táré, laptita, Chun László szekere. Syn. Swokolesni (lah. tí) Wozit, vulg. Taliga. Prou. Ráta neňí Woz (tasa není gedlo, uher není Clowet): carrus non est currus (puls non est cibus, non homo Ungarus): der Karren ist kein Wagen, talyiga nem szekér (Toth nem ember, Kása nem étel) us fú_naložené Ráti, i. e. Wec gest dokona= ná: de re convenit; res est composita es ist ein eingeleg ter Karren, d. i. abgeredte Sache: el-vagyon rendelve végezve) a' dolog, Zle mu Rári idú, i. e. není w sweg Reči stálí: non constat sibi sermone, seine Reden gleichen fich nicht, seine Reden kommen nicht überein: meg-nem egygyez a' beszédgye. + Rarabáč, e, m. v. Rorbáč. Rarabáček, čtu, m. dem. v. Rorbáček. † Rarabáčňít, a, m. v. Rotbáčňít. † Rarabáčowaři owal, ugi (u) praes. v. Rorbáčowať. Rarabín, u, m. v. seq. Rarabina, i, f. carabinus, i, m. carabina, ae, f. catapulta de collo pendula carabinum, sclopetum, i, n. Carabiner, karabély Par. Pap. karabin, puska. Syn. Rarabin, Rarabinta. Rarabiňák, a, m. i. e. Rara binti Wogát, Roňít: eques carabinarius (catapultarius), Carabiner, karabélyos Par. Páp. karabinos, könnyü lovas. Rarabinka, i, f. dem. ex Ra rabina. karabinowí, á, é, adj. Remeň: balteus, sclopetarius, Carabiner riemen, karabély szíj Par. Páp. karabinski, á, é, adj. Roňíkë, Wogát: v. Karabiňák. † karafiátowi, á, é, adj. v. hrebíčkowi. † Rarafilát, u, m. v. Stebíček 1 et 2 Nris 2) v. Rarafia. † karafilátowi, á, é, adj. v. hrebíčkowi. 2) v. taraftowi. Rarafina, i, f. v. Slasa. Rarafinečka, i, f. dem. ex seq. v. Flasčička. Rarafinka, i, f. v. Flaska. tarafiowi, á, é, adj. ex Tagete aus Sametrößlein, Büdöskevirágbol való. vulg. garafi owi, boh. karafilátowi. Usus. Earafiowi Rwet: v. Rarafia. † Ráráňí, n. v. Rarháňí. † Raraf, a, m. v. seq. Rárás, a, m. Riba: Cyprinus carassius Linn. coracinus Martial. i, m. chorax, cis, m. merula, ae, f. Ovid. die Karausche, ein Fisch: kárász, hal neme. boh. Raras. 2) siroti Rátás: cyprinus latus (piscis) die breite Karausche, széles kárász, dévér keszeg. Rárásček, sečka, m. dem. ex Ráráset. † Rarásek, ska, m. dem. v. seq. Rárásek, fta, m. dem. carassiolus, coracinulus, i, m. eine kleine Karausche, kárászka, kis kárász. † karati, al, ám praes. v. karhat. † Ráráwáňí, n. v. Rarháwáňí. † káráwati, al, ám, freq. ex tárat. v. tarháwať. Rarazírowáňí, á, n. v. Sta= gerčení, Fragereňí, Lubost'eňí. Farazirował, rowal, rugem V. 1. imp. rug: v. fragerčit, fragerit, lúbost❜it. * Ras * Rarazírowáwáňí, á, n. v. Fragerčíwání, Zalécáwáňí. tarazírowawat, al, ám, freq. ex tarazitował: v. fra geriiwat, zalecáwať sa. * Farazírowne adu. v. fragersti, lúbostne, zálecne. * Earazírowni, á, é, adj. v. fragersti, lúbostní, zálecní. * Farazitowňíččin, a, o, adj. poss. v. fragerčin, lúbeňičin. * Rarazírowňička, i, f. v. Stagerka, Lubenica. Farazírownicki adu. v. fragertársti. karazírownicki, á, é, adj. v. fragertárstí. * Rarazitownictwí, á, n. v. Fragerčeňí. *Rarazírownictwo, a, n. idem. * Rarazírownik, a, m. v. Stager, Fragerkár, Lúbenec, Za=» Lecnit. *karazírownikow, a, e et o, adj. poss. v. fragerow, fragerkárow, lúbencow, zalecňítow. † Rarbáč, e, m. v. Rorbáč. karbáčowati, owal, ugi (u) praes. v. torbáčowať. Rarban, u, m. olla fortunae, urna fortuitae sortis, taberna sortium (fortunae experiundae) der Glückshafen, "Glückstopf, die Glücksbude: szerentse (sors - vető) fazék, (láda, hajlék, ház) v. Loteria. Rarbaňeňí, á, n. lusus sortilegus (urnarius), das Spielen auf die Art der Glückshafner, szerentse (sors - húzó) játék. Rarbanica, i, f. tabernaria sortilega, Glücksbüdnerinn, GlücksHafnerinn, Glückstöpferinn: szerentse ládás aszszony. 2) femina valde ludens (nimium lasui dedita), eine starke SpieIerinn, nagy játékos aszszony. † Rarbowáňí, n. v. Faldowá, ňí. 2) v. Narezáňí 3 Nro. karbówati, owal, ugi (u) praes. v. faldowat. 2) v. nas rezat (na Rowá) 3 Nro. Rarbunkel, klu, m. drahi Ramen: anthrax, acis, m. anthracias, ae, m. Solin anthracites, ae, m. ae carbunculus, i, m. Plin. H. N. Granatus nobilis Estner. miner. der Karbunkel, Carfunkelstein, ein Edelstein kárbunkulus nevű drága kö. boh. Rarbunki, 2) krwawi Wred: anthrax, acis, m. Aem. Mac. carbunculus, i, m. Cels. das Blutgeschwür, Carbunkel, Carfunkel, 1 ein böses Geschwür: tüzes kelés, † karbunkulowí, á, é, adj. pokol var. Par. Páp. 3) v. karbunklowi. Stromoch, kdiž Puki. (Pu-Rarči, iho, m. v. Rarlíček. pence) Mráz opálí carbun-Rard, u, m. 3elina: V. culus Plin. H. N. Carbun- Rardus. kel, die Krankheit der Bäume, † Kardamomum, n. indecl. Ada die Knospen durch den Reif verbrannt werden: ragya, a' fákon. † Rárbunkl, u, m. idem. Rarbunklowání, á, n. carbunculatio, nis, f. Plin. H. N. das Krankseyn der Bäume, wenn ihre Knospen von Reife versengt werden: ragya, ragyázás, ragyázások a gyümölts - fáknak. (De frugibus dicitur Snetowiteňí) Syn. Opáleňí Pukow stromowich od mrazu. karbunklowat, lowal, lugem V. I. imp. lug: carbunculare (lo, avi), et carbunculari (lor, atus sum) Plin. H. N. vorgedachte Krankheit haben, von Bäumen: ragyázni, tüz módra égni. Syn. ftrz mráz Puti ostwrlené (postwrlené) opálené, popálené) mat. 2) Krwawi Wred mat: carbunculare Plin. H. N. am Blut geschwüre (Karbunkelgeschwüre) Frank seyn, tüzes kelésem (pokol varom) vagyon. karbunklowi, á, é, adj. ex carbunculo lapide, von (aus) Carfunkelsteine kárbunkulus köböl-valo. boh. etiam farbunkulowi. 2) krwawi Wred magící: carbunculosus, Carfunkelgeschwür habend, pokolvaras, tüz-keléses. 3) 08 Mrázu popálení: carbuncuJosus, vom Reife versengt, durch den Reif verbrannt: ragyás. Rarbunkul, m. v. Ratbunkel. Rarbunkulowání, n. v. Rarbunklowáňi. karbunkulowati, owal, ugi (u) praes. v. karbunklowat. momum Cardamomum Linn. v. ragsté 3rno. Rardbenedik, u, m. idem. kardbenedikowi, á, é, adj. v. kardusowi. + Rardbenedikt, u, m. v. Rardus. pap. Rardináleňí, á, n. v. Rardinálstwi. kardináliť, il, ím, V. I. imp. nal: Cardinalem esse, ein Kardinal feyn, kardinálkodni, kardináliskodni, kardinálnak lenni. Syn. Pardinalował, kardinálem bit. tardinálow, a, e, adj. poss. Cardinalis, ad Cardinalem pertinens dem Cardinal gehörig, kardinálé. Kardinalowání, á, n. v. Rar= dinálstwi. kardinalowat, lowal, lugem V. I. imp. lug: v. kardinálit. kardinálsti adu. more Cardinalis, cardinalitie,. cardinalistice: cardinalisch, cardinalmäfig: kardinálissan, kardinál módon. Syn. pokardinálski. kardinálski, á, é, adj. Cardinales concernens, cardinalis, e; Rardinálstwi, á, n. Cardinalatus, us, m. Cardinalitia dignitas: Cardinalswürde, das Cardinalat: kardinálság, kardinálisság, kardináli méltóság. Syn. Rardinálská Sodnosť3. Rardobenedik, u, m. v. Rardus. kardobenedikowí, á, é, adj. v. kardusowi. Rardus, u, m. Zelina: carduus, i, m. Plin. H. N. Centaurea benedicta Linn, herba benedicta, Cardobenedickten (Kordobenedicten) Scheller. Benedictenkraut Sangeumdkraut, pápa - fü, kerti bogáts - kóró, kardbenedek, benedek fü. Syn. Benedik, Rardbenedit, Rardobenedik, zahradňí Rardus, boh. Benedikt, Rardbe nedikt, Rardobenedikt, Aliud est. Pichláč. kardusowi, á, é, adj. ex carduo benedicto, von (aus) Car dobenedicten», kard benedeki, kardbenedekből - való. Rar dusowé Semeno: semen centaureae benedictae, Kardobene dictenfame, pápa - fü mag. Syn. benedikowi, kardbenedikowi, kardobenedikowi, ostropsowi, boh. benediktowi, kardbene diktowi, kardobenediktowi. Rarel, tla, m. Carolus, i, m. der Carl, Karl: Károly. vulg. Karol. Rarelburek, rku, m. Mestečko: Orosz - Varinum, oppidum Comitatus Mosoniensis: Carlos burg, Orosz Vár. Tom. II. Rarelček, a, et Rarlecka, m. dem. ex Rarlet. Syn. Rarličet, vulg. Rarčí, Rarolček. tarelčekow, a, e, adj. poss. ex praec. Syn. Earličkow, vulg. Farolčekow. karelkow, a, e, adj. poss. ex Rarlet. Raretka, i, f. dem, chartifoliolum, i, n. chartula (scidula) lusoria: das Kärtchen, Kärtlein, Kartenblättchen: kártyátska, kis kártya. Syn. Rartečka, Rartička. karetní (karetňí) ά, é, adj. chartas (scidas) lusorias adtinens chartifolialis, e: die Karten betreffend, kártyai, kártyát illetö. Syn. kartowi. Usus. Raretní List: v. Rarta. Raretní papír: charta foliis (scidis) lusoriis conficiendis serviens, das Kartenpapier, kártya papiros. Raretna 5ra: v. Kartowání, 1 Nro. Raretné Peňáze: a) pecunia pro chartifoliis (chartis seu scidis lusoriis), das Kartengeld Geld für Karten: kártya pénz. b) pecunia serviens ludendo chartis (scidis) lusoriis, Kar tengeld, Geld zum Kartenspiele: kártyás ( kártyázni - való ) pénz. † karetní, adj. omn. gen. idem Rarfiol, u, m. v. glúbet. karfiolowí, á, é, adj. v. hlúbtowi. 1 Rarhač, a, m. obiurgator Cic. correptor, carptor, reprehensor, is, m. der Strafer, Schelter, Tadler, Ausmacher: dorgáló, feddő, pirongató, szidó. Syn. refitel, vulg. Štráfač, Štráfatel. 2) castigator, punitor Cic. Val. Max. Büchtiger, Strafer, Be= strafer: büntetö. Syn. Potutować, Potutowňík, Trestač, Trestatel, boh. Žehrač. tar karhaččin, a, e, adj. poss. obiurgatricis, carptricis, correptricis: der Schelterinn (Auss macherinn) gehörig, dorgálónéé, feddőnéé. Syn. hrefitel čin, vulg. stráfáččin, stráfa. telčin. 2) castigatricis, punitricis: der Züchtigerinn gehörig, büntetőnéé. Syn. pokutowaćčin, pokutowňiččin, trestatelčin, trestaččin, boh. Žehraččin. Parhací, á, é, adj. obiurgatorius Cic. carptorius, reprehensorius, correptorius, a, um: scheltend, strafend, schändend, tadelnd · ausmachend: dorgaló, feddö, pirongató, szidó. Syn. hrefící, hreswi, tarhawi. vulg. stráfací, stráfowni. Usus. Rarhací List: obiurgatoria epistola Cic. Scheltbrief, worinn man Bers weise gibt: pirongató levél 2) castigatorius, punitorius, castigativas, punitivus: züchti gend, strafend, bestrafend: büntetö. Syn. potutowni, tresta= cí, trestatelní. Rarhačka, i, f. obiurgatrix, carptrix, correptrix, icis, f. die Schelterinn, Straferinn, Tadlerinn: Ausmacherinn: dorgálóné, feddöné, pirongatóné, szidóné. Syn. Sresitelka vulg. Stráfacta, Štráfatelta, Stráfatelkina. 2) castigatrix, punitrix: Züchtigerinn, Straferinn, Bestraferinn: büntetőné. Syn. Pokutowačka, Pokutownica, pokutownicka, Trestačka, Trestatelka, Tre= stateltina, boh. Žehračka. 3) v. Rarháňí. tarhačow, a, e, adj. poss. objurgatoris, carptoris, correptoris, reprehensoris: dem Strafer (Schelter, Ausmacher, Berweißegeber) gehörig, dorgálóé, feddöe, pirongatóé, szidóé. Syn. hrefitelow, vulg. stráfalow, stráfatelow. 2) farhaní, á, é, p. c. obiurga- |