Obrázky na stránke
PDF
ePub
[ocr errors]

gere 'et obscurare pativom fazékas mühely. Par. Pdp. decus. Quae per se recta sunt, Syn. Radlárské Robnica, 5rne ea nominibus alienis imposi čárna.

tis deprauare, et obtegere. kachlárow, a, e, adj. poss opiBachelní et ñí, á, é, adj. v. fícis fornacalis, figuli: dem kadlowi.

Ofenmacher (Hafner) gehårig, * Radla, i, f. v, Radel. kályha - tsinálóé, fazékasé.Syn. Radlár, a, m. opifex fornaca hrnčárow. 2) calefactoris , dem

lis, fornacarias, figulus, ol Beizer gehörig, kályha fütöé.
larius, i, m. der Öfenmacher, Syn. Eurićow, pecárow.
Rafnee: kályha - tsináló, fa- kadlárowání, á, n. v. kachlár-
zékas, fazék - gyártó. Par.Páp. stwi.
Syn. Senčár. 2) calefactor, is, Kaclárowat

towal,

tugem m. Heizer , kályha - fülö. Syn. V. I. imp. rug: v. fadlárit, Rurić , pecári boh. Ručič, kachlárski adu. fornacalium opiTopić.

ficum (figulorum ) more, nach tadlárčin, Qc e, adj. poss. for der Art des Ofenmachers (des

nacalis opificis (figuli) uxo Hafners ) hafnermäßig: kályharis, der Dfenmacherinn (Haf tsináló (fazékas) módon. Syn. merinn) gehörig, kályha -tsi hrnčáríti. 2) more calefactonálónée, fazékasnée. Syn.

rum, heizermaßg, nach der Art Srnčarčin. 2) calefactricis , der Heizer: kályha - fütök módder Heizerinn gehårig, kályha - gyára, kályha - fütő módon. fütönéé. Syn. kuričćin, pecár: Syn. kurički, pecáríti

čin,, boh. kučiććin, topiččin. taclárski , á'é, adj. fornacaRachláreňi, á, n. v. Radlárstwí. les opifices (figulos) adtinens, kadlárit, il, im, v. I. imp. figulinus, figlinus, a, um:

lar : fornacalem opificem (fi die Ofenmacher (Hafner) bea gulum ) esse, agere: ein Dfen treffend, kályha - tsinálókat macher ( Hafner ) feyn, das (fazékasokat ) illető, fazékasi. Ofenmacherhandwerk (die Haf. Syn. hrnčárstí. Rachlárské Renerei treiben: kályha -tsináló meslo: v. Faclárstwí 1 Nro. 2) (fazékas) mesterséget üzni. ad calefactores pertinens, die Syn. hrniárit. 2) calefactorem Heizer betreffend, kályha - füagere, esse: ein Heizer fern , töket illető. Syn. kurički, kályha, fülönek lenni. Syn.

pecárskí. pecárít.

Kachlárstwi, á, n. figlina , ae ,
Radlárta, i, f. uxor opificis f. figlinum, i, n. opificium

fornacalis (figuli) die Dfen fornacale (figlinum) das Ofen-
madherinn, Hafnerinn: kályha macherhandwerf, Hafnerhand-
tsinálóné, fazékasné, fazékas werk : kályha - tsináló mester-
felesége. Syn. Senčárka. 2) ség, fazékas - mü. Par. Páp:
calefactrix, icis, f. die Heis

Syn. 5rnčárstwi , kachlárské
zerinn, kályha - fütöné. Syn. (Hrnčárské) Remeflo. 2) con-
Rurička, Pecárka, boh, Ručiča ditio (servitium) cale factoris,
ta , Topička.

der Heizersdienst, (stand) die Rachlárňa, i, f. officina forna

Heizersstelle: kályha - fütö szolcalis (fornacaria, figlina) des

gálát, kályha - füléssel – való Ofenmachers (Hafners) Werts élelem. Syn. Ruričtwí, Pecars stätte, kályha - tsináló mühely, stwí, boh. Ručičtwi, Topičtwi.

R&

[ocr errors][merged small]

Kadristo, , n. contemt. et kachlowí, á, é, adj. fornacalis, * tachowisti, á, é, adj. v. seq.

fornacarius, a, um: zum Da kadelni ( - ří) peçni, pecowi:

Nachter el, fa pl. mekúreni: samotní, medzi lusi nedo. fornax, cis, f. pro calefactia

Bici: homo umbraticus, ein one: der Ofen, zum heijen: Mensch, der nicht in die große kályha, füteni - való. Syn. Welt tritt: kályha - mellett Pec, boh. Ramna. Drewem üllö (magános életet szerető) Rachle Kúriť, boh. Dříwim w ember, Radelní Rotel : cucuRamned topiti: calefacere for ma fornacalis, ahenuin fornacem ligno , den Ofen heizen nacale : Ofenblase, kályha mit Holze, fával fűteni a' kály katlan. Radlowi Rutač, neb bát. Tropice. Pri Radlad (za ., Ožec : rutabulam (rutrum) Radplami (pri Peci, z& Pecu) fornacale, contus fornacalis: felet, i. e, medzi Ludi neist, die Ofenkradcy Ofenstange : doma reset: in umbra vivere: asag Par. Páp. kályha-a-. privatam vitam ducere: hin

zsag Rahlowá Díra (Déra) tern (hinterm Ofen stecken (fi j.e. teluste: os fornacis, das Ben) i. e. nidat in die große Ofenloch, kályha szája. Rad Welt treten : kályha mellett lowi Maz: lutum fornacale, . (meget) ülni, magános életet Dfenlehin, kályha tapasz. Rach. viselni, emberek között ma lowe Lawica : scamnum ( segát nem mutatni; világba dile) fornacale, die Ofenbank, rem avalkozni. Pri Radlade kályha - pad. Radlowa Lopat(pri Peci) vždi resi: a) i.e. ta: batislum fornacale , die nič nerobí: homo otiosus,

Ofenschaufel, kályha - lapitzka piger, deses: nachläßiger (com

(lapotzka). Radłowá Rúra, meder) Menids, kályha (ke

neb Trúba: fistula fornacalis mentze) paj- társ, lomha em

die Ofenröhre, kályha tsiv. Kas ber. b) i. é. medzi Luši neis,

dlow. Sabza: fuligo forná8e: homo umbratilis (um

calis, der Ofenrus, kályha braticus) der hinterm Ofen

korom. Radlowe Dwerčeki, fteckt, magános életet viselő,

Dwerti: ianua fornacalis, die nem világra való : v. Pec. Rachliček, iku, m. dem. ex

Ofenthüre, kályha - ajtó. Raz

dlowé Willi : furca fornaRadlički, ček, f. pl. fornacula ,

calis, die Ofengabel, kályha

vella (villa), ae, f. parva fornax: daš + Radna, i, f. v. Račica. Defchen, Steiner Ofen: kály- + kadni, adj. omn. gen. v. hátska, kis kályha. boh. Ra

tačici... Radlit, u, m. dem. ex Rachel.

t Radnicka, i, f. dem. v. Ra.

čička. Radlifta , set , n. pl. contemt. kadowi, á, e, adj. Prásek : : et exagger. ex Racle.

contra tussim equinam pulvis, exagger. ex Rachel.

Steichpulver, Hustenpulver: keh

ellen - való por €; ad' fornacem pertinens, tacowití

pertinens, tachowití, á, é, adj. Ron:

tussiculosus equus, a, fen gehörig, den Ofen betreffend:

Peichig, hasten habend, hustend, keichend, g. B. Pferd: kehes, . Aliud est dicawiční, foi plawi.

Ra

Radlik.

minta.

um:

kályhai, kályhához - való. Syn. Usus, Radlowi tlowek, i. e.

[ocr errors]

Radowitoft, i, f. v. Rad. Entenhund, katsa-kutya. Račici
Račica, i, f. anas, atis, f. Varr Zelenec: v. tačicřit 1. et 2.

die Ente, Aente : kátsa , rétzé, Nris. Račicá Barina (Raluža)
vulg. Račena, boh. Rachna, lacuna (palus ) anataria , Ens
Račice. - Kačica diwoká: anas tenpfuhl, kátsa-motsár, rétze-tó.
fera ( sylvestris) Anas Boschas + kačiči, adj omn. gen. idem
Linn. wilde Ente, vad kátsa, 2 Nro.
vad rétze. Račica Siwoká les Račičta, i. f. dem. anaticula ,
tela zwisoka, Kubag, sobtí ae, f. Cic. das Entchen, dents
Strelec , strelil geg do Bota. chen, kleine Ente: kátsátska,
Odstrelil geg Kridlo, i prawu kis kátsa. Syn.Račka, vulg. Ra.
Tožičku: horko zaplaťala , čenka, boh. Radnička, Kačka.
fedla na' Wošičku. Mili Račicnit, u, m. Zelina: Spos
mocní Bože! us rem Solétala: tičet. lemna minor. Linn. Ens
un rem moge milé Deti sodo. tengrün, Entengrüße, Entens
wala, moge drobné Deti na

linse, Wasserlinse : vizi lentse.
Ramenci resá, kalnu wodu Syn. wodná Rafa, kačaci Zes
pigú, Srobní Písek ge8a.) lenec. 2) v. manna.
Domácá talica: anas domesticá Račin, a, e, adj. poss. Catha-
Linn. jahme Ente, Zahmente: rinae, der Stäthe gehörig, ka-
házi kåtsa, szeléd rélze, woo taliné. Syn. Kačeñin , vulg.

dná černá Račica : v. Rrebar. Ratin, Raticin, Ratusin, Ralita, ata, n. dem. Plur. nom. Ratrusin, boh. Káčin. ata, gen. cat: v. Rača (ata) † táčin, a, o, adj.

poss.

idem. of Račice, f. v. Račica. Racir, a, m. haereticus, i, m. tačici, á, é, adj. ex anate, der Keßer, Irrgläubiger : eretanatinus, a, um: von Enten, nek. Syn, Ostrženec

08. kátsából – való. Syn. kačaci wrženec, wiwrženec: Prov. boh. Kacni. Račici Zob: ro I tacir gest twoy Bližní: haestrum analinum, Enten schna. reticus quoque est proximus bel, kátsának az orra, katsa – tuus, auch der Jrrglaubiger ist orr. Račicá Foba: pes anati dein Mitmensch, ereinek - is fenus, Entenfuß, kålsa - láb. lebarátod. Račice kridlo: ala anatina, + Racit, e, m. idem. Entenflügel, katsaszárny, kae tacirčin, a, e, adj. poss haerečicé (boh. Kacní) maío: Y.

ticae, der Sieberinn gehörig, eretRačacina. Račicé perí: penna

nek személyé. Syn. odtržňi. (pluma) anatina, Entenfeder, čin, odwrznicin, wiwrzňičin. kåtsa toll. Račice wagce: Racirek, rta, m. dem. ex Racir. ovum anatinum, Entenei, ká- + Račírek, 'rka, m. dem. V. tsa - tojás. Račice Ścasti : for Káčerek. tuna anatina Plaut. 2) anates Racirka, i, f. haeretica, ae,

f. adtinens, anatarius, a, um: Steperinn

eretnek személy. die Enten betreffend, kátsákat

Syn. Odtržnica, Wiwržnică, illető. boh. Kačičí. Orel kačici: Ödwržnica. aquila anataria (i. e. perse- Racička, i, f. idem. quens anates ) Plin. H. n. facírow, a, e, adj. poss. haeFalco Haliaetos Linn. Ens retici, dem Keßer gehörig, erettenadler, Entenstoßer: kátsa - sas. neké.' Syn. odtržencow, o$. Račici per canis anatarius, wržencow, wiwržencow.

[ocr errors]

Ras, 8e, f. cadus, i, m. Plaut.

Virg. Hor. lacus, us, f. Liv. Stände Tonne, ein großes Faß, stu, & 3 wrelég kasi (newide musto , et lacu fervida Radečka, i, f. dem. cadulus, telen (mustós, még jól ki nem

kacirsti adı, haeretice, feßerisch,

forrtt) beszéd.

Aliud est eretnekül. Syn. pokacirsti.

Wandta. 2) mira tekúcich Eacítítí, á, é, adj. haereticus, Weci: cadus, i, m. Rhen. a, um: feßerisch, eretneki.

Fann. mensura 12 congios Racirsté Rniža: haeresiarcha, (seu 72 sextarios ) continens : Keberfürst, eretnek feje.

ein gewisses Maß flüssiger Dinge, kaciriti, á, é, adj. idem.

bor mérő veder. boh. Tuna. Racirstwi, ., n. haeresis, is,

3) Raš Zlata, boh. Tuna secta , ae, f. dogma haereti zlatá: centum millia auri, cum; Keßerei, eretnekség, ha eine Tonne Goldes, d: i. huns mis (tévelygö, hit ellen-való) dert tausend : tonna arany, az tanítás. Syn. Blúdwe wire.

az. száz ezer. + Racititwi, n. idem.

Radár, a, m, v. Bednár. Kacirstwo, &, n. collect. hae- Eadárčin, a, e, adj. poss. V. retici, die Rebern, eretnekek.

beonárčin. + Raciéstwo, å, n. idem.

Radárka, i, f. v. Bednárka.' Račka, i, f. dem. et Ráča: v. kasárow, a, e, adj. poss. V.

Račenka. 2) v. Račica, et bednárow. Račička. 3) vulg. v. Śčica. * kačkaní, á, é, p. c. v. Kačs

kadárstí, á, é, adj. v. bes

Snársti. towani.

Radárstwí, á, n. v. Bednárstwí. Račtáří, á, n. v. Račkowáří. Fase? adu. qua? wo, woher , * fačtat, al, ám V. 1. imp.

wohin? wodurch? merre, mellyag: v. tačkowat.

felé? Par. Pdp. vulg. Eadel, boh. East, túdi. Usus. Rase

len domow dosis? (boh. ka. n. V. Rwas di pať modif domů.) quá so* faltował , towal, kugem V.

les ire (venire ) domum ? wo

pflegst du dem nach Hause zu 1. imp. kug: v. kwákat 3 Nro.

gehen? merre jársz (szoktál járni) haza? Raše pogsef? qua ibis ? wo gehst du denn hin?

merre (hová) mégy? Par. m. sinum, semicupium, la

Páp. Rase ale sa tam i8e ? qua itur illuc? wo geht man denn hin? merre járnak (mennek) oda? Kewím, tase ? nescio, qua? ich weiß nicht, wo? nem tudom, merre (mellyfelé)? može blúdiť, kaše

(ra mu) chce: licet illi vagaSyn. Lagtra, Zbar, buh. Gbel,

ri, qua velit Cic. er fann hes
rumstreichen, wo er nur will:
ott járhat, a' hol akar. Par.
Páp. Prou. Temí, t$e f
konopi : v. konopa.
laculus, sinusculus, i, m.
kleiner Ständer, kleine Stana
de: kádatska , dézsátska. Syni

La

* tačkowani, á, é, p. c.

kwakani. Račkování, á, táni, 3 Nro.

[ocr errors]

Vitruv. Ovid. Cic. amphora, orca , tina , ae,

f. sinus , us , brum (vinarium, aquarium) i, n. der Ständer, Bober, die oder jedes größere Gefäß zur Aufhebung flüffiger Dinge, bez fonders des Weins, vulg. Boding: kád, szőlő nyomě dézsa. Ruf, låt, Tuna. Reč z Miuwarená, neporásné) oratio Cic, ungereimteß ( noch junges, nicht verbrausetes) Reden: hely

gegtrička, Sbarčeť, Žbarek, ra: fumatio , fumigatio ,. fumi Žbariť, boh. Gbeličak, Gbelit, eruplio: das Rauchen, Rauchges. Tunka.

ben: füstölgés. Sýn. Rúrení, * Radečka, i, f. idem.

+ Radeč, e, f. Usit, in plur.. Radečkár, a, m. V. Bednár. kadeře , gen. Seť: v. Ručera. kadečí árčin, a, e, adj. poss. * kadeřawé adu. v. kučerawe. v. beonárčin.

* Radečawec ,. wce, m. pagus Radečkárka, i, f. v. Bednárka. bohemicus, ein Dorf. in Bunja Kadečkárow, a, e, adj. poss. V.

lauer Kreise, tseh - falu. bednárow.

+ Radečawek, wką, m. v. Rus kadečkárstí, é, é, adj. v. bed čeraweç 1. Nro. nárstí.

+ Radečáwéni , n.

ex RadečaRadečkárstwi, á, n. V. Beda weti: v. Ručeraweni 1 Nro. nárstwi.

2) ex kaseřawiti: v. Kučečeři. kasekolweť adu. quacunque, t. kadečaw'eti, w'el, wím: v.

quaqua , quaquaversum (-sus) kučerawet. wo nur, woher nur ; wohin nur, + kadečawinić, é, adj. v.. kuallenthalben hin: akár merre, čerawi. valamelly - felé. Par. Páp. + kadeřawiti, il, ím: v. kuies Syn. kašežkolwek, bárf (chos rawit , kučeriť. tar, trebar) kase, vulg. ka- + Radečawřík , &, m. v. RuSelkolweť, 'boh. kadifoli , ku čerawřit. Sikoli. Usus. tasekolweť i8e, Radečawost, i, f. v. Ručes dosí: quacunque iter facit tawoft. Cic. proficiscitur, ambulat: + Radeče, gen. Seč, f. pl. v.. wo er nur hin weißt, geht : va Ručera. lamelly - felé mégyen. Par. + Radečení, n. v. Kučereñí. Páp. fasekolwek (kSekolwek) + kasečiti, il, im: v. kučeriť. Ta Sotkne : qua qua tangit, KaSežkolwer adu. v. KaSekolwet.

wo er nur hin greift, valamit ér. + tadi adu. v. kade. * Easel ? adu. v. Kase.

Radidelko, &, n. dem, et Ras * ka8e[Folwek adu. v. kase Sidlo. 2) v. Rašidelnička. Kolwek.

Ra8iSelnica, i, f. thuribulum ka8ení, á, é, p. c. suffitus, (tur.) Liv. thymialerium ,

suffumigatus, a, um: geräu i, n. 'acerra Cic. Virg. ae, chert, beräuchert : füstöltt, fü f. das Weihrauchfaß Weihrauchstöltetet, ki- füstöltetett. Syn. gefüfi , Rauchfak, Räucherfaß ; wikadení, zakaseni , boh. die Rauchpfanne, Weihrauchkúřen.

pfanne: Geschirr, wo Weihrauch Rasení, á, n. sussitus, us,

angezündet wird : temjénező suslimentum, i, n. sulitio, Par. Páp. füstölö. Syn. Ras suffumigatio, nis, f. das Räll Sisto, Ruristo, RasiteSelnis chern, Beräuchern, des Geruchs ca, boh. Rasistnice, Rasiwegen: füstölés, szag - tétel, tesíñice , Ručislo. ki - füstölés. Syn. Wikaseni, Rasidelňičia, i, f. dem. acerZakaseñí, boh. Rúrení. 2) rula , ae, f. parvum

thuribufumificatio, suffumigatio, fu lum: ein Rauchfäßchen kleine mo oppletio: das Rauchmachen,

Rauchpfanne : temjénezötske. Räuchern, Beräuchern : füstö Syn. Rssidelko, Raditesela lés. 3) nom. Verb. ex fasif nička.

Ra.

m.

« PredošláPokračovať »