ex nagesit, v. Nahnewáňí. nagesit, il, ím V. P. imp. ges, v. gesit, nahnewat. II. rec. nagesit sa, v. gesiť sa, nahnewat la. nagednání, á, é, part. const. ex seq; nagednať, al, ám V. P. imp. pag, v. nagat. II. rec. nagednat fa: diu, saepe pacisci, contrahere cum aliquo: Lange, oft handeln, UnterhandJung pflegen sokáig, gyakran alkudni.

nagedowani, á, é, part. const.

.

Rágem, gmu, m. conductum, i, n. censuale hospitium: die Miethe, gemiethete Wohnung, oder das Wohnen zur Miethe: béres (fogadott) szállás. 2) census conducti, merces habitationis: Miethe, Miethzins, Hauszins házi-bér. 3) pretium (merces) redemtionis vel conducti, vulg. arenda : Pacht, Pachtgeld, Pachtzins; árenda. Syn. Nágma. négemni, a, é, adj. v. nagati, boli. nágemní. Usus. Nagem ní Robotňík (Selňík), conductus operarius, ein gedunge ner Mensch: fogadott munkas. 2) conductum, vel pretium (mercedem) redemtionis adtinens: die Miethe, die Pachtung betreffend: béres szállást, házibért, vagy árendát illető, ahoz tartozandó. nágemní, adj. omn. gen. idem, ágemnica, i, f. mercenaria, ae, f. Eagelöhnerinn, nap-számosné. Syn. Towarichárka. 2. 3. et 4. v. Nagímačka. nágemniččin, a, e, adj. poss. ex Nágemnička.

+ Cágemnice, f. v. Nágemnica. négemničin, a, e, adj. poss.

mercenariae, der Tagelähnerinn gehörig: nap-számosnié. Syn. towaricharcin. Nágemňička, i, f. v. Nágemňica.

ágemnictwí, á, n. opus mercenarii, das Gewerbe des Tage= Löhners, nap számosság. 2) labor diurnus, opus diurnum, pensum: Tagewerk, Tagarbeit: nap - számi - munka. Syn. Towaricharstwí.

ágemnit, a, m. 'mercenarius, operarius diurnus; Tagelöhner, Tagewerker nap-számos. Syn. Towarichar, 2., 3., et 4. v. Magímač.

naz

nagemníkow, a, e, adj. poss. mercenarii, dem Tagelöhner gehörig nap-számosé. Syn. to waricarow.

nagesat sa, al sa, ám sa V. I. imp. fag fa multum, diu,

saepe ovare, exsultare: viel, lange, oft frohlocken: sokat, sokáig, gyakran örvendezni, vigadni. nagest' sa, nagedel sa, nagem fa V. P. imp. nagee sa, cum et sine genit. satiari, saturari: fich satt effen, satt wer den: jol lakni, bé-elégedni. Syn. nasičiť sa, boh.! nagist'i fe. Usus. Co ale sa toho nas ge (boh. nagi)? eo non saturabitur daran wird er sich nicht satt essen : avval nem la kik jól. To si wezmi (kup), čeho sa nages (boh. nagis): summe (eme), unde satureris: nimm (kaufe) dir das, woran du dich fatt essen kannst: szerez (végy) magadnak, a' mivel jól lakhatol. Teho gegich Sméchu sa nenagem: tuo (illorum, illarum) risu non saturabor, famem non explebo, levabo, sedabo: von ih rem Gelächter werde ich nicht fatt: a' te nevetésed (az ö nevetségek) bé nem elégit engemet. 2) sine genit. comedisse, cibo refectum esse: essen, gegessen haben: végét tenni az evésnek. hagewo, adv. palam, fund, of= fenbar, nyilván-való-képpen, nyilvánságossan.

† nagezsiti se, v. nachosiť sa na Roni, et nawoziť sa. nagežení, á, é, part. const. V. gezení, nahnewani. Cagežení, á, n. v. Gežeňí, Nabnewání. nagežit, il, ím V. P. imp. gež, v. gezit, nahnewat. II. rec.

nagežiť sa, v. gežiť sa, nahnewat sa.

Nagímač, a, m. conductor, is, m. Berdinger, Aufnehmer: fogadó, megfogadó. 2) conductor hospitii, Miether, szállás-fogadó. 3) redemtor, vulg. arendator, is, m. Pachter, Berdinger, Bestandhaber: árendás. Syn. Urendowňík, úročnit 4) habitans in conducto, inquilinus, zsellér, Miethmann. Syn. 5ofer, boh. Podruh. nagimacčin, a, e, adj. poss. ex seq. Nagímačka, i, f. conductrix, quae conducit (suscipit) : Verdingerinn, fogadoné, meg-fogadoné. 2) conductrix, habitationis, die Mietherinn, szállás fogadoné. 3) habitans (fem.) in conducto, inquilina: die Miethfrau; eine Frau, die in einem Hause, zur Miethe wohnet zsellérné, bérben lakó aszszony. Syn. hoferka. nagimačow, a, e, adj. poss. ex Magímač.

nagimani, á, é, part. const. v. nagatí.

Nagímání, á, n. v. Nagati. nagimat, al, ám V. I. imp. mag, 1. et 2. Nro. nagat. 3) locare, elocare, vulg. exarendare, in arendam dare: vermiet= hen, verpachten: árendába ki adni, pénzre botsájtani. Syn. dať (pustiť) do Arendi, ne Urendu dat.

agímáwáňí, á, n. Verb. ex