naoberať, boh. načefati.Usus. On nám nebránil, mi sme si mohli Gablk natrhať, čo (fme) chceli c. 3) Na Nohu natr hat: modicum claudicare: ein wenig frumm seyn: egy-kevessé sántikálni 1 sántitani. Syn, nakríwat. II. rec. natrhať sa: diu, saepe evelleře, auferre, demere: lange, oft ausrupfen, abnehmen, herabnehmen: sokáig, gyakran szaggatni, szedni, elvenni. Syn. naoberat fa, boh. načefati se. natrhli, á, é, adj. delirus, vesanus, insanus, a, um; amens, demens, delirans, tis: wahnfinnig, wahnwißig bolond, esztelen, eszében bódultt. Syn. otresčení, stresčení. Patrhlost', i, f. deliratio, nis, f. delirium, i, n. amentia, dementia, insania, vėsania mania, ae, f. Wahnsinn, Wahnwig: bolondság, meg-bolondúlás, esztelenség. Syn. Otref čenost, Stresčenost'. natrhnúť, hnul (hel), hňem V. P. imp. hni: paululum lacerare (scindere); anreißen, ein wenig zerreißen: egy-kevessé szaggatni, tépni, megtépni. † natrhnúťi, natrhl, natrhnu fut. idem. natrhnutí, á, é, p. natržen, natržení. Natrhowáňí, á, n. Verb. ex seq. natrhowat, howal, hugem V. I. imp. bug, freq. ex natt hnúť. c. `boh. † natříti, natřel, natru (ču) fut. v. nattet. natrizňení, á, é, p. c. v. namluweni, nahoworení. natrizňič, il, ím V. P. imp. zni, v. namluwit, nahoworit. *. rec. natrizňítsa, v. namipwić (a, nahoworit sa. das natrúbit sa, il sa, ím sa V. P. imp. natrubit fa: diu, saepe canere tuba (buccina). cornu : die Trompete, Waldhorn lange, oft blasen: gyakran, sokat trombitálni. natrucowani, á, é, part. const. ex seq. natrucował sa, cowal sa, cus gem fa V. P. imp. cug fa: diu, saepe esse contumacem, non obedire: lange, oft tros ben, widerspenstig senn: sokat. gyakran trutzoskodni, fejeskedni, nyakaskodni. 2) multum, saepe obsistere: f fich viel, widersehen: sokat, gyakran ellene állani, ellenzeni, nem engedelmeskedni. 3) diu, saepe contemnere, despicere: lange, oft nicht ach ten: sokáig, gyakran megvetni. natrúsení, á, é, part. const. ex seq. natrúsiť sa, il fa, ím sa V. P. imp. nattus fa: multum, diù, saepe dolere, moleste ferre, dolore adfici, moestum reddi: viel, lange, oft sich be trüben sokat, sokaig, gyakran bánni, sajnálni, nehekeseredni. szenvedni, Syn. narmútiť sa. natrúsení, á, é, part. const. ex seq. boh, natrúfen, na trúsení. zen na natrústť, it, tím V. P. imp. natruf sine genit. aspergeinspergere: auffreuen: reá-hinteni, bé - hinteni, elhinteni.. 2) dissipare, dispergere zerstreuen: el-hinteni, el-hányni. natrusowat, fowal, sugem V. I. imp, fug: freq. ex praec. natrúžňení, á, e, part. const. ex seq. natrúzňit sa, il sa, ím sa V. I. imp. 3ni fa, cum genit. multum, diu, saepe mortificare: viel, lange, oft tödten; abtödten, fasteien: sokat, sokáig, : gyakran sanyargatni. natržení, á, é, part. const. ex seq. natržit, il, im V. P. imp. natrz, cum et sine genit. multum aeris legere, colligere: viel Geld lesen, zusam men lesen: sok pénzt vásárlani, bé-szedni. Usus. Mnoho fi natržil? c. Nátrzňít, u, m. tormentilla f. Linn. die Tormentill; ae, -vér gyökér. natúlať sa, al sa, ám sa V. P. imp. lag fa: v. nablúdiť sa. natúžení, á, é, part, const. ex seq. natúžiť, il, ím V. P. imp. natuž v. potúžiť, posilniť, popewňít. II rec. natúžiť sa po nečem: diu, saepe desiderare rem, nimio rei desiderio teneri: fich lange, oft fehnen nach etwas; sokáig, gyakran valamit felettébb ohajtani, kivánní. 2) a nečo, na nekoho túžiť: multum, diu, saepe queri de re, de homine: viel, lange, oft kla gen über etwas, über jemand; sokat, sokáig, gyakran valamire, valakire panaszolkod ni. naúčaní, á, é, part. const. ex seq. v. naučení. neúčat, al, ám V. I. imp. cag:. v. naučit. II. rec. naučat fa, naučiť sa. Nauček, čku, m. v. Naučeňí. naučení, á, é, part. const. ex naučit, et naučiť sa. Usus. us ge k tomu (nato) naučení: 3c. Caučení, á, n. doctrina, ae, f. institutio, instructio, nis, E die Lehre, was gelehrt wird: tanitás, oktatás. Syn. Naučet, Winaučowání, boh. In strukci, vulg. Instrukcia. 2) monitum, praeceptum, i, D. die Lehre, Regel, die man jes mand gibt: gibt: intés, megintés. Syn. Nauček, Nauks. 3) documentum, i, n. Cautio, nis, f. die Lehre, Regel, die man sich zur Warnung nimmt, macht: óvás, örizkedés. Usus. wsat sem ti powedal, Nau Teňí dáwal: sc. 4) asvefactio, insvetio, nis, f. das Zugewöhnen: hozzá - szokás. Syn. Príwiknutí, Zwik, Zwiklost, 3witnutí. naučiť, íl, ím V. P. imp. nauč cum accus. pers. et dat, rei: docere, lehren, tanitani. oktatni. II. rec. naučiť sa, cum dat. discere, lernen meg-tanúlni. Prov. mili Brachu, dokas sa tomu naučís, este poges mnoho slowenského hráchu: nihil discitur repente man muß statt lernen: egyszerre semmit sem lehet meg-tanúlni. 2) cum praep. na: et accus. assvefacere se, ass vefieri rei: sich gewöhnen zu etwas: hozzá (reá) szokni. Naučitel, a, m. v. Učitel. aučowáňí, á, n. Verb. ex ・seq. v. Naučeňí. nau naučowať, čowal, lugem V. J. imp. čug, freq. ex naučiť. II. rec. naučowat sa, freq. ex naučiť sa. Nauka, i, f. v. Naučení 1, 2 et 3 naukazowaní, á, é, part. const. ex seq. nautazowať sa, zowal sa, zu gem fa V. P. imp. zug fa, cum et sine genit. diu, saepe ostendere, monstrare: lange oft zeigen, weisen: sokáig, gyakran mutatni, mutogatni. boh. naokazowati se. naukladaní, á, é, part. const. ex seq., naukládať, al, ám V. P. imp. dag, cum genit. multum, multa collocare, componere: viel zusammen legen niederlegen: sokat öszve rakni. 2) multum condere, reponeré, servare: viel aufheben, verwahren: sokat el- tenni. II. rec. nauFládať sa, cum genit. diu, saepe, collocare, componere: lange, oft niederlegen, zusammen legen: sokáig, gyakran öszve-rakni, le- fektetni. 2) diu, saepe condere, reponere, servare: lange, oft aufhe ben, verwahren: sokáig, gyakran el- tenni, félre tenni. + Nausnice, f. v. Zausňíca. † nawaseti, 8el, Sím: v. nawádzať. nawasiť sa, il fa, im fa V. P. imp. was fa: saepe litigare, rixari, iurgare: lange, oft zanken, mit jemanden: sokáig, gyakran pörölni, pörölkedni. Usus. Ta fa dnes ( tú Déwtu nawasila. Hawadzać, á, m. provocator, stimulator, incitator, concitator, impulsor, inpulsor, instigator, sufflaminator, is, m. Anstifter, Reizer, Anreizer, Antreiber, Anheger: ingerlő, : kisztető. Syn. Sustač, pod. woSec, podwodnit, a mlúwać. boh. Nabadai, Pos Eiwać, postiwaček, Pčisti wać, Přistiwaček. nawadzaččin, a, e, adj. poss. stimulatricis: der Anstifterinn gehörig ingerlönié. boh. na badaččin, Ñawadzačka, i, f. provocatrix, stimulatrix, incitatrix, instigatrix, sufflaminatrix, cis, f. die Anstifterinn, Reize rinn, Anreizerinn, Antreiberinn, Anhegerinn: ingerlöné. boh. Nabadačka. nawadzačow, ά, é, adj. poss. stimulatoris: dem Anstifter ges hörig ingerlöé. boh. nabas daču et ůw. Nawadzactwí, á, n. v. Nawadzani. nawadzaní, á, é, part. const. ex nawadzať. boh. naweni. Nawadzáňí, ά, n. incitatio, stimulatio, instigatio, provocatio, subornatio, instimulatio, adhortatio, nis, f. das Anstiften, Anreißen, Anheßen: reá-ingerlés, kisztetés, unzolás, ösztökéllés, ösztönözés. Syn. Cawesení, Podweseni boh. Nabadáňí. nawádzať, al, ám V. I. imp. zag, nekoho (acc.) na ňećo, proti nekomu: incitare, concitare, instimulare, invitare, instigare, incedere insufflaminare anstiften, anreizen zu etwas, anhchen, wider jemand: ingerleni, ösztönözni, unzolni (unzolom), nogatni, vigatni, gerjeszteni, buzdítani, unszolni, kisztetni, ösztökélleni. Syn. nawest', pod west', nahustat. boh. naba dati, nabídnuti, nabízeti, postíwati. 2) subornare. submittere: anstiften heimlich einen wider jemand: valakit alat alattomban fel- lázítani. boh. nawáseti. Fláwal, u, m. Cylinder truncns inferior, cui alii volvendi superponuntur: ein von den zwei Stämmen, worauf man andere Stämme wälzet, um sie scheiden zu können. nawalani, á, é, part. const. ex seq nawálat, al, ám V. P. imp. lag, cum genit. multum sursum agere, volvere: viel hinauf wälzen, sokat fel-guritani. 2) advolvere anwälzen: hozzáhenyeríteni. 3) multum multa depsere, subigere: viel fnes ten sokat dagasztani. boh, nawáleži. II. rec. nawálať sa: diu, saepe volutari, volvi, volutare (volvere) se: fich lange, oft wälzen: sokáig, gyakran gurúlni. Syn. nagulat fa. 2) cum et sine genit. a) diu, saepe volutare voluere: lange, oft wälzen sokáig, gyakran gurítani. b) diu, saepe depsere, subigere: lange, oft Eneten: sokáig, gyakran dagasztani. boh. nawalet fe. hawalení, á, é, part. const. ex. nawalit. † nawáleti, lel, lím fut. v. nawálat. II. rec. newálet se, v. nawálat sa. nawalit, il, im V. P. imp nawal, v. nawálat 1. et 2. nawałował, lowal, lugem V. I. imp. lug, freq. ex nawálat. awara, i, f. quod per cocturam intumuit, aut adcrevit: was durch Kochen aufgeschwollen, oder zugewachsen ist: főzelék; a' mi a' füzés által fel-kel, fel-dagad. nawarení, á, é, part. constr. ex seq. boh. nawaten, nawa čení. nawarit, il, im V. P. imp. ncwat, cum gen. multum coquere, viel kochen, sokat fözni. Prov. Co fi si nawaril, 3ec: quod tibi tute intrivisti, exedendum tibi est: hast du dirs selbst gekocht, so iß auch aus: ha aprítottad, meg-is egyed. II. rec. nawariť sa: feruendo tumescere, intumescere, turgescere: durch Kochen oder Sieden aufschwellen: fözés által fel-kelni, fel- dagadni. 2) fervendo accrescere: durch Kochen zuwachsen: a' főzés által meg-nyölni, meg-szaporodni. 3) cum et sine genit. diu, saepe coquere, elixare: lange, oft kochen, sieden (neut.) sokáig, gyakran fözni, fözdegélni. nawačiti, il, im fut. v. na. warit. II. rec. nawačit se, v. na warit sa. nawarowani, á, é, p. c. ex seq. löné. nawazaćow, a, é, adj. poss. ha 4 ex na= nawážaní, á, é, p. c. wázat. Nawážaňí, á, n. Verb. ex eodem. v. Nawození. nawázat, sal, sem V. P. imp. nawaž, cum et sine accus. adligare, alligare; anbinden: bé-kötni, hozzá-kötni. Syn. nawazawať. 2) cum genit. multum illigare, alligare: viel aufbinden sokat bé-kötni, felkötni. 3) multum colligare, simul ligare: viel zusammenbinden sokat öszve-kötni. nawážať, al, ám V. I. imp. zag: v. nawozit. Náwazek, zku, m. alligatum frustum : ein angebundenes Stück: hozzá-kötött darab. nawážení, á, é, p. c. inclinatus, declinatus, a, um; propendens, tis; geneigt, gebogen: le-hajlott, le-görbültt, függö Syn. nadílení, 2) in copia ponderatus, a, um in der Menge abgewogen: böven mértt, mázsaltt. Nawažení, á, n. inclinatio, declinatio, incuruatio, nis, f. das Neigen: meg-hajlás, hajlítás. Syn. Tachileňí. nawážit, il, ím V. P. imp. nawáž, cum accus. inclinare,. inflectere neigen, meg-hajtani, hajlitani. Syn. nacilit, nawazował. 2) cum genit. mensura nihilominus accusativum exposcente: multum ponderare, pendere, ad libram exigere: viel abwiegen (abwägen): sokat mérui, máz sálni. Usus. Sto Centow So, Pi nawažil: sc. nawazowani, á, é, p. c. ex nawazowat. nawazowani, á, é, p. c. ex nawazował. nawazować, zowat, zugem V. I. imp. zug, freq. ex nawas zať. Prov. Rdo' hoģňe ́nawazuge, Sogne rozwazuge: qui abundanter ligat, abundanter soluit. Porta itineri longissima est: der viel einbindet, der löst viel auf: a' ki sokat köt, sokat old az. 2) hariolari: weissagen, jövendölni. nawazował, żowal, zugem V. 1. imp. zug, freq. ex nawi žiť. naweseni, á, é, p. c. in copia adductus, a, um in der Menge zugeführt, eingeführt: böven bé-vezettetett. 2) inductus, incitatus, instigatus, sufflaminatus, subornatus, a, um angestiftet: reá-vitt. Syn. 3wesení, poSweSení, boh. nos bádaní. Usus. Hawedení Swe. def subornatus testis: ange Stifteter Beuge: alattomban szerzett hamis bizonyság. Naweseňí, á, n. copiosa adductio, nis, f. häufige Zuführung, Einführung: böv bé-vezetés. 2) inductio, incitatio, instigatio, stimulatio, subornatio, nis, f. Anstiftung, Anhebung, Anreizung, Reizung, das Anstiften: reá-vivés, kisztetés, ingerlés. Syn. Podwesení, 3weseni. boh. Labádání. 3) introductio, manuductio, institutio, nis, f. Anführung, Unterricht, Unterweisung, Unters richtung, Anleitung, Einleitung: tanítás, oktatás, bé-vezetés. Usus. Naweseňí Práwa: institutiones juris: Unterricht zu den Rechten törvényben – való oktatás. |