ist hat vom Dache.geträufelt, most az eszterháról tsepegett. 2) act. stillare, guttam fundere (dare): einen Tropfen gießen (geben), tröpfeln, träufeln, träufen, tropfen: tseppenteni, egy tsepet tölteni (adni). Syn. gednu kaptu dak. Usus. Rapňi mi s tebo Wina: stilles mihi de illo vino, gieb mir einen Tropfen von dem Wein: tseppents ide (adgyál ide egy tsepet) abból a borból. Syn. klapnút, krapnút, vulg. Ewapnúť. v. taptat.

Eapnutí, á, é, p. c. stillatus,

a, um: getröpfelt, tsepegett, tsepegtetett. 2) stillatus, instillatas, in quantitate guttae fusus (datus): geträufelt tseppentett, tseppentetett. Syn. Flapnutí Frapnutí, vulg. Ewapnutí. v. kapkaní, Rapnutí, á, n. stillatio unica, das einzige Tröpfeln, egyszeri tsepegés. Syn. Rlapnutí, Rrapnutí, vulg. Rwapnutí. 2) stillatio, instillatio unica, guttae unins fusio (datio) Tropsgießung, einmathiges Trdpfeln: tseppentés. Rapper, u, m. v. Rapar. Rappara, i. f. v. Rapara. Eapparowi, á, é, adj. v. ta parowi.

+ Rapr, a, m. v. Raper.

Raprasi, n. v. seq. Raprási, á, n. 3elina. filix, cis, f. Colum. Virg. Polypodium filix mas Linn. Farn, Farnfraut: ördög bordája (ördög-borda) fü. Par. Páp. Kapradňí, á, é, adj. filicatus,

a, um Cic. mit Farnkraut ge= schmückt, i. e. worauf die Figur der Farnkraut blätter eingegraben find: perjes, perje - szabásu, ördög-borda, leveleinek formára -ki-tzifrázott.

Raprál, a, m. decurio, nis, m. Varr. Veget. Corporalis, is, m. Corporal, Rottmeister, ein Officier, der eine Decurie (Anzahl von zehn Personen) commandirt: káprály, tizedes. Syn. wogeniti Desátník, boh. Rotmistr.

Eaprálčin, a, e, adj. poss. corporalis (decurionis) uxoris, der Corporalinn gehörig, káprálynéé káprály feleségéé. Syn. Sefátnicčin.

Rapráleňi, á, n. v. Raprálstwi. Kaprálič, il, ím V. I. imp.

pral: corporalem (decurio'nem) esse, agere: ein Corpo ral feyn, kaprálykodni, káprálynak lenni.

Ráprálka, i, f. uxor decurionis (corporalis), die Corpora= linn, Corporalsfrau: káprályné, káprály felesége. Syn. wogenstá Desatnička. 2) Raprálská palica: baculus corporalis (decurionis), der Corporalsstock, káprály - páltza. Dobre ho wis čistili f Raprálkú. káprálow, a, e, adj. poss. decurionis, corporalis: dem Cor poral gehörig, káprályé. Raprálowání, á, n. v. Raprálstwi.

Kaprálowat, lowal, lugem V. I. imp. lug v. tapráliť. Eapráliti adu. corporalis (decurionis) more, corporalistice, decurionistice: corporalisch, corporalmäßig káprályossan káprály - módon. Syn. pokaprácti

Kaprálski, á, é, adj. corporalem (decurionem) concernens, corporalisticus, decurionalisticus, a, um: corporalisch, den Corporal betreffend: káprályi, káprályt illető, káprályhoz való. Raprálská Pas lica: v. Raprálta 2 Nro. Raprálstwi, á, n. decurionatus

Plin. Ep. corporalatus, us, m. Corporalschaft, Amt eines Corporals: káprályság, káprálykodás. Syn. wogenité Desatnictwí.

Rapríček, čta, m. dem. ex Raprít.

m. dem. ex

† Rapříček, čka, m. Rapřík. Raprít, a, m. dem. ex Raper : carpiunculus, i, m. carpio parvus: ein kleiner Karpfen, das Karpfenchen: pontyka, pontyotska, kis ponty.

† Rapřík, a, m. dem. ex Rapt: idem.

Raprla, i, f. Plur. nom.
Raprle, gen. rli: v. Rapar,
Rapara.

* kaprlowi, á, é, adj. v. ta parowi.

Raprna, i, f.v. Rapar, Rapara. Raprnka, i, f. dem. idem. kaprnkowi, á, é, adj. v. taparowi. kaprnowi, á, é, adj. idem. taprow, a, e, adj. poss. carpionis, dem Karpfen gehörig, pontyé, potykáé. tapromi, á, é, adj. ex carpione, von (aus) Karpfen, pontyi, pontyból (potykából)való. Raprowé maso: v. Raprowing. 2) carpiones concernens, die Karpfen betreffend, dahin gehörig pontyokhoz -való. Raprowi Ribnit: carpionum piscina, Karpfenteich ponty-halas tó. Raprowa Barta: carpionum arcula (receptaculum), der Karpfenhälter, ponty- bárka. Raprowé Tre ní: fetura, carpionum, Karpfenbrut, pontyoknak vívások. Raprowina, i, f. caro carpio

nis, das Karpfenfleisch, pontyhús, potyka - hús. Syn. Raz prowé maso, vulg. Raprina. Rapfa, i. f. bulga Lucil. mantica Horat. pera Martial.

sarcina Caes. ae, f. culeus (sacculus) sarcinarius, vidulus, i, m. Plaut. canistrum Cic. Virg. Ovid. canisterium, i, n. canister, tri, m. Pallad, der Ranzen, Tragreff, Queersack, Reisebündel, die Mosche: tarisznya, burdó, kóbor, Par. Pap. turba, gyalogok háti turbája. Syn. Tanistra, vulg. Sanistra, boh. Rabele, mosna. 2) ascopera Suet. bulga, pera, vidulus: die Tasche zur Reise, der Wad= sack, Watsack, Beütel: tarsoly, táska bör- táska, kóldús táska, töszü, tüsző. Syn. Tanisterka, Tarsula, Taska, Tobolka, vul. Sanisterka, boh. Tlumok Wak. Usus. Furmánská Rapfa, pera aurigaria, Fuhrmannstasche, kotsis (útazó) táska. Lowecká Rapsa, pera venatoria, ascopera: Wadsack, Watsack, Weid= fack, Wetscher, die Waidtasche: vadász - tarsoly. Sedlowa Rapfa, i. e. Wisát: hyppopera, pera sellaris ( ephipialis ); Satteltasche, Reuttasche: nyereg-tüsző (tarsoly). Prov. Casa Rapsa uboha, wsecko bere, čo kdo dá: mendici pera omnia suscipit. Mendicorum loculi sunt semper inanes (vacui): die Bettelsäcke haben keinen Boden, sind immer leer: a' Kóldús táskája mindétig üres. Soha sem elég a' káldúsnak. Soha sem telik meg, a' kóldús táskája. Soha nem elég a kóldúsnak. 3) boh. v. Waček.

Rapsár, a, m. canistrarius, perarius, vidularius, i, canistrorum opifex vel quaestor (negotiator): Moschenmacher Moschenhändler, Ranzenmacher, Ranzenhändler; der die Moschen (Ranzen) macht oder verkauft :

ta

tarisznya - varró (szabó, tsináló), vagy áros. Syn. Ta niftrár, vulg. Saňistrár, boh, Rabelát. 2) canistratus, canistrum gestans (gerens); Moschenträger, Ranzenträger, der die Mosche, trägt: tarisznyahordozó, 3) ascoperarius, perarius, vidularius; ascoperarum opifex vel negotiator: der Taschenmacher, Watsäckma= cher, Watsäckhändler, der die Watsäcke verfertigt oder verkauft: tüsző (tarsoly) szabó, vagy áros boh. Wačkáť.

Rapfát, e, m. v. Wačkár, Me. sečnik.

kapsárčin, a, e, adj. poss. canistrariae, der Moschenmacherinn oder Moschenhändlerinn ge= hörig, tarisznya varrónéé vagy árosnéé. Syn. taňistrár čin, vulg. fanistrátčin, boh. kabelátčin. Rapsárka, i, f. canistraria, ae, f. canistrarii uxor: Moschenmacherinn, Moschenhändlerinn, Ranzenmacherinn, Ranzenhändlerinn : tarisznya varróné. Syn. Tanistrárká, vulg. Sanistrárka, boh. Rabelárka. 2) ascoperaria, peraria, vidularia. ae, f. die Taschenmacherinn, Taschenhändlerinn, welhe der Watsäcke verfertigt, oder verkauft: társoly, (táska, tüsző) szabóné, vagy árosné. boh. Wačkářka.

+ Rapsátta, i, f. v. Wačkárka, Mesečnička. kapsárow, a, e, adj. poss. canistrarii opificis vel negotiatoris, dem Moschenmacher oder Moschenhändler gehörig, tarisznya-varróé vagy árosé. Syn. Rańistrárow, vulg. taňiftrárow, boh. tabelařů et uw. 2) ascoperarii, dem Taschens macher oder Taschenhändler gehörig, tarsoly (táska, tüsző)

szabóé, vagy árosé. boh. wat tárů et ůw.

Rapsička, i, f. dem. canistellum Symmach. canistrellum, canisteriolum, i, n. eine kleine Mosche, ein kleiner Ranzen, das Ränzlein: kóborotska Par. Páp. tarisznyátska, burdót ka, turbátska. Syn. Tanisterka, Tanisterečka, vulg. Sanisterečka, Sanisterka

boh. Rabelka, Rabelička. 2
perula Senec. bulgula, ae, f.
sacculus, saccellus, i, m.
das Täschchen Watsäckchen,
Watsäcklein, Säckchen: tarsoly-
ka, táskátska, tüszötske. Syn.
Taňisterečka, boh. Waček. 3)
capsula, ae, f. Catull. das
Kästchen, Kistchen, Kapsel: pik-
sitske. Syn. Pitslička.
Rapucia, i, f. v. Capecka
Rňezká.

m.

Rapucín, a, m. Reholňít: Capucinus i, m. ein Capuciner (Mönch), Kaputzinus. Rapucínček, a, et nečka, dem. ex Rapucínek. kapucínčekow, a, e, adj. poss. ex praec. v. tapucínow. Rapucínek, nka, m. dem. ex Rapucín.

kapucínkow, a, e, adj. poss. ex praec. v. seq. kapucínow, a, e, adj. poss. monachi. capucini, dem Kapuziner (Cap.) gehörig, kaputzinusé. Syn. kapucínčekow, tapucínkow.

kapucínsti adu. capucinice, capucinorum more: kapuzinisch, kaputzinus módon. Syn. po tapucínfti.

kapucínstí, á, é, adj. capucinos concernens, capucinicus, a, um: kapuzinisch, die Kapus ziner betreffend: kaputzinusi kaputzinus szerzetbéli, kaputzinusokat illető. Rapucínská Rehola: Ordo Capucinorum,

Kapuziner Orden, Kaputzinusok szerzete, kaputzinus szerzet. Syn. Kapucinstwi. Rapucínstwi, á, n. capucinismus, i, m. das Kapuzinermönchthum, kaputzinusság.

Rapúcium, u, m. v. Rapa. 2) v. Rnezká Čápečka. Kapún, a, m. v. Ropún. † Rapúnek, nka, m. v. Ropúnek.

† kapúnowi, á, é, adj. v. topúnowi.

*Rapus, a, m. v. Dwerár. * kapusčin, a, o, adj. poss. v. dwerárčin.

* Rapusta, i, f. v. Dwerárka. * kapusní, á, é, adj. v. tas pustní.

* Rapusnica, i, f. v. Rapust

nica.

* Rapusňíček, čťu, m. v. Rapustníček.

* Rapusník, u, m. v. Rapustňíť. * kapusow, a, o, adj. poss.

v. dwerάrow. Rapusta, i, f. brassica Cic. ae,

f. caulis Cic. is, m. in usu communi, caules, ium, m. pl. Brassica oleracea Linn. olus, eris, n. das Kraut, Küchenkraut, der Kohl: káposzta Par. Páp. boh. etiam. Zeli. Usus. Bílá Rapusta: brassica alba. weiFes Kraut, fejér káposzta. Cerwená Rapusta: brassica cumana (levis), rothes Kraut, veres (vörös) káposzta. glawičkowá (hlawatá) Ra= pufta: brassica capitata, Happelkraut, Kopfkraut, Kopfkohl: fejes káposzta. Riseld Rapusta : olus acidum, caules acidi:Cauerfraut, savanyú káposzta..Rwetowa (rúžowá) Rapusta. v. Rartifiol. morská Rapusta. brassica marina, Meerkraut, tengeri káposzta. Planá bílá Rapusta (boh. plané Zeli): lampsana Cels. lapsana Varr.

ae, f. Brassiva Campestris Linn. weißer wilder Kohl: erdei fok-hagyma. Par. Pap.Stadká hlawičkowá Rapusta: dulcis brassica capitata, füßes Happelkraut, édes fejes káposzta. Strapatá (čipkowatá, kučerawá) Rapusta, i. e. Strapačka (boh. kaserawe Zeli): brassica apiana (crispa, sabellica): Krauskohl, tsipkés (édes fodor) káposzta. Wlaská Rapufta: v. Rel. Ze= hriwand (wickrát ohriwaná) Rapusta: crambe repetita Juvenal. wieder aufgewärmter Kohl, sprichwörtlich von öfterer Wie= derholung einer Sache: melegített káposzta; gyakran emlegetett dolog. Rapustu dro= biť (rezať), nakladať (nalsžit), tlačiť, kwasit, warit: olus scindere (secare), condire, premere, inacidare (fermentare), coquere : Kraut schneiden (schaben) einmachen, treten, einsauern, kochen: káposztát gyalului, bétsinálni, gyúrni, savanyítani, füzni. boh. Zeli krúžiti (krúhaťi), nakládati (naložiti), etc. wariti. Proù. Nedalbi za to Tanir Rapusti 3 Masem: nulla cantillat avis, quando esurit. Discum, quam Philosophum audire mavult: er möchte lieber effen, als discouriren. Ihm wär's lieber ein Teller voll Kraut, als ein philosophischer discours : nem adná ö most azon egy tál káposztás húst. Par. Pap. Roo ge Rapustu, zaslúži Sla= ninu (Slaninku) carnibus est dignus, qui bene mandit olus: wer Kraut ist, darf ei= nen Speck auch effen: a' ki káposztát eszik, húst (szalonnát) is ehetik. 2) boh. v. Rel. Rapustička, i, f. dem. ex Ra pustka, brassicula, ae, f. olu

scum,