stochern: sokáig, gyakran kotorázni, kotorni, hidorni. nakwákať sa, kal sa, čem sa V. I. imp. Ewać sa: multum, diu, saepe crocitare, cornicare: viel, lange, oft frächzen: sokat, sokáig, gyakran károgni, kákogni. 2) v. nasčicowat fa.

nakwáriť, il, ím V. P. imp. war,
v. naklochtit.
nakwásat, al, ám, V. I. imp.
fag, v. natwasit. boh. na-
twasowati.

nakwasení, á, é, p. c. fermenta-
tus, inacidatus, a, um: ein-
gefäuert, gesäuert: bé-savanyí-
tatott,meg-savanyítatott, meg-
kovászóltatott. Syn. zakwase-
ní. boh. natwasen.
Nakwaseňí, á, n. fermentatio,
inacidatio, nis, f. das Einfäu-
ern bé-savanyítás, meg-ko-
vászolás, költés. Syn. Zakwa
feňí.
nakwasit, il, ím V. P. imp. kwas:
fermentare, inacidare: fäuern,
einsäuern; machen, das etwas
gährt oder sauer wird: bé-sa-
vanyítani, meg-költeni, ko-
Vászolni. Syn, zakwasit. II.
rec. nakwasit fa: multum,
diu, saepe fermentescere, a-
cescere: viel, lange, oft sauer
werden: sokat, sokáig, gya-
kran meg-kelni, dagadni, sa-
vanyodni. 2) cum genit. diu,
saepe fermentare, inacidare:
lange, oft fäuern: sokáig, gya-
kran kovászolni, savanyitani.
t nakwasowati, owal, ugi (u);
v. nakwásat.
natwestował, towal tugem V.
I. imp. tug, cum genit. mul-
tum colligere mendicando:
viel fammeln sokat öszve-kól-
dúlni. II. rec. nakwestował
fa diu, saepe colligere men-
dicando: lange, oft sammeln:

sokáig, gyakran koldulni, kvestálni, kvestán járni. nakwičať sa, čal sa, čím sa V. I. imp. wič fa: multum, diu, saepe grunnire: viel, lange oft quicken, klirren: sokat, sokáig, gyakran nyikorgani. naṭwíliť sa, il sa, ím sa V. I. imp. wil fa: multum, diu. saepe plorare, genere: viel, Lange, oft jammern, weheklagen, sokat, sokáig, gyakran siránkozni, rini. natwitňút, tnul (tel), tňem V. P. imp. tni: florere, florescere, florem ferre: blühen : virágozni, virágzani. Usus. Bár ho strhneme, zase natwitňe.

:

nakwokat sa, kal sa, čem sa
V. I. imp. woć fa: multum,
diu, saepe glocitare: viel,
lange, oft glucken sokat, so-
káig, gyakran kotylani, ko-
tyogni, kotyologni.
nalačneť sa, nel sa, ním sa,
V. I. imp. ční sa: multum,
diu, saepe esurire: viel: lan-
ge, oft hungern: sokat, so-
káig, gyakran éhezni.
nalahnút, hnul (hel), hňem
V. P. imp. hňí, na ňečo,
v. nalíhať.

natáhnut, hnul (hel), hňem
V. P. imp. hni, cum genit.
multum fetum edere, eniti :
viel gebären, ausbrüten; sokat
elleni, ki-kölyközni ki-
ülni. II. rec. naláhnúť sa,
cum et sine genit. in copia
edi, effundi, progenerari,
procreari: in der Menge gebo-
ren werden, ausgebrütet werden:
nagy számmal elletödni, ki-
kelni. Usus. Mnoho sa to-
ho natáhlo, sc.
naláhnutí, á, é, p. c. ex praec.
in copia progeneratus, edi-
tus, effusus, exclusus, a,
um : in der Menge geboren

aus=

ausgebrütet: nagy számmal elletödött, ki- keltt. Nalahnúťí, á, n. v. Nalíháňí. nalahosiť sa, il sa, im sa V.I. imp. hos sa, ňekomu: multum, diu, saepe blandiri, permulcere: viel, lange, oft Liebkosen schmeicheln : sokat sokáig, gyakran nyájaskodni. nalakaní, á, é, v. nale, Faní.

* nalakať, al, ám; v. nales Fat.

* II. rec. nalakať sa, v. nas Petať sa.

nalakomení, á, é, p. c.. ex
seq.

nalatomiť sa, il fa, im fa V. P.
imp. Eom fa, na nečò: in-
ňečô
hiare rei, anhelare (ad pete-
re) rem schmachten nach et=
was, begierig seyn: valami
után ásítozni kivánkozni.

Syn. ulatomiť
ulakomič (zlakomik)

fa.
nalámani, á, é, p. c. ex seq.
nalámat, mal, mem V. P. imp.
lam; cum genit. multum
(-ta) defringere; viel abbre
chen: sokat le-törni, le-tör-
delni.

† nalámati, mal, mám (mi, mu); idem.

nalamowani, á, é, p. c. ex
seq.

nalamowat, mowal, mugem
freq. ex nalamat, et nalo-
mit.
nalankáriť sa, il fa, ím sa V. P.
imp. Far fa: v. nablusiť sa.
nalapani, á, é, p. c. v. nachi
tani.

nalapat, al, ám V. P. imp.
pag, cum genit. v. nahitat.
Mnoho Rib nalapat: mul-
tos pisces prendere: viele Fi
sche fangen sok halat fogni.
nalarmowat sa, mówalsa, mu-
gem fa V. I. imp. mug fa:
multum, diu, saepe tumul-

*

P

tuari: virl, lange, oft lärmen: sokat, sokáig, gyakran lármázni.

nalasował sa, sowal sa, sugem fa! v. namas krtiť sa. nalať, nálal, nalagem V. P. imp. lag, v. g. nekomu do Streli: v. nahresit. II. rec. nalat sa, v. nabresit sa. nalát, nalál, nalegem, V. P imp. naleg, cum et sine genit. wodi do flasi, sc. infundere, potum (poculum) ministrare; eingießen, hineingieken, einschenken: tölteni, belé-tölteni. boh. naliči. II. rec. nalat sa impersonaliter. latgitare pluere, fundi, infundi,

intrare (subintrare):
viel eingegoken werden, hinein
gehen; stark gießen: böven be-
lé-folyni, bé - menni. Usus.
mnoho sa mi do Čižem nalás
lo: multum aquae cothur-
nos mecs subintravit: meine
Tschizmen find voller Wasser:
sok víz ment-bé á' tsizmán-
ba. alege fa Den po Dni:
de die in diem largiter plu-
it es regnet stark von Tage zu
Tag: napról napra nagyon
esik.
nalátí, á, é, p. c. infusus,
a, um: eingegofen, eingeschenkt:
belé- töltött, meg - töltetett.
boh. nalit.

Nálátí, á, n. infusio, nis, f.
Eingießung, das Eingießen,
Einschenken, Einguf: belé-töl-
tés megtöltés.
nalatowať sa, towal sa, tus
gem fa, V. I. imp. tug fa:
diu saepe tigillis tegere;
viel, lange, oft latten: sokat,
sokáig, gyakran létzezni.
nalécani, á, é, p. c. ex seq.
nalécať, al, ám V. P. imp. cag,
cum genit. multa ponere,
collocare, imponere: viel ftel
len, drauf stellen: sokat reá-

ten

naléwat, d, ám V. I. imp.
wag, v. nalát, boh. nali-
wati.
Naléwáwáňí, á, n. Verb, ex seq.
naléwawat, al, ám freq. ex
naléwat. boh. nalíwáwati.
Nalewka, i, f. infundibulum,

i, n. Trichter (zum Einschüt-
ten, Eingieken z. B. eine Fla-
sche): töltsér. Syn. Léw, Lés
wit. boh. Náliwka, Trichtiť.
Na lewo, links, balra, sinistror-

sum.

mény.

nalézať, al, ám V. I. imp. zag,
v. nachádzať. II. rec. nalézat
sa, v. nachádzať sa.
* náležať, žal, žím ; v. náležiť.
naležať sa, žal sa, žím sa V.
P. imp. les fa: multum, diu,
saepe cubare, iacere, situm
(positum) esse: viel, lange,
oft liegen an einem Orte, von
Thieren, Menschen und leblosen
Dingen sokat, sokáig, gya-
kran feküdni.

nalezení, á, é, p. c. inventus, repertus, a, um: gefunden: fel-találtt, fel-találtatott. Syn. naisení, náleznutí, boh. naPezen. Nalezené Déta: v. NaPezenec.

Nalezení, á, n. inventio, repertio, nis, f. das Finden : meg-találás, fel-találás. Syn. Maideňí, aleznutí. 2) inventio, excogitatio, nis, f. das Erfinden, Erdichten, die Ers findung: új találmány. Syn. Nálezek.

Malez, u, m. sententia, ae, f. deliberatum, adinventum, i, Náležeňí, á, n. decentia, ae, n. Rechtsspruch, Urtheil: tör- f. Gebühr, Gebührlichkeit: illenvényes elvégezés. Syn. Or- döség. Syn. Swečnost'. tel. 2) v. Nálezek. Usus. Sta- † náležeti, zel, zím; v. nále ri ález: antiqua naenia: žiť. alte Erdichtung: régi költe- † naležeči sę, žel se, žím se fut. v. naležat fa. náležit, il, ím V. I. imp. lež: cum vel sine dat, esse alicujus: gehören, ein Eigenthum feyn: tartozni. Usus. Ta Kniž ka mne náleží ge moda: hic liber est meus: das Buch ge= hört mir: ez az én könyvem. Syn. patriť, prináležiť. 2) pertinere, spectare: gehören, betreffen, Beziehung haben: tartozni. Syn. patrit. Usus. To sem nenáleží: non huc pertinet: das gehört nicht hieher: ez nem ide való. To nenáležít Weci: non pertinet ad rem: das gehört nicht zur Sache: ez a dologhoz nem tartozandó. 3) pertinere, referendum esse ad etc. relationem (connexionem) habere: gehören, Beziehung wohin bas ben, darunter zu rechnen seyn: oda tartozni. Usus. To tam náleži: hoc eo referendum est: dieß hat dahin seine Beziebung: ez oda tartozandó. 4) locum suum occupare, deberi: wohin gehören, gebühren, zukommen, einen schicklichen Ort

Nálezek, zku, m. dem. inven

:

tum, commentum, figmentum, i, n. die Erfindung, Erdichtung találmány, költemény. Syn. Nález. Usus. To sú len álezki: sunt tantum figmenta: dieß find lauter Erdichtungen: ez merő költemény.

Nalezenec, nca, m. projectus puer Plin. infans expositus

inventitius, repertitius): Findling, Findelfind: ki-tétetett (el-vetett) gyermek. Syn. NaPezené (odbosené, na ulica položené) Déta.

cina