Klopotní, á, é, adj. v. clopotní. Klopotnost, í, f. v. Chlopotnost'. Elopouchi, á, é, adj. v. tlepouchi. * Alska, i, f. v. Klúzačka. * Riskačka, i, f. idem. * Riskáňí, á, n. v, Rlúzáňí. * Xlskať, al, ám, V. I. imp. ag: v. klúzat. II. rec. rustat sa, v. klúzať sa. * Riskáwáňí, ¿, n. v. Rluzáwání. * tiskáwat, al, ám, v. kluzáwat. II. rec. Elskáwať sa, v. kluzáwať sa. * Elskawe adv. v. kluzko. * Elskawi, á, é, adj. v. Eluzří. * Riskawost', i, f. v. Rluzkost. * tisti, á, é, adj. v. kluzťí. *Elto adv. v. tluzko. * Alskost', i, f. v. Kluzkost'. Klub, u, m. coxa, ae, f. COxendix, icis, f. die Hüfte, tsipö. Syn. Rib, vulg. Ribo,Rlubo, boh. Ričel, Ričla. 2) v. Rlubná Rost'. Rlub, u, m. artus, us, m. articulus, i, m. das Gelenk, iz, tag. Syn. Prehib, Prihba, ud. Plur. Nom. Rlúbi, gen. bow: articuli, artus: die Gelenke, Gliedermaßen, Glieder: izek, tagok. Syn. Pribbi, Údi, Spogení usow. Elubani, á, é, p. c. v. Elutí. † klubáňí, n. v. Hlučí. klubati, al, ám: v. tluť. II. rec. klubat fe: v. kluť sa. † Alubáwáňí, n. v. Rľuwáňí. + klubáwati, al, ám, v. kluwat. II. rec. klubawat se: v. kluwat fá. Klubček, bečku, m. dem. ex Rlubet. Klúbček, bečku, m. dem. ex Rlubet. Klubečko, u, n. dem. ex Rlub. to: glumulus, i, m. ein flei ner Knäuel, z. B. Zwirn: gombolyagotska, kis gombolyag. Syn. Ribečko, boh. Rlubičko. Rlubek, bku, m. dem. ex Rlub : idem. Rlubek, bku, m, dem. ex Rlúb: idem. † Rlubičko, á, n. v. Klubečko. Klubko, a', n. glomus, i, m: Hor. et eris, n. Plin. H. N. Lucret. glomeramen, inis, n. Lucr. der Knäuel, z. B. 3wirn: gombalyag. Syn. Ribto. Niti (Cwerni) na Rlub. to zwigat, i. e. klubkował: filum conglomerare, Garn winden, aufwinden: gombolyagba tekerni a' fonalat. Par. Páp. Prov. Po iti klubka dogSef: vestigiis ferae ad eius devenitur cubile, man findet das Wildprät, wenn man seiner nachfpeht: a' vad nyoma mutattya a' barlangját. Po Rlubtách: conglobatim, knäuelweise, gombolyagonként. klubkowani, á, é, p. c. v. zwi ganí. 4 Rlubkowání, á, n. v. 3wígáňí. klubkowat, kowal, kugem, V. I. imp. tug: v. zwigat. klubkowi, á, é, adj. globosus, glomerosus Colum rotundus a, um: rund, gombolyagos, gömbölyeg, gömbölyéttetett. Syn. okruhli, klubkowati. Elubní, á, é, adj. coxeus, coxendiceus, ischiacus; ischiadicus, a, um: Hüft-, tsipös. Syn. Elbní, Elbowí, klubo= wi, čreslowi. boh. tičelní, Rlubná (boh. kičelní) Rost': oscoxae, das Hüftbein, der Hüftknochen: tsipö tsont. Rlubná Bolest' (emoc): v. Rlubnica. klubni, á, é, adj. articulos (ar tus) adtinens, articularis, e: die Gelenke betreffend, izes, tagos, izeket (tagokat) illető. Syn préhibwi, prihbowí, údo. wi, údní, boh. řičeľňí. Usus. Rlúbná йemoc, i. e. suché Lús pání, Lánka, boh. Dna: arthritis, artuum dolor: die Gicht, Gliederkranheit, Gliederweh, Gliedersucht: köszvény. Rlúbná Wodnačka (Wodnatelka, Wodnatost'): axungia articulorum, liquor articularis, serosus humor: das Gliedwasser, derGelenksaft: vizi korság. Rlúb. ná Zelina: v. Cistec wetsi. klúbňí, adj. omn. gen. idem. Rlubnica, i, f. ischias, malum ischiadicum, dolor ischiadicus: Hüftweh, tsipö- fájás, tsipőnek fájdalma. Syn. Rib, nica, boh. Ričelnice. + Rlubo, &, n. v. Rlub. klubowi, á, é, adj. v. klubní. Klúč, e, m. clavis, is, f. der. Schlüssel, kults, kúts, boh. Ruit. Prov. Rlučem Drewo kálat, a Sekerú Dwere otwa= rat: clave findere ligna, et securi fores aperire Plaut. Rem praepostere gerere: um gekehrter Weise die Sache brauchen, viszszára (rendetlenül) valamivel élni. Klučár, a, m. condus promus, claviger, i, m. dispensator, is, m. Curator triclinii: Speisemeister, Beschließer, Ausgeber, Haushalter in der Wirthschaft, Kuchelmeister, Schafer: kultsár, kútsár, sáfár. Syn. Alúčňít, Šafár, Romorník, Sklepňíť. 2) clavicularius, i, m. der Schlüsselbewahrer, kultstartó (örző.) Syn. Klúčowi Opatrownit. boh. Rlíčník. klučárčin, a, e, adj. poss. clavigerae, condae promae, dispensatricis der Beschließerinn gehörig, kultsarnéé. Syn. tlúč ničin, boh. klíčňičin. Klučáreňí, á, n. v. Rlučárstwí. klučárít, il, ím, V. I. imp. car; clavigerum agere (esse), clavigerare, clavigeri (condi promi, dispensatoris (officio fungi: ein Beschließer seyn, kultsárkodni. Syn. Rlučárem bit. Rlučárka, i, f. dispensatrix, icis, f. clavigera, conda proma, ae, f. Beschließerinn, Ausgeberinn, Haushälterinn: kultsárné. Syn. Rlúčnica, boh. Rlíčňice. Klučárňa, i, f. dispensa, cella penaria, ae, f. Speisegewölbe, Speisekammer: élés ka→ mara. Syn. Romora, boh. Špižírna. 2) cubile dispensatoris (clavigeri), Beschließerzimmer, oder-stube: kultsárszoba. klučárow, a, e, adj. poss. clavigeri, condi promi, dispensatoris; dem Beschließer gehörig, kúltsáré. boh. tlíčníků et uw. Rlučárowáňí, á, n. v. Rlu. čárstwí. lučárowat, rowal, rugem freq. ex flučárit. klučárski adv.more clavigeri(condi promi), beschließermäßig, kúlkúltsár modon. tsárossan, Syn. poklučárski. klučárstí, á, é, adj. clavigerios (condos promos, dispensatores) adtinens: die Beschlie ker betreffend, kultsári, kúltsárokat illető, azokhoz-vale. Rlučárstwi, á, n. clavigeratus, us, m. officium clavigeri (dispensatoris, condi promi): die Beschließerei, kultsárkodás, kúltsárság, kúltsár tiszti. Syn. Rulčáreňí, Rlučárowání. Rlůcek, cku, m. dem. ex Rloc: v. Sandrička. Rlůček, čka, m. dem. éx Kluf. v Chlapček, Parobček. 2) v. Šelmička, Zurwalec. 3) v. Si benec. Rlúček, čka, m. dem. ex Rlúč : clavicula, ae, f. das Schlüßlein, Schlüsselchen: kúltsotska, kis kúlts. Syn. Rlučík, boh. + Klučenina, i, f. v. Rĺčeňina. vagari, sermone sibi non constare, divagari in discursu : Umschweif (Umweg) machen umsegeln, Umweg nehmen, im Reden klinken: kerengölni, tsavarogni, beszédgyében (szavaiban) tétovazni. Syn. 3a= Flučkował, obchádzať w Rečí. ús klučkuge: newi, gako sa má wimotať z Reči. klučkowňe adv. per ambages Liv. auf versteckte (geheimnißvolle räthselhafte) Art: kerengöl tekergő) módon. Rlučnica, i, f. v. Rlučárka. í, Rlúčňíť, a, m. v. Rlučár. * klučowani, á, é, p. c. v. klčowańí. Rlučowáňí, á Rlučování, á, n. v. Klčowání. a) pessulus, i, m. die Klinke, Klinge, eine kleine Klinge an der Thür, Falle, Thürschub, Sperfing: kelints, kilints, retesz, závor. Syn. Zawor, Záwora, boh. Rlita, Rlička. Rlučku pritisknút: premere pessulum, auf die Klinke drücken, megnyomni a kilintset. b) fibula ianualis, retinaculum ostiarium: Klammer an einer Thür, kilints, zar, závár. boh. Petlice. 2) tensor (compressor) arcuballistae, Spanner beim Armbrust, számszeríj-vonó. boh.* Rlika. 3) Drewend Rluc= ta na Wiotepení Gami, neb * Zadržáňí ňegakeg Weci: uncus (hamus, harpago) frumentalis fossa, vel alterius rei: Haken, den man in den Getreidegruben,oder andereSachen braucht: kajmó. 4) Cima, et cyma, ae, f. et atis, n. der Keim, z. B. an den Gewächsen: tsírája va laminek, bol, Rlička. Rluđár, a, m. opifex pessulorum, obicum: Klingenmacher, kilints (zár) tsinaló. Rlučkowani, a, n. ambages, vel ambagis, is, f. usitatius in plur. ambages Plin. H. N. per ambages oberratio: der Umweg, Umschweif in Reden: verworrene Reden, jedes Räthselhafte, Unerklärliche in Handlun gen oder Worten: kerengö beszéd, tsavargás, tsavarás. Syn. Obchádzáňí, Obchod w Rečí, Zaklučkowani, Zákluka. klučkował, kowal, Eugem, V, I. imp, tug: facere circuitum, uti circuitu (ambagibus), per ambages oberrare, klučowať, čowal, čugem, V. I. imp. čug, Rolu: v. klčowať. *Rlučownica, i, f. v. Ričownica. * Rlučowňík, a, m. v. Klčowňíť. um : fluseňí, á, é, p. c. amotus de medio sublatus, a, geräumt, weggeschaft: el-takarittatott, el-tett, félre tett, Syn. sprataní, proprataní. 2) mundatus, purgatus: geräumt, gereinigt: megtisztíttatott, tisztogatott, tsinosíttatott. Syn. čist'eni, uprataní. boh. Ělizen. Alušeňí, á, n. amotio, de medio sublatio (ablatio): die Räumung, Wegschaffung, das Räumen, Wegschaffen: takarítás el- takarítás, el- tétel, félre- tévés. Syn. Spratáňí, Pospratání, 3) mundatio, purgatio, expurgatio; Räumung, Reinigung: meg (ki) tisztítás, tisztogatás, tsinosítás. Syn, List'eňí, upratáňí, boh. Řlí. zeňi. lușit, il, ím, V. I, imp, klu8: amovere, de medio tollere seponere, semovere : räumen, wed= wegschaffen: takaritaní, el-takarítani, el-tenni, félre tenni. Syn. pratat, spratať, popratat. 2) mundare, purgare: räumen, reinigen: tisztítani, tisztogatni, tsinosítani. Syn. čistit, upracował, upraťať. boh. tlisíti. Pole klusit, plet: eruderare solum, runcare segetes: das verwachsene Feld räumen, ausjätten: tisztítani (meggyomlalni) a' földet, ki-gyomlalni belőle a' gazt, füvet. Reki klu8it: retare flumina, das Wasser räumen, patakokat, folyó vizeket tisztítani. 3á codi klusif: detergere (exstercorare) latrinas (cloacas): die Häufeln räumen, árnyék székeket tisztítaní. Zahradi a Stromi klusit: rubos excidere, aut runcare in hortis: die Gärten räumen von Heyken, kerteket a' bokroktól (haszontalan füvektől) meg-sintázni, tisztítani. Rlusíwáňí, á, n. Nom. Verb. ex seq. boh. Rlisíwáňí. Elusiwat, al, ám, freq. ex klu, Sit. boh. tlisiwati. Rluka, i, f. uncus Liv. ha mus, i, m. ein Hafen, horog, 'kajmó, kajmáts. boh. Rlita. 2) v. Rlučka. 3) ambages, gum, f. plur. devia, orum, n. pl. circuitus, us, m. das Umgehen, Herumgehen, Ums weg, Umschweif: kerület, kerülés, tsavarodás. Syn. 3ákluka. Ten Zagác welké Rluti robi, hádže: lepus ille per ambages currit prorsus magnas, der Hafen macht einen großen Umschweif, az a' nyúl nagy tsavarodásokat tészen. klukatí, á, é, adj. aduncus Ter. Cic. uncus Virg. Ovid. harpagatus, uncatus, hamatus, a, um: einwärts gebogen, gekrümmt, frumm: kajmos, horgas. boh. klikatí. Ríukati (Friwi, orlicí) of: nasus aduncus, aquilinus: Habichtnase, horgas orr, muszka-orr. Rlukonoset, ska, m. v. Rriwonosek, Rriwonosatí. † Klukowina, i, f. v. Šibenec, Selma okowaná, Zurwal. † Rlus, u, m. v. Sep, Sepek. + Rlusák, a, m. v. Septač. kludne adv. munde, nitide: fau† Rlusáňí, n. v. Sepkáňí. ber, nett, rein, reinig: tsinos- Elusaťi, al, ám, v. septat. san, tisztán. Syn. čistotne, † Rlusáwání, á, n. v. Septá, spiderne. wáňí. kludní, á, é, adj. mundus, nitidus, a, um: sauber, nett, rein, reinig: tsinos, tiszta. Syn. či stotni, spiderní. Rludnost, i, f. mundities, ei, nitor, is, m. die Sauberkeit, Reinigkeit, Nette: tsinosság, tisztaság. Syn. Syn. Listotnost, Spidernost'. * Rludzení, á, n. v. Rlušeňí. * kludziť, il, ím, v. klusiť. + RCufta,i, f. v. Cút. Rlut, u, m. v. Chlapec, Parobek, Suhag. 2) v. Selma 2. Nro. 3utwal. 3) v. Šibenec. 4) v. Šíp. † klusawati, al, ám, v. septáwat. kluskí, á, é, adj. v. Kluzkí. * klusko, kluskost' v. kluzko, kluzkost' etc. klúč, klul, klugem V. I. imp. flug, cum accus. rostro pulsare, pultare: klopfen mit dem Schnabel madár (barom-fi) orral kótogatni. zörgetni, verdegélni. Syn, kluwat, boh. klubati. 2) v. dlubat. II. rec. klúť sa: ex ovis excludi, pullare Calpurn. pullescere (sco) Colum. ovum interne rostro perfringere, fluwawat, at, dm, freq, ex fluwat, II. rec. fluwáwał sa, freq ex tluwat sa. Klúzać, a, m. labens, lubricans, tis, m. lubricator, is, m. Gleiter, Glitscher, Ausgleiter, Kaschler, Schlüpfer: tsúszó, tsuszkálo tsuszkorálo, tsuszámló, sikamló, tsiszamó. Syn. Rizać, Riz tać, Šmitać. gere, ausbrüten, das En von nwendig ausschlagen, ausgebrüs. tet werden, pochen, von den Jun gen des Geflügels, wenn sie aus laufen follen: a' tojásból kijönni, ki-költetni, fakadni (tyúk-fi módra szaporodni Par. Pap. Syn. kluwať sa, boh. tlubat se. Rlugú sa Wagca (kurence): pullescunt ova, die Eyerbrüten aus, fakad a' tojás. 2) rostro se impetere, certare, de volatilibus, altilibus: einander klopfen, verekedni. 3) tropice: adteri, lacerari: reisen, Löcher bekommen: szakadni, lyukasodni, kopni. Syn. trhať sa. Rlugu fa mi Cizmi: cothurni mei lacerantur, foramina accipunt: meine Tschismen sind zerrissen, bekommen Löcher: szakadnak (lyukasodnak) a' tsizmáim, kopik a' tsizmám. Elútí, á, é, p. c. rostro pulsatus (pultatus), a, um: mit dem Schnabel geflopft, madár orral kotogtatott, verdegéltt. Syn. Eluwaní, boh. Elubaní. 2) v. dlubaní. Rluti, &, n. pulsatio (pultatio) ope rostri, das Klopfen mit dem Schnabel, madár (barom-li) orral-való kótogatás, zörgetés, verdegélés. Syn. Rluwiz ní, boh. Rlubaňí. 2) pulla-, tio, nis, f. Col. exclusio ovi: pullescentia, ae, f. Ausbrütung, das Pochen: tojás-fakadás, a tojásból-való ki-jövés, ki-költés. 3) altilium certainen: das Klopfen, Schlagen: verekedés. 4) v. Dlubání. Rluwáňí, á, n. v. Rlučí. Fluwat, al, ám V. I. imp. ag: v. tlut. II. rec. Eluwat sa: v.. flut sa. fluwawání, á, n. Nom. Verb. ex seq. Rlúzačka, i, f. lubrica, ae, f. lubricum, i, n. die Glitsche, der Ort, wo man gleitet: sik, tsiszamó, tsuszkoráló, tsúszós hely. Syn. Rĺzačka, Rĺzkačka, Smikačka, Smikawka, Śmitlawka. 2) v. Rlúzáňí. Blúzání, á, n. lapsus perlubrica, lubricatio, nis, f. das Gleiten, Ausgleiten, Glitschen, Schleifen, Schlüpfen: sikamlás, tsiszámlas, tsiszámás, tsuszámlás, tsuszámás, tsúszás, tsúszdogalás, tsuszkorálás. Syn. Rizáňí, Rlzkáňí, Šmítání. Elúzať, al, ám V. I. imp. ag : labare, lapsare, labi, lubricare: gleiten, ausgleiten, glit= schen, schleifen, schlüpfen: sikamlani (lom), tsiszámlani (lom), tsiszámni (tsiszámom), tsuszámlani (lom), tsuszámni (tsuszamom), tsúszdogalni (galok), tsuszni (szok), tsuszkálni, tsuszkorálni. Syn. Elzat, Elzkať, klúzníť, klznit, smičať sa, smitnúť sa. II. rec. tlúzat sa, idem. Na Lese fa klúzat: labi per glaciem lusus causa, lubricare in glacie, fluente vestigio per glaciem ferri-glitschen, glei ten, kaschele, auf dem Eis fahten: tsuszkálni, tsuszkorálni, kortsolyázni a' jegen Par. Páp. Klúzáwáňí, á á, Nom. Verb.ex |