nepowis: tamdiu manebo dum tu iubebis, ut abeam: ich werde da so lang bleiben, bis du mir befehlen wirst, von hier weg zu gehen mind addig itt maradok, valameddig te nem parantsolod, hogy elmennyek. málo (nič) na tom nezáleží, čili tu zosta= nes, neb preč odegdes: ad rem nihil interest, utrum maneas, an non: es liegt nichts daran, ob du da bleibest, oder nicht: tsak annyi, akár itt maradgy, akár nem. Trochu (len tak dlúbo) tu zostań, dokás sa nawrátím: tantisper mane, dum redeo: bleibe hier ein wenig, bis ich zurückkomme: maradgy egy kevessé méglen viszsza jövök. 3ostaň tu profim ta: F. Dokonca ne: mane hic quaeso. . Nihil minus: bleibe da, ich bitte. 5. Ich thue es nicht: kérlek, maradgy itt. . Azt éppen nem tselekszem. Len nech to, čo medzi nami ustanoweno gest, stálé a pewne zostane: modo nobis stet illud: wenn nur dieses zwischen uns richtig, und fest beschlossen verbleibet: tsak az erössen elvégezve maradgyon köztünk. Prov. Zostań fi fám; bu8 pre seba pán: quin propriam calcans terram, querceta teneto: ver bleibe dir allein: légy magadnak bátya. Zostáwáňí, á, n. v. 3ostáňí. 2) habitatio, commoratio, statio, nis, f. das Wohnen, die Wohnung: lakás. Syn. Bí wáňí, Prebíwání. zostáwať, al, ám. V. I. imp. wag, v. zostať. boh. zůstá

wati. Usus. Zostáwámi w Pamati wseco, čo fem čítal: haerent in memoria, quaecunque legi: es bleibt mir al

les, was ich gelesen, in frischer Gedächtnuß: a mellyeket olvastam, mind jól tudom; azokról jól meg - emlékezem. 2) habitare, wohnen, lakni. Syn. biwat, prebiwał. Usus. Wčil w Trnawe zostáwá, nunc Tyrnaviae habitat, ist wohnt er in Tyrnau, most Nagy Szombatban lakik.

3ostawení, á, é, p. c. relictus, a, um: übrig gelassen, hinter. gelaffen: meg-hagyott, meghagyattatott, meg-maradott. Syn. zanechaní. 3ostaweni, á, n. relictio. nis, f. das Uibrig lassen, die Hinters lassung: meg-hagyás, megmaradás.

30stawit, il, im V. P. imp. 30fhaw: relinquere: übrig laf sen, hinterlassen: meg-hagyni. Syn. zanechat. boh. zůstawili. Usus. Umrel, zostawiwse po Tebe Desica, kteremuž bolo méno ules. Umrela, kteráź mnoho pamati hodného pos febe zostawila Haj. 30ftawował, wowal, wugem, freq. ex zostawit. boh. zůsta wowati.

30strení, á, é, p. c. v. ostre. ní, naostrení. zostrit, it, im V. P. imp. 3oftri : v. ostrit, naostrik. 30fttiti, il, im fut. idem. ostrowání, á, n. Nom. Verb. ex seq; zoftrowat, rowal, rugem freq. ex 30ftrit. Usus. Te Weci 30strugu (občerstwugú) Włip, pilnost, mifel: haec acuunt ingenium, industriam, mentem: diese Sachen erfrischen (schärfen) den Verstand, das Gemüth, den Fleiß: ezen dolgok élesítik (meg - ùjjíttyák) az elmét, szorgalmatosságot, kedvet.

* 3༠fu•

+ 3pronew'exiloft, i, f. v. Sprenewerilost'.

+ zpronew'etiti se, il se, im se fut. v. fprenewerit fa. tspronew'erowati se, owal se, ugi (u), v. sprenewerował sa. + 3protiwiti fe, il se, ím se, v. sprotiwit sa.

† 3prznení, n. v. Sprzňeňí. 3przniti, il, im fut. v. (prznit.

† sprzňowati, owal, ugi (u), sprzňowat.

† 3puchnúťi, zpuchl, zpuchnu fut. v. fpuchnút, otect. t3pupňe adv. v. horemiselne. † zpupní, á, é, adj. v. horemiselní.

† 3pupnost, i, f. v. 5oremifelnost.

† 3púra, i, f. v. Glawatosť. † spurne adv. v. hlawate. † zpurní, d, é, adj. v. hlawati.

3purnost, i, f. v. glawatoft. t3působ, u, m. v. Sposob. + Zoufoba, i, f. v. Spófoba. † způsobile adv. v. fpófobile. † způsobili, á, é, adj. v. [pófobili. t3působilost, i, f. v. Spósobiloft.

† způsobiti, il, im fut. v. spóTobit.

t spůsobne adv. v. sposobne. † způsobní, á, é, adj. v. (pósobni.

Způsobnost, i, f. v. Spófob. nost. + způsobowati, owal, ugi (u), v. sposobował.

† 3pustení, n. v. Spustačeňí. tzpustiti, il, ím fut. v. 3puftatit.

t spuzeti se, sel se, ziw fe, v. spúdzať sa, yńęwał sa, hádzat fa. zrábani, á, é, p. c. v. zrobení, boh, z8eláwani.

Zrábaňí, á, n.v. Zrobeňí, boh. 38eláwání.

zrábať, al, am, V. I. imp. bag, v. zrobit. boh. 38ela, wati. Žráč, a, m. vorax, edax, cis; vorator, is; voro, nis, m. Fresser, nyelő, faló, zabáló, nagyehető. Syn. Chlastač, vulg. Papáč. boh. Žrút. 2) v. Rochel.

śraččin, a, e, adj. poss. voracis fem. der Fresserinn gehörig, nagyehetönié. Syn. clastaćčin, vulg. papáčkin, źráč, Fin.

Žráčke, i, f. vorax, edax, fem. Frefferinn, nagyehetōné. Syn. Chlastačka, Žráčkiňa, vulg. Papáčka. 2). v. Korheltina.

žráčti adv. more voratorum, fressermäßig, nagy ehetök módgyára. Syn. požráčki. 2) v. zrawe. žráčří, á, é, adj. voraces adtinens, die Fresser betreffend, nagy ehetöket illető. 2) v. zrawi. † žráčin, a, o, adj. poss. v. žráččin. Žráčtina, i, f. v. Žračka. zráčňe, adv. v. žrawe.

ráční, á, é adj. v. 3rawi. Žráčnost, i, f. v. Žrawost. zráčow, a, e, adj. poss. vo

ronis, edacis; dem Fresser ges hörig, nagy ehetőé. Zráčtwi, á, n. v. Žrawost'. 3rada, i, f. v. proditio, nis, f. Berrätherei, árulkodás, elarulás, ki- jelentés, ki-nyilatkoztatás, ki- vallás. Syn. Gradeňi, Zapredáňí, Zradzowání, Wizradeňí. † zrádce, m. v. seq. Zradec, dia, m. proditor, is, m. Berräther, el-áruló. Syn. Zapredawać, graditel, Zrad nit. boh. Grádce.

zrasení, á, é, p. c. proditus,
a, um: verrathen, el-árúltt,
el-árúltatott, ki-jelentetett,

ki - nyilatkoztatott. ki-val-
lott. Syn. wizraßení. boh.
zrazen. 2) dissvasus, widerra=
then: nem tanátsoltatott, nem
javaslott. Syn. odhoworení,
odmluwení.

3raseňí, á, n. v. Zrada. 2)
dissvasio, nis, f. das Wieder-
rathen nem tanátsolás, nem
javasolás. Syn. Odhoworeňí,
Odmluweňí.

zrádení, á, é, p. c. v. zrise-
ní.
3ráseňí, d, n. v. 3ríšeňí.
zrasit, it, im, V. P. imp. zra8.
prodere, verrathen, el- árul-
ni, ki jelenteni, ki - nyilat-
koztatni, ki- vallani. Syn.
wizrasit. 2) dissvadere, wi
derrathen, nem tanátsolni, nem
javallani. Syn. odhoworit,
odmluwit. II. rec. zrasiť sa,
prodere se,
se, sich verrathen,
magát elárulni, ki-jelente-
ni, ki-nyilatkoztatni. Syn.
wizradit fa. Prov. Ráždí fám
fa zrasí, suo ipsius iudicio pe-
rit sorex, ein jeder verrathet
fich selbst, a' harist - is maga
szaván fogják - meg. v. Mech.
2) consultare, consilium ini-
re: sich berathschlagen, lanáts-
kozni. Syn. poradiť sa.
zrásik, il, ím, V. P. imp. zra8,
v. zrisit.

Srádlo, a, n. cibus, i, m. das
Fressen, die Speise: étek. Syn.
Zranica. 2) v. ráňí 1 Nro.
zradne adv. proditorie, ver-
rätherisch: elárulva, ki - je-
lentve, Syn. wipradne. 2)
perfide, perfidiose: treulos,
hitetlenül hitet szegyc. Syn.
newerne.

† zrádne adv. idem.
zradní, á, é, adj. proditori-

us, a, um: verrätherisch, el-

áruló, árultató. Syn. wizrad,
ní, Usus. 3radní meč (boh.
Tulich) Pobočník: sica, ae
f. ein Dolch, Sticher: rövid
kard, dákos, handsár. 2) per-
fidus, perfidiosus: treulos,
hite szegelt. Syn. newerní.
† zrádní, á, é, adj. idem.
zradował sa, dowal fa, dugem
fa, V, P. imp. dug fa: lae-
tari, laetitia adfici (efferri),
gaudere: fich erfreuen, meg-
örülni. Syn. zaradował sa.
Usus. 3radowal sa, Ediz ma
zazrel.
Zradzowání, á, n. v. 3rad.
Prov. 3radzowáňí ledagaké
Rupčení, proditio mala, die
Berrätherei ist eine schlechte Hand-
lerei, hitván kereset az árul-
kodás.

zradzował, zowal, zugem
V. I. imp. zug, v. zradiť.
Usus. Nielen sem mu nerasil
ale spolu 3 nagwetsú Bedli=
wostú zradzowal, abi sio to
glawi nelámal (abi to neči
ňil, abi sa do toho nepús
čal): adeo non suasi, ut sum-
mo studio dissuadere conatus
sim, ne id moliretur: so weit
ware ich ihm solches zu rathen,
daß ich hingegen nichts gesparet
habe ihm zu widerrathen, des.
felbigen sich zu unterfangen:
nem tsak nem javallottam,
hanem inkább minden eröm-
böl (igyekezetemből) azon
voltam, hogy azt ne tsele-
kedgye.

3rak, u, m, visus, us, m.
oculi, orum, m. plur. acies
oculorum: das Gesicht, die Fä
bigkeit zu sehen: látás, szem
fény. Usus. Bistri Zrak, a-
cres (lincei oculi, acies
oculorum ein scharfes Gesicht,
éles szem. Krátki (tupí)
3rak, acies oculorum pon
procul tendens, oculi hebe-

:

tes:

tes; stumpfes, kurzes Gesicht: homályos szem. Ostri, a mocní zrak mat, linceis oculis videre, ein scharfes Gesicht ha ben, élessen látni. Mog 3rak ge krátki, a temní; neprám hrube (dobre wi8ím: parum oculi prospiciunt Ter. oculis non prospicio satis Plaut. ich sehe nicht gar wohl; mein Geficht ist blod (kurz, dunkel): nem jól látok. Zrak stratiť: oculos (visum) amittere, das Gesicht verlieren, meg vakúlni. O Zrak prisel; Oči stratil: lumina amisit, lis captus est: er ist um fein Geficht (um feine Augen) gefommen, el-vesztette a' szeme fényét.

ocu

† zrali, á, é, adj. v. zrelí. + zralost, i, f. v. zrelost. zrána, adv. matutino tempore, morgens, regvel, v. Ráño. zranení, á, é, p. c. v. rañení, poraňení.

Zraňeňí, á, n. n. v. Raňeňí, Poranení.

žraní, á, é, p. c. voratus, a, um gefressen: evett, faltt. Syn. Hlastani, Stání, á, n. voratio, nis, f. das Fressen, die Handlung: nyelés, zabálás, falás, evés. Syn. Chlastání, Branica, Žrádlo. vulg. Papání. 2) v. ra Stas woff. 3) tormina (corrosiones) alvi, passio illiaca; das Grimmen im Leibe, Darmgicht: has tekerés, kólika, rágás, Syn. Ščípání, boh. (střewňí) 3ření. Usus, má welké Žrá

ňí.

Žraňiča, i, f. v. žrádlo. zranit, il, im, V. P. imp. zraň, v. raniť, porañiť, žrát, žrál, žerem V. I. imp. žer vorare, fressen, nagyon enni, falni, zabálni. Syn. clastat, hltat. vulg. papať.

boh. táři. 2) torquere, cruciare, angere: plagen, quả. len: gyötreni, emészteni, kénozni. Syn. Frizowat, su zowat, bolet. Usus. W Bruchu ma žere, tormina (corrosiones) habeo (patior), ich leide auf die Kolik, kólikám vagyon. To ho žere, hoc ipsum cruciat (torquet, angit), das plagt (quält) ihn, az gyötri ( emészti) ötet. zrátať, al, ám, V. P. imp.

tag: computare, computum inire zusammenrechnen, számba venni, meg (öszve) számlálni. Syn. fpočtował, zra Hował, Usus. Zrátag to wse

do. Zrátenica, i, f. v. Božec. † zráti, zral, zragi, v. zret. † žráți, žrál, zeru, žeres, imp. zer, v. grat. Zratřiňa, i, f. v. Božec. grawe, adv. voraciter, edaciter: gefråßig, torkossan, nagy ehctössen. Syn. žťáčki, žťáčňe, obžerne.

stawi, á, é, adj. vorax, edax, cis: gefräßig, nagy ehető, torkos. Syn. žráčkí, žráční, obžerni. Usus. Zrawi Wred (lt), lupus, ulcus exedens, gangrena, ae, f. Cels. wildes Fleisch, der fressende Wolf, Krebs (falter) Brand, wodurch der Theil des Körpers erstirbt : fene, vad hús. Syn. žiwé maso.

rawost, i, f. edacitas, voracitas, tis, f. Gefräßigkeit, nagy ehetőség, torkosság. Syn. Stáitwi, ráčnost, Žrá. ní. boh. Srutstwi. zrážaní, á, é, p. c. v. zraze ní. 2) v. odolaní, odbádaní. Zrážáňí, á, n. v. 3razení. 2) v. Zrážťa. zrážať, al, ám, V. I. imp. zag, v. zrazit. boh. fražeti. 2) Spo